Celkově podobná [[Cibule kuchyňská|cibuli kuchyňské]]. Charakteristickým znakem je, že se vytváří větší množství drobných cibulek v trsu ("hnízdu"„hnízdu“), které jsou jemnější chuti než klasická cibule kuchyňská. [[Listy]] jsou jednoduché, přisedlé, s listovými pochvami. [[Čepel]]e jsou celokrajné, polooblé se souběžnou žilnatinou. [[Květ]]y jsou oboupohlavné, ve vrcholovém [[květenství]], jedná se hlávkovitě stažený zdánlivý [[okolík]], ve skutečnosti to je stažené vrcholičnaté květenství zvané [[šroubel]]. Květenství je podepřeno toulcem. V květenství jsou často přítomny [[pacibulka|pacibulky]]. [[Květ|Okvětí]] se skládá ze 6 okvětních lístků narůžovělé až fialové barvy, se středním tmavě nachovým pruhem. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 6. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je složeno ze 3 [[plodolist]]ů, je synkarpní, [[semeník]] je svrchní. Plodem je [[Tobolka (plod)|tobolka]]. Tyto kultivary ale kvetou a plodí méně často než klasická cibule kuchyňská a většinou se rozmnožují vegetativně pomocí dceřiných cibulek. Na řezu všech cibulí šalotky vidíme na rozdíl od příbuzného česneku, že se skládají z masitých ztluštělých listových bází - suknic. Zásobní látkou cibulí je [[fruktan]]; to, co nás pálí (když ji krájíme), je éterický olej obsahující [[allylsulfidy]]. Ty jsou také příčinou toho, že cibule řadíme mezi koření. Cibule jsou také významným zdrojem vitamínu C a B, provitamínu A a látek, kterým říkáme [[fytoncid]]y (antibioticky účinné látky z vyšších rostlin, např. [[alliin]] z [[česnek]]u, [[tomatin]] z rajských jablíček a [[lupulin]] z [[chmel]]e).
