Verze z 9. 10. 2019, 13:08 editovat 90.178.155.55 (diskuse) →‎Průběh: TGM a legie ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 2. 2020, 16:12 editovat zrušit editaci OISV (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres, Revertéři 19 503 editací encyklopedizace Přejít na další porovnání →
Řádek 10: V polovině června [[1918]] přerušil československý sbor cestu na Vladivostok, obrátil se směrem na západ ve snaze spojit se a bojoval proti sovětským vojskům na povolžské a uralské frontě ve spolupráci s ruskými armádami, čímž se zapletl (přes původní [[Masaryk]]ův příkaz „nevměšovat se do vnitřních ruských sporů“) do [[Ruská občanská válka\|Ruské občanské války]]. Po vítězných bojích došlo ~~památného~~ 6. července 1918 ke spojení československých legií na západní Sibiři u Minjar a později na východě ve stanici Olovjanaja poblíž řeky Onon. Následoval více než dvouletý pobyt a pohyb československých legií na Urale a v Sibiři.<ref>Preclík Vratislav: Zborov a T.G. Masaryk, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 53, str.9-11, ročník XI.,červenec 2003, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648</ref> Úspěchy legií v Rusku dokázal T. G. Masaryk dokonale využít, zejména při jednání o vzniku samostatného československého státu v Americe od května 1918. == Literatura ==

Sibiřská anabáze: Porovnání verzí