Nová scéna (Praha): Porovnání verzí

Přidáno 205 bajtů ,  před 1 měsícem
přesnější popis obrázku
(o žádném průvodci v článku není. Současnost je součástí historie.)
(přesnější popis obrázku)
 
}}
== Historie ==
[[Soubor:Archivní fotografie stavba ND v Praze..jpg|náhled|vlevo|Nosná ocelová konstrukce stavby ND vyrobená v mostárně tehdejších VŽKG v Ostravě v letech 1979 až 1981. Na snímku je tzv. restaurační budova, kterou poté restituční zákon omylem přiřkl řádu sv. Voršily a stala se předmětem sporů a spekulací. Pohled ze dvora (zahrady) voršilského kláštera.]]
[[Soubor:Archivní fotografie stavba ND v Praze..jpg|náhled|vlevo|
Nosná ocelová konstrukce stavby ND vyrobená v mostárně tehdejších VŽKG v Ostravě v letech 1979 až 1981
]]
V&nbsp;rámci rozsáhlé [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]] pražského [[Národní divadlo|Národního divadla]], která se uskutečnila v letech 1977–1983, se řešil i náročný urbanistický úkol nové zástavby prostoru mezi Národním divadlem a [[Českomoravská provincie Římské unie řádu svaté Voršily|voršilským]] klášterem <ref>Josef Šnejdar a kol.: ''Národní divadlo 1983 (Rekonstrukce a dostavba okolí)'', vyd. Pozemní stavby n.p. České Budějovice, Praha, [[1983]] (neprodejná publikace, 5600 výtisků) </ref>. O&nbsp;využití nejbližšího okolí historické budovy Národního divadla se uvažovalo už brzo po druhé světové válce, když při obnově starých divadelních budov evropských metropolí, zničených za náletů, docházelo k&nbsp;výrazné modernizaci jejich provozů. Bezprostřední pohyb do celé věci vnesla v&nbsp;roce 1958 nezbytná demolice tzv. Chourových (správně Kaurových) domů, velkého objektu činžákového typu, který stál na Národní třídě mezi budovou Národního divadla a voršilským klášterem. Tento prostor, rozšířený postupně především dalšími demolicemi, se pokusilo – za stále se měnících dispozic – zvládnout několik architektů. Po architektonických soutěžích v&nbsp;letech 1958–1959, 1962 a 1964 byl vypracováním projektu pověřen vítěz obou posledních soutěží [[Bohuslav Fuchs]]. Po jeho smrti v&nbsp;roce 1973 bylo jeho autorské právo převedeno na Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů, který v&nbsp;roce 1976 předložil ke schválení finální plány. Na volném prostranství měly vzniknout tři nové objekty: provozní budova divadla, restaurace a přímo u&nbsp;Národní třídy budova se společenským sálem. Pro posledně jmenovaný objekt vytvořil architekt [[Karel Prager]] projekt multifunkčního kulturního prostoru. Nosné ocelové konstrukce všech budov modernizace a dostavby okolí Národního divadla byly přizpůsobeny architektonickým požadavkům projektu a vyráběla je v období let 1979 až 1981 mostárna tehdejšího n.p. VŽKG v Ostravě. Hmotnost vyrobených ocelových konstrukcí celého areálu je 3200 tun.