Anna Hostomská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
upravil J. FIlip na základě informací Víta Hostomského, zástupce dědiců autorského práva po Anně Hostomské.
Řádek 14:
 
== Mládí a studia ==
PocházelaAnna Hostomská pocházela z  hudbymilovné rodiny soudceJUDr. Otakara a Leontýny, rozené Lankašové, původem učitelky. Narodila se v  [[PelhřimovTábor|Táboře]]ě, zdekde vystudovalajejí gymnáziumotec (1926)působil ajako dálec.k. sesoudní cíleněauskultant, vzdělávalanež byl r. Studovala1910 hudebníjmenován vědusoudcem av [[sociologie|sociologiiPelhřimov]]ě. veMaturovala na Státním reálném gymnasiu v [[Francie|FranciiPelhřimov]]ě nar. Fakultě1926. dějinVe škololním roce 1926 / 27 absolvovala abiturientský kurs při obchodní akademii v Praze - Karlíně. Ve škol. r. 1927/ 28 studovala francouzštinu a jazykovědyfrancouzskou literaturu na Faculté de lettre v Lyonu ve Francii (2 semestry na [[Lyonská univerzita|Université de Lyon|Univerzitě v Lyonu]]). Roku 1928 nastoupila jako úřednice a stenotypistka v  Handels und Gewerbekammer v [[LyonLiberec|Liberci]]u. (1926–1928)Od a1.8.1929 přešla na úřednické místo do [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]] v pozdějších letechPraze, (1936–1947)kde se vypracovala na sekretářku šéfa hospodářského odboru, tajemnici a finanční referentku hudebního odboru a 1945-1950 na vedoucí smíšených a zábavních pořadů. Dramatrugicky, technicky, organizačně i hlasatelsky připravila také řadu vlastních relací. Souběžně studovala 1936-39 a 1945-47 na filosofické fakultě na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]] v  Praze všeobecnou [[filozofie|filozofii]], [[sociologie|sociologii]] a vědy o hudbě a umění. [[Druhá světová válka]] její plány překazila, když v letech 1939 až 1945 byly české vysoké školy uzavřené. Na Univerzitu Karlovu se vrátila k dokončení studií v letech 1945–1947 při svém zaměstnání. Odevzdala rigorosní práci ''Rozhlas a posluchači'' (sociologie rozhlasu). K obhajobě pak pro velký nápor záměstnání v rozhlase nedošlo.
 
== Léta v rozhlase ==
Řádek 22:
Jako rozhlasová redaktorka připravila Hostomská s velkým přehledem a znalostmi světové i naší hudební literatury řadu nejrůznějších rozhlasových pořadů. Plnila tím své hudebně popularizační poslání, přitom dávala s velkým zaujetím přednost české a světové operní tvorbě a také operetám (mj. operetě [[Mamzelle Nitouche|Mam’zelle Nitouche]] od [[Francie|francouzského]] skladatele [[Hervé]]). K nejznámějším patřily její pořady ''[[Co máte nejraději]]'' (s podtitulem operní pořady sestavené podle návrhů posluchačů) a od r. 1960 ''[[Hudba, kterou mám rád]]''. V něm vyjadřovaly mnohé osobnosti, profesí nemuzikanti – např. [[Karel Höger]], [[Jan Werich]], [[Dana Medřická]], [[Jaroslav Heyrovský]], [[Max Švabinský]], [[Josef Sudek]], [[Dana Zátopková]] a [[Emil Zátopek]] – svůj vztah k hudbě.
 
Její skoro hodinové pořady byly u posluchačů mimořádně oblíbené, nejen proto, že Hostomská dokázala vyprávět poutavě a srozumitelně. Cyklus pořadů ''Co máte nejraději'', vysílaný po dobu deseti let (1952-1962) jednou týdně, měl tak velkou sledovanost, že autorka dostávala v průměru 2 až 14 tisíc dopisů po každém vysílání (14 tisíc byl rekord z jednoho pořadu). Posluchači vítali také možnost ověřovat si své hudební znalosti v pořadech hádankového typu. V tomto vysílání zaznělo téměř 1 400 úryvků z 321 oper od 138 skladatelů.
 
== Nejen u mikrofonu ==
Řádek 38:
* ''Kouzelný svět: vyprávění o světové opeře'' (1960)
* ''Labyrint hudby a ráj srdce'' (1967)
* ''Hudba a lidé'' (1969) – rozhovorypřepisy s hostyněkterých v pořaduosobností z rozhlas. pořadů ''CoHudba, kterou mátemám nejradějirád''.
 
== Odkazy ==