Župa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
mírně změněné rozčlenění
Řádek 19:
}}</ref> U jednotlivých hesel Machek zpravidla uvádí, že se výrazy pokládají za neslovanské „přejaté prostřednictvím [[Turkické národy|Turkotatarů]] – [[Protobulharština|protobulharský jazyk]]“,<ref name="machek"/> blíže však nepopisuje původní či styčný jazyk.
 
==Župní zřízení v různých státech==
=== České knížectví a moravská knížectví ===
Čechy byly rozděleny na župy již za dob Slavníkovců a Přemyslovců. Stařešinové a vojvodové větších kmenů, rozdělených na župy, přebývali na [[župní hrad|župních hradech]], které byly majetkem celé župy a náboženským centrem (viz [[hradská soustava]]). V čele žup stáli župani (''suppanus'', ''jopanus'') dosazení vojvodou. Původně byly župy samosprávné, v 11. století bylo jmění žup považováno za majetek korunyvládce. Kmen Čechů měl 9 žup, mezi nimi například Řípskou, jejímž původním sídlem byl pravděpodobně Levý Hradec nebo Budeč. Na levém břehu Vltavy ležela župa Pražská, na pravém původně župa Vyšehradská, od potoka Stativnice k řece Mži slavníkovská župa Osecká, k níž byla později připojena i přemyslovská župa Podbrdská neboli Tetínská. S Tetínskou a Pražskou župou sousedila župa Kamejcká se sídlem na Vrškamýku, další župy byly například Kouřimská či Boleslavská. Roku 845 bylo v Řezně pokřtěno 14 českých županů.
 
Dle nařízení Břetislava byla Morava rozdělena na tři [[údělné knížectví|údělná knížectví]], olomoucké, brněnské a znojemské, která se dále členila na župy.
Řádek 26 ⟶ 27:
Podle Palackého se Čechy i Morava po stránce politické dělily na oukrají (čili soukrají, provincie či archidiakonáty), ty pak na menší části zvané kraje, župy nebo dekanáty. Několik žup (dekanátů) tvořilo oukrají (archidiakonát).<ref name="uvaly">[http://uvaly.cz/uvaly29-minulost.php Úvaly v minulosti] {{Wayback|url=http://uvaly.cz/uvaly29-minulost.php |date=20110521221440 }}, ze VII. ročníku časopisu "Pod Lipany", 1928</ref> Oukrají Kouřimsko neboli Zlicko patřilo Zličanům a dělilo se na 6 žup,<ref name="uvaly" /> Přemysl Otakar II. omezil moc županů a začal zřizovat svobodná královská města.
 
=== Uherské království ===
== Maďarsko ==
{{Podrobně|Uherské župy}}
V [[Uhersko|Uherském království]] existovaly župy jako administrativní jednotky od roku [[1849]]. Nahradily středověké a raně novověké [[Šlechta|šlechtické]] [[Stolice (území)|stolice]].
{{pahýl část}}
 
== =Maďarsko ===
V [[Uhersko|Uherském království]] existovaly župy jako administrativní jednotky od roku [[1849]]. Nahradily tehdejší [[Šlechta|šlechtické]] stolce. I přes rozpad Uher a mnoho reforem správního zřízení se župy dochovaly a v dnešní [[Maďarsko|Maďarsku]] je jich 19 (viz článek [[maďarské župy]]).
{{Podrobně|Maďarské župy}}
I přes rozpad Uher a mnoho reforem správního zřízení se župy dochovaly a v dnešním [[Maďarsko|Maďarsku]] je jich 19.
{{pahýl část}}
 
=== SlovenskoČeskoslovensko ===
{{Viz téžPodrobně|Československé župy}}
Na [[Slovensko|Slovensku]] župy existovaly již od doby [[Uhersko|uherské]] nadvlády a v té době navazovaly na kmenové celky ještě z doby před příchodem [[Maďaři|Maďarů]]. Více v článku [[Uherské župy na území Slovenska]]. Po vyhlášení [[Československo|ČSR]] v roce [[1918]] byla stará státní správa převzata (týkalo se to šestnácti žup), jejich hranice se pouze přizpůsobily nové státní hranici s [[Maďarsko|Maďarskem]]. Nově pak župy na Slovensku existovaly v letech 1923–1928 (viz článek [[Československé župy]]). Obnoveny byly v změněné podobě krátkodobě, za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] v tehdejším [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenském státu]]. Od roku [[1996]] se [[Slovensko]] člení na [[kraj (územní jednotka)|kraje]] jako jednotky státní správy, a na samosprávné kraje, kterým se neoficiálně říká ''župa'' (alternativní název). Představiteli samosprávního kraje se neoficiálně říká [[Župan (administrativa)|župan]].
 
== Československo ==
{{Viz též|Československé župy}}
[[Soubor:Cechy.zupy.1920.png|thumb|Návrh žup pro Čechy]]
[[Soubor:Neuskutečněné župní rozdělení Moravy a Českého Slezska z roku 1920.png|thumb|Návrh žup pro Moravu a Slezsko]]
Řádek 71 ⟶ 74:
#[[Košice]]
 
Výše uvedená reforma nebyla v českých zemích nikdy uvedena v praxi. Župy v tomto rozsahu byly zavedeny pouze na Slovensku, kde dokonce proběhly 30. září 1923 [[Volby do župních zastupitelstev 1923|volby do župních zastupitelstev]]. V roce 1927 byla provedena nová správní reforma, oficiálně byla vydána zákonem č. 125/1927 Sb. z. a n. s účinností od 1. července 1928. (V historických českých zemích však s účinností až od 1. prosince 1928.) Na základě tohoto zákona byly vytvořeny pouze 4 správní celky – a to: země.
 
=== Slovensko ===
{{Podrobně|Uherské župy na území Slovenska}}
Na [[Slovensko|Slovensku]] župy existovaly již od doby [[Uhersko|uherské]] nadvlády a v té době navazovaly na kmenové celky ještě z doby před příchodem [[Maďaři|Maďarů]]. Více v článku [[Uherské župy na území Slovenska]]. Po vyhlášení [[Československo|ČSR]] v roce [[1918]] byla stará státní správa převzata (týkalo se to šestnácti žup), jejich hranice se pouze přizpůsobily nové státní hranici s [[Maďarsko|Maďarskem]]. Nově pak župy na Slovensku existovaly v letech 1923–1928 (viz článek [[Československé župy]]). Obnoveny byly v změněné podobě krátkodobě, za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] v tehdejším [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenském státu]]. Od roku [[1996]] se [[Slovensko]] člení na [[kraj (územní jednotka)|kraje]] jako jednotky státní správy, a na samosprávné kraje, kterým se neoficiálně říká ''župa'' (alternativní název). Představiteli samosprávního kraje se neoficiálně říká [[Župan (administrativa)|župan]].
 
Od roku [[1996]] se [[Slovensko]] člení na [[kraj (územní jednotka)|kraje]] jako jednotky státní správy, a na samosprávné kraje, kterým se neoficiálně říká ''župa'' (alternativní název). Představiteli samosprávního kraje se neoficiálně říká [[Župan (administrativa)|župan]].
 
=== Rumunsko ===
{{Podrobně|Rumunské župy}}
Rozdělení [[Rumunsko|Rumunska]] na župy („judeţe“) bylo vytvořeno v [[19. století]] podle vzoru [[Francie|francouzských]] [[departement]]ů. V době [[socialismus|socialismu]] se členění Rumunska změnilo na [[rajón]]y podle [[sovětský svaz|sovětského]] vzoru, ale za nedlouhou dobu (roku 1968) se opět vrátilo k rozdělení platnému dodnes.
 
=== Chorvatsko ===
V zemi bylo v roce [[1992]] na základě [[ústava|ústavy]] z roku [[1990]] zavedeno župní zřízení a jen s malými změnami přetrvalo až dodnes.