Almanzor: Porovnání verzí

'''Almanzor''' (kolem 938 - 8. srpna 1002), též '''Almansor''', celé(celým jménojménem Abu'Amir Muḥammad bin'Abdullāh ibn Abi' Āmir, al-Ḥājib al-Manṣūr, (arabsky: {{cizojazyčně|ar|أبو عامر محمد بن عبد الله بن أبي عامر الحاجب المنصور‎)المنصور}}‎, znám[[DIN jako31635|DMG]] AlmanzorAbū čiʿĀmir AlMuḥammad b. ʿAbd Allāh b. Abī ʿĀmir, zvaný {{cizojazyčně|ar|المنصور بالله}}, ''al-MansurManṣūr bi-llāh'', doslova S Bohem vítězný) vládl mezi roky 978 až 1002, tedy 24 let jako de facto vládce [[Muslimské dobytí Španělska|muslimského]] chalífátu v [[Pyrenejský poloostrov|Iberii]] ([[Al-Andalus]]). Vládl jako regent za nezletilého Hishama[[Hišám II.|Hišáma II.]] z dynastie [[Umajjovci|Umajjovců]].

Almanzor se narodil jako ''Muhammad ibn AbiAbí Aamir''Ámir do vznešené rodiny, pocházející z [[Jemenské království|Jemenského království]], arabského suverénního státu v západní Asii na jižním konci [[Arabský poloostrov|Arabského poloostrova]]. Do [[Córdoba (Španělsko)|Córdoby]] přišel jako student práv a literaryliteratury. Během několika let se Almanzor vymanil z této nízké pozice a stal se de facto vládcem córdobského [[Chalífát|chalífátu]]. Chalífa [[Al-Hakam II.|Alal-Hakam II.]]. zemřel v roce 976. Jeho synovi a nástupci HishamuHišámu II. bylo v té době pouhých 11 let. HishamovaHišámova matka Shub proto požádala Ibnibn AbiAbí AamiraÁmira, aby do doby dospělosti jejího syna vládl jako [[regent]]. Almanzor měl na Subh velký vliv. O dva roky později se stal [[Hadžib|hadžibem]] (arabsky ''hajib'' byl titul úředníka na úrovni [[Vezír|vezíra]]). Během následujících tří let Almanzor upevnil svou moc. Rozšířil palác [[Medina Azahara]] na okraji Córdoby a současně zcela izoloval mladého chalífa, který se stal v podstatě vězněm v Medině Azahara. Po Alal-Hakamově smrti Almanzor zničil jeho obrovskou knihovnu, obsahující snad až 600 000 svazků, neboť podle něj obsahovala pouze ''starověké vědy''.

V roce 981, po návratu do Córdoby z bitvy u Torrevicente, ve které porazil svého posledního zbývajícího soupeře (a tchána) Ghaliba al-Nasira i, převzal titul ''al-MansurMansúr bi-llahlláh''. V křesťanském [[Španělsko|Španělsku]] byl znám jako Almanzor či Al-MansurMansúr. Almanzor měl nyní v Al-Andalusii absolutní moc. Nejspíše aby se pozapomnělo, že si pro sebe usurpoval vládu anna úkor HishamaHišáma II., podnikal Almanzor stálé vojenské útoky na křesťanské státy poloostrova. Organizoval 57 tažení a zvítězil ve všech. Aby mohl vést tolik válek proti [[Křesťanství|křesťanským]] státům, naverboval mnoho [[Berbeři|berberských]] žoldnéřů, kteří v průběhu času narušili politický řád.

Kolem roku 100 se utvořila aliance křesťanských vládců Pyrenejského poloostrova proti Almanzorovi jako důsledek jeho vítězných tažení. Jeho nástupcem byl jeho syn ''Abd al-Malik al-Muzaffar'', který ovládal Al-Andalus jako [[Hadžib|hajib]] až do své smrti v roce 1002. Po pádu Abd al-Malika převzal vládu jeho ambiciózní nevlastní bratr ''Abd al-Rahman Sanchuelo''. Ten se pokusil chalífát definitivně usurpovat pro sebe, neboť Al-Mansur učinil z právoplatného vládce HishamaHišáma II. jen pouhou loutku. Tímto krokem zatáhl zemi do občanské války a chalifát se nakonec rozpadl. Po pádu córdobského chalífátu se vytvořila drobná, spolu soupeřící království [[Taifas|Taifa]]. Po Almanzorovi je pojmenována nejvyšší hora ve středním Španělsku, [[Pico Almanzor]] v [[Sierra de Gredos]] v provincii [[Ávila]] s výškou 2591 metrů.