Bitva u Nekmíře: Porovnání verzí

'''Bitva u Nekmíře''' se odehrála na blíže neurčitém místě v lokalitě poblíž [[Nekmíř (zámek)|tvrze Nekmíř]],{{#tag:ref|Podle místní tradice se bojiště nachází severně od silnice z Nekmíře do [[Tatiná|Tatiné]]. Jde o mírné návrší s chatovou zástavbou na okraji obce, které nese název ''Na Smrtelnici''.|group=pozn.}} vzdálené asi 17sedmnáct kmkilometrů severozápadně od Plzně. Nepočetný husitský oddíl [[Jan Žižka|Jana Žižky z Trocnova]] zde v posledních dnech roku [[1419]] nebo začátkem ledna [[1420]] porazil výrazně silnější vojsko krajského [[landfrýd]]u pod velením [[Bohuslav ze Švamberka|Bohuslava ze Švamberka]]. V bitvě došlo k prvnímu doloženému použití [[Husitský bojový vůz|vozové hradby]] za éry [[Husitské války|husitských válek]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Urbánek | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Urbánek | titul = Jan Žižka | vydavatel = Mánes | místo = Praha | rok = 1925 | strany = 49 | isbn = <!--neuvedeno-->}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Čečetka | jméno = Josef František | odkaz na autora = | titul = Jan Žižka | vydavatel = Josef Elstner | místo = Praha | rok = 1930 | strany = 39 | isbn = <!--neuvedeno-->}}</ref>

Dne 1813.&nbsp;listopadu{{Zdroj?}} 1419<ref name="cornej-2019"/> bylo uzavřeno [[Příměří mezi katolíky a kališníky (1419)|příměří]], které na téměř půl roku ukončilo boje kališnické a katolické strany uvnitř a v okolí [[Praha|české metropole]]. Část venkovských radikálů, nespokojených s kolísavou politikou pražské radnice, v čele s Břeňkem Švihovským z Rýzmburka, bratry Kunešem a [[Chval Řepický z Machovic|Chvalem z Machovic]], Valkounem z Adlaru a Janem Žižkou, nebyla ochotná tuto smlouvu akceptovat a odcestovala do působiště kněze [[Václav Koranda starší|Korandy]], centra husitského hnutí, [[Plzeň|Plzně]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Macek | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Macek | titul = Tábor v husitském revolučním hnutí I. díl | vydavatel = Rovnost | místo = Praha | rok = 1952 | strany = 236}}</ref> Z tohoto města posléze vedli boj proti západočeským feudálům organizovaným do krajského landfrýdu vedeného Bohuslavem ze Švamberka a podnikali výpady proti drobným základnám nepřítele v širším okolí.<ref name="Šmahel, 28">{{Citace monografie | příjmení = Šmahel | jméno = František | odkaz na autora = František Šmahel | titul = Husitská revoluce. 3. Kronika válečných let | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | strany = 28 | poznámka = [Dále jen: ''Šmahel''] | isbn = 80-7184-075-0}}</ref> Kvalitní zbraně k těmto akcím, při nichž byla dobyta řada panských fortifikací, získali z plzeňské zbrojnice. Post vojenského velitele města patrně zastával trocnovský zeman Jan Žižka, jehož jméno je spojeno i s výpadem proti tvrzi Nekmíř, jejíž majitel Hynek z Nekmíře byl jedním z aktivních členů landfrýdu.<ref name="Šmahel, 28" />

<references />