Broumovské stěny: Porovnání verzí

[[Soubor:Broumov kamenne hriby.jpg|náhled|vlevo|Skalní hřiby u Čertovy tchýnětchyně]]

Severní polovina Broumovských stěn se jeví jako jednoduchý a úzký asymetrický hřbet (typická [[kuesta]]), který od výrazného '''[[Honský Špičák|Honského Špičáku]] (652 m n. m. )''' přechází na jihovýchodě přes '''[[Strážná hora (Broumovské stěny)|Strážnou horu]] (688 m n. m. )''' a '''[[Loučná hora (Broumovské stěny)|Loučnou horu]] (647 m n. m. )''' do mírné ploché sníženiny u obce [[Slavný]]. V průběhu celého hřbetu jsou v nejvyšších částech kolmé a převislé skalní stěny, v některých partiích až 50 m vysoké (Strážní hora, [[Hvězda (Broumovské stěny)|Hvězda]], [[Supí koš|Supí hnízdo]] aj. ). Mírně ukloněné svahy k jihozápadu jsou členěné několika hlubokými a dlouhými skalními kaňony. Nejznámější z nich je [[Kovářova rokle]]. V blokových akumulacích se nacházejí pseudokrasové jeskyně, protékané podzemním tokem (suťové jeskyně). Podobný ráz mají i některé další dlouhé rokle ('''Hruškova, Hájkova''' apod. ), které rovněž odvodňují jihozápadní svahy Broumovských stěn směrem na řeku [[Metuje|Metuji]]. I severovýchodní svahy jsou členěné skalními roklemi se stejně divokou modelací, ty však vzhledem k prudkým svahům tohoto úbočí mají jen krátký průběh. V jejich dnech, zahlcených mocnými blokovými sutěmi, se nacházejí podzemní systémy pseudokrasových suťových jeskyní, z nichž '''jeskyně ”Pod Luciferem”''' je svou délkou 395 m nejdelší a nejrozsáhlejší jeskyní v Broumovských stěnách.

Jižní polovina Broumovských stěn od obce [[Slavný]] až po '''sedlo Machovský kříž''' na jihovýchodě nabývá složitější morfologii. Vlivem zvětšené frekvence tektonických poruch má zde terén podobu rozsáhlých pískovcových strukturních plošin s výrazným uplatněním pseudokrasového reliéfu. Na jihozápadě je to plošina '''[[Signál (Broumovské stěny)|Signálu]] (708 m n. m. )''', příkře spadající do '''údolí [[Židovka|Židovky]]''' a k zdrojnicím Bělského potoka. Okraje i povrch plošiny jsou modelovány pestrými tvary selektivního zvětrávání pískovců i svahovými gravitačními pohyby a jsou rozčleněné roklemi a soutěskami i do menších skalních měst. [[Soubor:Vyhlídka Supí koš1.jpg|náhled|vlevo|Supí koš v Broumovských stěnách]]

Plošina '''[[Božanovský Špičák|Božanovského Špičáku]] (773 m n. m. )''' je nejvyšší částí celých Broumovských stěn. Má rovněž velmi bohatou a pestrou pseudokrasovou modelaci s uplatněním selektivního zvětrávání a gravitačních procesů. Je také známa výskytem velkého počtu tzv. [[skalní hřib|skalních hřibů]], dále i [[skalní mísa|skalních mís]] a různých typů [[škrap]]ů.

Poslední strukturní plošinou Broumovských stěn je pískovcové [[plató]] mezi vrcholy '''[[Velká kupa|Velké kupy]] (708 m n. m. )''' a '''[[Koruna (Broumovské stěny)|Koruny]] (769 m n. m.)''' . Plošina výrazně vystupuje příkrými a vysokými srázy nad plochou [[Broumovská kotlina|Broumovskou kotlinu]], opět s pestrou pseudokrasovou modelací.