Hunové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m ref.
dopl.
Řádek 39:
| zánik =
}}
'''Hunové''' byli [[Kočovnictví|kočovný kmen]] či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím n. l. žil ve [[střední Asie|střední Asii]], na [[Kavkaz]]e a ve [[východní Evropa|východní Evropě]]. Podle evropské tradice byli poprvé hlášeni na východ od řeky [[Volha|Volhy]] v oblasti, která byla v té době součástí [[Skýtie]]; příchod Hunů je spojen s přesunem [[Íránské národy|íránských]] [[Alani|Alanů]] západním směrem.{{sfn|Sinor|1990|p=180}} V roce 370 n. l. Hunové dorazili k Volze a od roku cca 430 Hunové založili v Evropě obrovskou, byť krátkodobou říši (zahrnovala území od [[Volha|Volhy]] až k [[Starověký Řím|římským]] hranicím na [[Rýn]]u), porazili [[Gótové|Góty]] a další [[Germáni|germánské národy]] žijící mimo hranice na východě římské říše a způsobili migraci spousty dalších, kteří uprchli na římská území. Hunové podnikali, zejména za vlády krále [[Attila|Attily]], časté a ničivé nájezdy na území [[Byzantská říše|východořímské říše]]. V roce [[451]] Hunové napadli [[Západořímská říše|západořímskou]] provincii [[Galie|Galii]], kde bojovali s kombinovanou armádou Římanů a [[Vizigóti|Vizigótů]] v [[Bitva na Katalaunských polích|bitvě Katalaunských polích]] a roku 452 napadli Itálii. Po Attilově smrti v roce 453 přestali být Hunové pro Řím hlavní hrozbou a po [[Bitva u Nedao|bitvě na řece Nedao]] (454?) přišli o velkou část říše a její území obsadily [[Germáni|germánské kmeny]], které předtím byly v hunském područí.. Potomci Hunů nebo následovníci s podobnými jmény jsou zmiňováni sousedními populacemi směrem na jih, východ a západ jako okupované části východní Evropy a střední Asie od asi 4. do [[6. století]]. Varianty jména Hun jsou na Kavkaze zaznamenány až do začátku [[8. století]].
'''Hunové''' byli [[Kočovnictví|kočovný kmen]] či kmenový svaz, původem z [[Asie]] ([[Dálný východ]]), který se podílel na [[stěhování národů]] a výrazně přispěl k zániku [[Západořímská říše|Západořímské říše]]. Mluvili nejspíše [[altajské jazyky|altajskými jazyky]] a předpokládá se, že zahrnovali [[Turkické národy|turkické]], [[Mongolové|mongolské]] a [[Ugrofinové|ugrofinské]] kmeny, ale také některá europoidní [[etnikum|etnika]].
 
Ačkoliv víme, že Hunové přišli z Asie, dodnes není úplně jisté, odkud přesně pocházejí. Někteří historikové považují za pravlast tohoto bojovného kmene [[Korejský poloostrov]],. jiníV tvrdí,[[18. žestoletí]] jdepřišel ojako národprvní francouzský učenec [[Siungnuové|SiungnuJoseph de Guignes]], kterýs zmiňujímyšlenkou spojitosti mezi Huny a [[ČíňaniSiungnuové|ČíňanéSiungny]], jakokteří nájezdníkybyli ve 3. století př. n. l severní sousedé Číny,{{sfn|de la Vaissière|2015|p=175, 180}} (nájezdníci z [[Mongolsko|Mongolska]], kvůli nimž byla zřejmě také budována [[Velká čínská zeď]]). OkoloOd rokuGuignesovy [[100doby př.bylo n.věnováno l.]]značné seúsilí přesunulivědeckému dovýzkumu místv [[střednítéto Asie]],souvislosti. odtudTato seotázka vevšak zůstává [[2předmětem deba. století]]Jejich přesunulivztahy dálek najiným západnárodům, (údajněkteré protožejsou tamějšísouhrnně pramenyoznačovány vyschly)jako doíránští oblastiHunové, kdejsou žilitaké [[Alani]],sporné. kteréPředpokládá nakonecse, okolože rokuzahrnovali [[370Turkické národy|turkické]] porazili. Nedlouho po roce 370 porazili i, [[GótovéMongolové|Gótymongolské]] a roku [[395Ugrofinové|ugrofinské]] vyplenilikmeny, ale také některá europoidní [[Balkánetnikum|etnika]].
 
O kultuře Hunů je známo jen velmi málo a s Huny bylo přesvědčivě spojeno jen několik archeologických pozůstatků. Předpokládá se, že používali [[bronz]]ové kotle a prováděli umělé deformace lebek. Neexistuje popis hunského náboženství z Attilovy doby, ale jsou potvrzeny praktiky jako věštění a možná existence šamanů. Je také známo, že měli Hunové svůj vlastní jazyk, ale svědčí o tom pouze tři slova a osobní jména. Z ekonomického hlediska je známo, že praktikovali podobu kočovného pastevectví. S rostoucím kontaktem s římským světem se jejich ekonomika stala s římskou svázanější skrze tribut, nájezdy a obchod. Nezdá se, že by měli při vstupu do Evropy sjednocenou vládu, ale během války s Římany si vyvinuly jednotné kmenové vedení. Hunové vládli nad řadou národů, kteří používaly různé jazyky a někteří z nich udržovali své vlastní panovníky. Hlavní vojenskou technikou Hunů byla [[Jízdní lučištník|jízdní lukostřelba]].
Tak začal jejich první rozsáhlý útok na území [[Byzantská říše|východořímské říše]].{{sfn|Thompson|1996|pp=30–31}} Hunové zaútočili na [[Thrákie|Thrákii]], obsadili Arménii a drancovali [[Kappadokie|Kappadokii]]. Pronikli do částí [[Sýrie]], ohrožovali [[Antiochie|Antiochii]] a prošli provincií [[Eufratensis]].{{sfn|Sinor|1990|p=184}} Současně Hunové napadli [[Sásánovská říše|Sasánovskou říši]]. Tato invaze byla zpočátku úspěšná a přiblížila se hlavnímu městu říše [[Ktésifón]]u; během perského protiútoku však byli poraženi.{{sfn|Sinor|1990|p=184}}
 
Hunové vyýrazně zasáhli do [[stěhování národů]], což byl faktor, který přispěl ke kolapsu západořímské říše. Vzpomínka na Huny také žije v [[Hagiografie|různých životech křesťanských svatých]], kde Hunové hrají roli antagonistů, stejně jako v germánských hrdinských legendách, kde jsou Hunové různí antagonisté nebo spojenci germánských hlavních postav. V [[Maďarsko|Maďarsku]] vznikla legenda založená na středověkých kronikách, že [[Maďaři]] a zejména etnická skupina [[Sikulové]] pocházejí z Hunů. Hlavní učenci však odmítají úzké spojení mezi Maďary a Huny. [4] Moderní kultura obecně spojuje Huny s extrémní [[krutost]]í a [[barbaři|barbarstvím]].
Největší moci Hunové dosáhli pod vedením [[Attila|Attily]]. Za jeho vlády jejich říše zahrnovala území od [[Volha|Volhy]] až k [[Starověký Řím|římským]] hranicím na [[Rýn]]u. Po jeho smrti (453) se však říše r.454 rozpadla a její území obsadily [[Germáni|germánské kmeny]], které předtím byly v hunském područí.
 
==Historie==
=== Před Attilou ===
[[Soubor:Hunnenwanderung.png|náhled|rightleft|350px300px|Předpokládaný přesun Hunů západním směrem]]
TakŘímané začalse jejicho Hunech dozvěděli, když jeji vpád do pontských stepí donutil v roce [[376]] tisíce [[Gótové|Gótů]], aby se přesunuli na dolní tok [[Dunaj]]e a hledali útočiště na římském území.{{sfn|Heather|2005|pp=153–154}} Hunové porazili [[Alani|Alany]], většinu Greutungů nebo východních Gótů, a pak většinu Tervingů nebo západních Gótů, z nichž většina uprchla do římské říše.{{sfn|Heather|2005|pp=151–152}} V roce 395 začal první rozsáhlý hunský útok na území [[Byzantská říše|východořímské říše]].{{sfn|Thompson|1996|pp=30–31}} Hunové zaútočili na [[Thrákie|Thrákii]], obsadili Arménii a drancovali [[Kappadokie|Kappadokii]]. Pronikli do částí [[Sýrie]], ohrožovali [[Antiochie|Antiochii]] a prošli provincií [[Eufratensis]].{{sfn|Sinor|1990|p=184}} Současně Hunové napadli [[Sásánovská říše|Sasánovskou říši]]. Tato invaze byla zpočátku úspěšná a přiblížila se hlavnímu městu říše [[Ktésifón]]u; během perského protiútoku však byli poraženi.{{sfn|Sinor|1990|p=184}}
 
Během krátkého odklonu od východořímské říše mohli Hunové ohrožovat kmeny dále na západ.{{sfn|Thompson|1996|pp=32–33}} Uldin, první Hun v současných pramenech identifikovaný jménem,{{sfn|Thompson|1996|p=33}} vedl skupinu Hunů a Alanů bojujících proti [[Radagaisus]]ovi na obranu Itálie. Uldin byl také známý tím, že porazil gótské povstalce, což způsobilo potíže východním Římanům kolem [[Dunaj]]e a nechal setnout gótského vůdce [[Gainas]]e kolem v letech 400–401. Východořímská říše začala znovu cítit tlak Uldinových Hunů v roce 408. Uldin překročil Dunaj a drancoval [[Thrákie|Thrákii]]. Východní Římané se pokusili Uldina koupit, ale jeho cena byla příliš vysoká, takže místo toho zaplatili Uldinovy podřízené, což vyústilo v mnohačetnou dezerci z Uldinovy skupiny Hunů. Sám Uldin utekl zpět přes Dunaj a dále o něm nejsou zmínky.{{sfn|Sinor|1990|p=185}}
 
Hunští žoldáci jsou zmiňováni při několika příležitostech ve službách východo a západořímské říše, stejně jako Gótové, během přelomu 4. a 5. století.{{sfn|Sinor|1990|p=181}} V roce 433 jim byly některé části [[Panonie]] postoupeny [[Flavius Aetius|Aetiem]], [[magister militum]] Západořímské říše.{{sfn|Sinor|1990|p=178}}
 
=== Pod Attilou ===
{{pahýl část}}
== Povaha Hunů ==
[[Soubor:Hunnen.jpg|náhled|vlevo|Hunové během bitvy s [[Alani|Alany]] od [[Peter Johann Nepomuk Geiger|Johanna Nepomuka Geigera]] (1805–1880).]]
Hunové trávili většinu svého života v koňském sedle. V jízdě byli cvičeni už od útlého dětství a své [[kůň|koně]] uměli dokonale ovládat. Jezdili na podivných malých koních, které pravděpodobně vyšlechtili z divokých prakoní. To jim umožnilo život v pustých stepích, rozprostírajících se od Mongolska až k [[Panonie|Panonii]] (území dnešního [[Maďarsko|Maďarska]]), ale také skvělou obratnost v boji. Díky svým válečnickým dovednostem se Hunové stali postrachem celé tehdejší evropské civilizace. Měli též zbraně vynikající kvality. Jejich jezdecké dovednosti a technické vynálezy (krátké a velmi ohebné luky z kompozitních materiálů) jim na rozdíl od protivníků dovolovaly používat [[luk]]y i na koni. Hrůzu budily také jejich dvousečné [[meč]]e.
 
Řádek 54 ⟶ 65:
 
== Seznam hunských vládců ==
[[Soubor:Hunnenwanderung.png|náhled|right|350px|Předpokládaný přesun Hunů západním směrem]]
* [[360]]–[[378]]: [[Balamber]]
* [[390]]–[[410]]: [[Uldin]]