Slovácko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus školní IP editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 77.78.84.126 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jan Myšák značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 16:
| datum přístupu = 3.6.2017
}}</ref>]]
'''Slovácko''' (též zastarale '''moravské Slovensko''' či etnograficky nesprávně '''moravské Slovácko''')<ref>{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Sečková | jméno = Ludmila | instituce = Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie | odkaz na instituci = Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého | titul = Slovácko a moravští Slováci : Pokus o vymezení pojmu | url = http://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2007/2007_Seckova.pdf | typ práce = Diplomová práce | vedoucí = Miloš Fňukal | odkaz na vedoucího = | místo = Olomouc | rok = 2007 | počet stran = 69 | strany = 29 | citace = 2015-08-21 | poznámka = „Název ''Moravské Slovensko'', užívaný převážně ve starší národopisné literatuře, vznikl jako protějšek uherského Slovenska tedy součásti Rakouska-Uherska. Vycházel z nepodloženého předpokladu, že zdejší lid byl slovenského původu[.] […] Pojem ''Slovácko'' […] postupně vytlačoval původní název Moravské Slovensko. Pojem Moravské Slovácko je etnografy považován za nesprávný.“ | jazyk = }}</ref><ref>{{Citace periodika | titul = Z našich časopisů | periodikum = Naše řeč | odkaz na periodikum = Naše řeč | rok = 1937 | ročník = 21 | číslo = 7 | strany = | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3205 | poznámka = 'Slovácko či moravské Slovensko?''}}</ref> je [[etnografie|národopisná]] oblast na jihovýchodě [[Morava|Moravy]], jejímž jádrem je [[Dolnomoravský úval]]. Geograficky území vymezují na severozápadě [[Středomoravské Karpaty]] (vůči oblasti [[Středomoravská nářeční skupina|hanáckých nářečí]]), na severovýchodě úbočí [[Vizovická vrchovina|Vizovické vrchoviny]] (vůči [[Valašsko|Valašsku]]), na jihovýchodě [[Bílé Karpaty]] a řeka [[Morava (řeka)|Morava]] (státní hranice se [[Slovensko|Slovenskem]]) a na jihozápadě řeka [[Dyje]] (hranice s [[Rakousko|Rakouskem]]).<ref>{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Sečková | jméno = Ludmila | instituce = Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie | odkaz na instituci = Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého | titul = Slovácko a moravští Slováci : Pokus o vymezení pojmu | url = http://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2007/2007_Seckova.pdf | typ práce = Diplomová práce | vedoucí = Miloš Fňukal | odkaz na vedoucího = | místo = Olomouc | rok = 2007 | počet stran = 69 | strany = 18 | citace = 2015-08-21 | poznámka = | jazyk = }}</ref> Zaujímá rozlohu 2500–3000 km² a má 400–500 tisíc obyvatel (jen orientační údaje, oblast není přesně definována). V [[Raný středověk|raném středověku]] se zde nacházelo jádro [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]].
Sídelní struktura Slovácka je polycentrická, bez jednoho dominantního střediska, nicméně tradičním centrem oblasti je [[Uherské Hradiště]]. Zhruba stejné velikosti dosahují města [[Hodonín]] a [[Břeclav]], a nelze pominout krajské město [[Zlín]], které leží na slovácko-hanácko-valašském trojmezí. Dalšími většími regionálními centry jsou [[Kyjov]], [[Uherský Brod]], [[Otrokovice]] nebo [[Veselí nad Moravou]]. Významným střediskem slovácké kultury je také [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnice]].
Slovácko není a prakticky nikdy nebylo administrativně zakotveno; v dobách [[Morava#Raný_novověk|moravského krajského zřízení]] bývalo rozděleno mezi [[Hradišťský kraj|Hradišťsko]] (většina) a [[Brněnský kraj|Brněnsko]] (západ), stejným způsobem je dodnes rozděleno mezi [[Arcidiecéze olomoucká|arcidiecézi olomouckou]] a [[Diecéze brněnská|diecézi brněnskou]]. Návrh správního členění [[Československo|Československa]] z roku 1920 zaváděl sice [[Uherskohradišťská župa|uherskohradišťskou župu]], která dosti přesně odpovídala Slovácku (zvětšenému o jižní okraj Valašska), nebyl ale nikdy realizován. Reforma z roku 1949 přiřkla většinu území [[Gottwaldovský kraj|Gottwaldovskému kraji]] a roku 1960 se celé Slovácko stalo součástí [[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|Jihomoravského kraje]], rozděleno mezi okresy [[Okres Hodonín|Hodonín]], [[Okres Uherské Hradiště|Uherské Hradiště]] a části okresů [[Okres Břeclav|Břeclav]] a [[Okres Zlín|Zlín]]. Správní reformou z roku 2000 je pak Slovácko zhruba rozpůleno mezi kraje [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] a [[Zlínský kraj|Zlínský]].
| |||