Ine: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Zákony I. značka: editace z Vizuálního editoru |
→Zákony: II. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 26:
Rané zdroje se shodují, že Ine byl synem [[Cenred (Wessex)|Cenreda]] a že Cenred byl synem [[Ceolwald|Ceolwalda]]. Dále do minulosti je shoda menší.<ref name="Swanton_422">Swanton, ''Anglo-Saxon Chronicle'', pp. 42–43.</ref> Ine se narodil kolem roku 670<ref>{{cite book|last=Panton|first=James|date=24 February 2011|title=Historical Dictionary of the British Monarchy|url=https://books.google.co.uk/books?id=BiyyueBTpaMC&pg=PA108&dq#v=onepage&q&f=false|publisher=Scarecrow Press|page=108|isbn=9780810874978}}</ref> a k jeho sourozencům patřil bratr Ingild a dvě sestry, [[Cuthburh]] a Cwenburg. Ingild je považován anglosaskými královskými rodokmeny za předka wessexského krále [[Egbert|Egberta]] a následujících králů Anglie.<ref>Garmonsway, G.N. ed., ''The Anglo-Saxon Chronicle'', London, J. M. Dent & Sons, Ltd., pp. xxxii,2,4,42,66</ref> Cuthburh se stala manželkou [[Northumbrie|northumbrijského]] krále [[Aldfrith|Aldfritha]]<ref name="Kirby_143">Kirby, ''Earliest English Kings'', p. 143.</ref> a Ine sám byl ženatý s Æthelburgou.<ref name="Swanton_422"/> Beda Ctihodný říká, že Ine byl „''z královské krve''“, čímž míní královskou linii [[Gewisové|Gewisů]], raného západosaského kmenového uskupení.<ref name="Bede_PC_276">Bede, ''Ecclesiastical History'', citováno z Leo Sherley-Price's translation, p. 276.</ref>
Ineův rodokmen a rodokmen dalších králů Wessexu je znám ze dvou zdrojů: z ''[[Anglosaská kronika|Anglosaské kroniky]]'' a k ní připojeného ''Západosaského genealogického královského seznamu''. Kronika byla vytvořena na konci [[9. století]], pravděpodobně na dvoře [[Alfréd Veliký|
Ineovým předchůdcem na trůnu Wessexu byl král [[Cædwalla]], ale existuje určitá nejistota ohledně přechodu moci z krále Cædwally na Inea. Cædwalla odstoupil v roce [[688]] a odešel do [[Řím|Říma]], aby se nechal [[Křest|pokřtít]]. Podle ''Západosaského genealogického královského seznamu'' panoval Ine třicet sedm let a abdikoval v roce 726. Tato data znamenají, že trůn získal až roku 689, což by mohlo naznačovat nestabilní období mezi abdikací krále Cædwally a nástupem krále Inea na trůn. Ine možná po určitou dobu vládl po boku svého otce Cenreda: existují slabé důkazy o společném vládnutí a silnější důkazy o tom, že nedlouho před tím vládnou pod dominantním vládcem ve Wessexu ještě „podkrálové“.<ref name="Yorke_145">Yorke, ''Kings and Kingdoms'', p.145–146</ref> Ine uznává pomoc svého otce při sestavování svého zákoníku.<ref name="Kirby_122">Kirby, ''Earliest English Kings'', p. 122.</ref> Dochovala se také pozemková donace, která naznačuje, že Cenred po nástupu Inea na trůn ve Wessexu stále vládl.<ref name="ASP_S45">{{cite web|url=http://www.anglo-saxons.net/hwaet/?do=seek&query=S+1164|title=Anglo-Saxons.net S 1164|accessdate=4 July 2007}}</ref><ref name="Kirby_120">Kirby, ''Earliest English Kings'', p. 120.</ref>
Řádek 64:
Nejstarším dochovaným anglosaským zákoníkem, pocházejícím patrně z let [[602]] nebo [[603]], je zákoník kentského krále [[Æthelberht (Kent)|Æthelberhta]], jehož vláda skončila v roce [[616]]. <ref name="EHD_357">Whitelock, ''English Historical Documents'', p. 357.</ref><ref name="attenborough4">Attenborough. [https://archive.org/stream/lawsofearliesten00grea#page/4/mode/2up The laws of the earliest English kings. pp. 4–17]</ref> V 70. nebo 80. letech [[7. století]] byl vydán zákoník jménem kentských králů [[Hlothher|Hlothhera]] a [[Eadric (Kent)|Eadrika]].<ref name="attenborough18">Attenborough. [https://archive.org/stream/lawsofearliesten00grea#page/18/mode/2up The laws of the earliest English kings. pp. 18–23]</ref> Dalšími králi, kteří vydali soubor zákonů, byli kentský král Wihtred, a potom král Ine.<ref name="EHD_327">Whitelock, ''English Historical Documents'', pp. 327–337.</ref><ref name="attenborough24">Attenborough. [https://archive.org/stream/lawsofearliesten00grea#page/24/mode/2up The laws of the earliest English kings. pp. 24–61]</ref>
Data vydání zákonů králů Wihtreda a Inea jsou poněkud nejistá, ale existuje důvod se domnívat, že své zákony král Wihtred vydal [[6. září]] [[695]],<ref name="EHD_3612">Whitelock, ''English Historical Documents'', p. 361.</ref> zatímco Ineovy zákony byly sestaveny v roce 694 nebo krátce předtím.<ref name="Stenton_72" /> Král Ine se nedlouho před tím shodl s Wihtredem na mírových podmínkách zahrnujících kompenzaci za smrt Mula. Existují náznaky, že oba vládci na tvorbě svých zákonů do určité míry spolupracovali. Kromě shodného načasování existuje jedna klauzule, která se v obou zákonících objevuje téměř ve stejné podobě.<ref>Příslušný zákon je kapitolou 20 v Ineově kodexu a kapitolou 28 ve Wihtredově. Ineova verze zní: „Pokud muž z dálky nebo cizinec prochází lesem mimo cestu a nevolá, ani netroubí na roh, má se za to, že je zloděj,
Ineovy zákony se dochovaly pouze proto, že je král
Je možné, že nemáme Ineovy zákony v jejich původní podobě ze 7. století. Král Alfréd uvádí v prologu svých zákonů, že odmítl ty dřívější zákony, které se mu nelíbily. Nespecifikoval, jaké zákony vynechal, ale pokud se jednalo o zákony, které již v jeho době nebyly relevantní, nelze předpokládat, že dochovaná verze Ineových zákonů je úplná.<ref name="EHD_327"/>
Prolog Ineových zákonů uvádí královy poradce. Jsou jmenováni tři lidé: biskupové [[Eorcenwald]] a [[Hædde]] a Ineův otec král Cenred. Ine byl křesťanský král a jeho záměr podpořit křesťanství je ze zákonů jasný. Například přísaze [[Eucharistie|příjemce svátosti]] je dávána větší váha než přísaze nekřesťana.<ref name="EHD_327"/> Řeší se také [[křest]] a dodržování náboženských předpisů. Značná pozornost je také věnována občanským otázkám, a to více než v soudobých kentských zákonech.<ref name="Kirby_124">Kirby, ''Earliest English Kings'', p. 124.</ref>
Jeden ze zákonů uvádí, že [[obecní půda]] může být ohrazena několika ''[[Churl|ceorly]]'' (soudobé označení saských svobodných sedláků). Jakýkoli ''ceorl'', který však svůj podíl neohradí a dovolí, aby jeho dobytek pronikl na pole někoho jiného, nese odpovědnost za způsobenou škodu.<ref name="EHD_364"/> To neznamená, že země byla držena společně. Každý ''ceorl'' měl svůj vlastní pás země, který ho živil. Je zajímavé, že králův zákon je vyžadován k urovnání relativně menší záležitosti. Zákony nezmiňovaly roli místních pánů při vymáhání právních norem od ''ceorlů''.<ref name="Stenton_279">Stenton, ''Anglo-Saxon England'', pp. 279–280.</ref> Z tohoto a dalších zákonů je zřejmé, že nájemci měli držbu půdy od pána. Úzké zapojení krále naznačuje, že vztah mezi pánem a nájemcem byl pod královou kontrolou.<ref name="Stenton_312">Stenton, ''Anglo-Saxon England'', pp. 312–314.</ref>
Zákony zabývající se zatoulaným skotem poskytují první písemný důkaz o hospodaření ''[[open-field system]]''. Ukazují, že zemědělská produkce ''open-field system'' byla praktikována ve Wessexu v Ineově době, a je pravděpodobné, že se jednalo také o převládající zemědělskou metodu napříč anglickou oblastí tradičně nazývanou [[Midlands]], a dále až na severovýchod až po království [[Lindsey (království)|Lindsey]] a Deira. Avšak celý Wessex tento systém nepoužíval. Používán nebyl kupříkladu v Devonu.<ref name="Stenton_279"/> Zákon zmiňující zmiňuje ''yard'' země je první zdokumentovanou zmínkou o této jednotce. ''Yard'' byla plošná jednotka rovnající se čtvrtině [[popluží]]. Popluží byla jednotka plochy neurčité velikosti měnící se v závislosti na lokalitě, ale mohla představovat až 120 [[Akr|akrů]] (49 [[Hektar|ha]]). ''Yard'' se v tomto smyslu později stal standardním držbou středověkého [[Nevolnictví|nevolníka]] a byl známý jako ''[[virgate]]''. Jeden historik poznamenal, že „počátky statkářské ekonomiky jsou jasně vidět v Ineových zákonech“.<ref name="Stenton_312 "/>
<br />
== Poznámky ==
<references group="pozn." />
| |||