Únor 1948: Porovnání verzí

Ve společné vládě bylo i mnoho dalších pnutí a sporů na hranici vládní krize, k&nbsp;nimž přispívala rostoucí nejistota komunistů ohledně vítězství v&nbsp;nadcházejících [[Volby do Národního shromáždění 1948|volbách]], které se měly konat v&nbsp;květnu 1948. V sociální demokracii navíc na [[Brno|brněnském]] sjezdu v listopadu 1947 převládlo antikomunistické křídlo a předsedou byl místo prokomunisticky orientovaného [[Zdeněk Fierlinger|Zdeňka Fierlingera]] přítomnými delegáty zvolen [[Bohumil Laušman]].<ref name="Kaplan (1997), 282">Kaplan (1997), s. 282.</ref> Od počátku roku 1948 pak napětí mezi KSČ a jejich oponenty ve vládě i v parlamentu dál vzrůstalo. Nejprve při&nbsp;diskusích o&nbsp;zákonu „O&nbsp;trvalé úpravě vlastnictví zemědělské půdy“<ref name="Kaplan (1997), 279–280">Kaplan (1997), s. 279–280.</ref> a rovněž při projednávání úpravy platů státních a veřejných zaměstnanců.<ref name="Kaplan (1997), 279–280">Kaplan (1997), s. 279–280.</ref> Vyhrotil se navíc již déletrvající konflikt mezi ministerstvem vnitra vedeným komunistou [[Václav Nosek|Václavem Noskem]] a ministerstvem spravedlnosti, které měl na starosti národní socialista [[Prokop Drtina]].<ref name="Kaplan (1997), 285–286">Kaplan (1997), s. 285–286.</ref> Ministr Drtina požadoval, aby byly došetřeny politicky motivované případy, jakými byly [[Krčmaňská aféra|Krčmaňská]] či [[Mostecká aféra]].<ref name="Veber (2008), 215–217">Veber (2008), s. 215–217.</ref><br> Pro další vývoj událostí se však rozhodujícím bodem sporu staly čistky ve velitelství tehdejší policie – [[Sbor národní bezpečnosti|Sboru národní bezpečnosti]] (SNB), prováděné ministrem vnitra Noskem, kdy bylo z velitelských míst na základě rozkazu zemského velitele SNB plukovíka Jana Dybala odvoláno posledních osm pražských nekomunistických důstojníkůvelitelů SNB.<ref name="Veber (2008), 218">Veber (2008), s. 218.</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Růžička | jméno = Daniel | titul = Kalendárium roku 1948 únorové události | url = http://totalita.cz/kalendar/kalend_1948_02.php | datum vydání = | datum přístupu = 2020-01-27 | vydavatel = totalita.cz | jazyk = cs}}</ref> Policie se tak v&nbsp;hlavním městě ocitla zcela v&nbsp;rukou komunistů. V parlamentu došlo na kritiku Noskova postupu během schůzky bezpečnostního výboru konané 12. února. Proti ministrovi vnitra ostře vystoupil především národně socialistický poslanec [[Vladimír Krajina]], který vyjmenoval konkrétní příklady zneužití SNB komunisty. Krajina na schůzi uvedl, že má „''mnoho důkazů, že Sbor národní bezpečnosti a zvláště Státní bezpečnost provádí vyloženě komunistickou politiku a pracuje ne pro stát a všechno občanstvo, ale jen a to výlučně pro KSČ.''“.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kaplan | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Kaplan | titul = Únor 1948 : komentované dokumenty | vydavatel = Epocha | místo = Praha | rok = 2018 | isbn = 978-80-7557-116-8 | počet stran = 463 | strany = 55 | poznámka = [Dále jen: ''Kaplan (2018)'']}}</ref> O přemístění osmi velících pražských důstojníků se pak na půdě parlamentu poprvé veřejně zmínil poslanec ČSNS [[Alois Čížek]]. Po bouřlivé parlamentní diskuzi následně nekomunističtí poslanci proti hlasům KSČ prohlasovali usnesení, na jehož základě měl ministr vnitra zastavit přemísťování členů Sboru národní bezpečnosti a došlo k ustanovení komise v čele s lidoveckým poslancem [[Bohumír Bunža (politik)|Bohumírem Bunžou]], která měla za úkol prošetřit metody vyšetřovacích orgánů na ministerstvu vnitra.<ref name="Kaplan (1997), 282–283">Kaplan (1997), s. 282–283.</ref>

V&nbsp;únoru 1948, kdy nastala vládní krize kolem usnesení o&nbsp;Bezpečnosti z&nbsp;[[13.&nbsp;únor]]a&nbsp;[[1948]],. V následujících dnech došlo k&nbsp;sérii událostí, kteréjež vedly k&nbsp;úplnému převzetí moci ve státě komunistickou stranou. Tyto události byly završeny 25.&nbsp;února, kdy prezident přijal [[demise|demisi]] části nekomunistických [[ministr]]ů, podlehl nátlaku a doplnil vládu kandidáty navrženými komunistypremiérem Klementem Gottwaldem.

V pátek 13. února zasedla vláda ke své 133. schůzi, přičemž kromě přípravy zákona o národním pojištění měl během jednání [[Seznam ministrů spravedlnosti Československa|Ministrministr spravedlnosti]] [[Prokop Drtina]] z&nbsp;[[Česká strana národně sociální|Československé strany národně socialistické]] přednést průběžné hlášení z vyšetřování krčmaňského případu.<ref name="Veber (2008), 215">Veber (2008), s. 215.</ref> Drtina a ministr výživy [[Václav Majer]] z&nbsp;[[Česká strana sociálně demokratická|Československé sociální demokracie]] žádalivšak pod dojmem zpráv kritizovali kroky na zasedáníministerstvu vládyvnitra vysvětlení,a pročžádali bylovysvětlení v&nbsp;[[Praha|Praze]]o odvolánoodvolání 8 obvodních velitelů [[Sbor národní bezpečnosti|Sboru národní bezpečnosti]] od ministra [[Seznam ministrů vnitra Československa|vnitra]] [[Václav Nosek|Noska]].<ref Policiename="Veber se(2008), tak218–219">Veber v&nbsp;hlavním(2008), městěs. zcela218–219.</ref> ocitlaMinistr v&nbsp;rukouNosek komunistůvšak na jednání vlády nedorazil a omluvil se ze zdravotních důvodů. ProtiVe hlasůmskutečnosti ministrůjej zapřed KSČosobní vládaúčastí přijalavaroval usnesení[[Valerij Sergejevič Vilinskij|Valerij Vilinskij]], vkterý němžjako uložilavedoucí sekretariátu [[Seznam ministrů vnitradopravy Československa|ministroviministra vnitradopravy]] za Demokratickou stranu, [[VáclavIvan NosekPietor|VáclavuIvana NoskoviPietora]], donášel komunistům důvěrné informace o připravovaných krocích jejich oponentů.<ref name="Veber (KSČ2008), 216">Veber (2008), s. 216.</ref> Proti hlasům ministrů za KSČ pak vláda přesto přijala usnesení navržené [[Petr Zenkl|Petrem Zenklem]], v němž uložila ministru vnitra Noskovi odvolat Dybalův rozkaz a zastavit tytotak kádrové změny ve vedení SNB.<ref name="Veber (2008), 219">Veber (2008), s. 219.</ref><ref name="Kaplan (1997), 289">Kaplan (1997), s. 289.</ref>

Skupina špičkových agentů [[NKVD]] byla umístěna v&nbsp;Praze, z&nbsp;nich 23 bydlelo v&nbsp;hotelu [[Flora (palác)|Flora]] a 16 v&nbsp;hotelu Steiner. Další byli přiděleni k&nbsp;československé vojenské rozvědce.<ref>{{chybíCitace elektronické monografie | příjmení = Pacner | jméno = Karel | odkaz na autora = | titul = Bez činnosti NKVD by KSČ v Československu nezvítězila, tvrdil Stalin | url = https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/ceskoslovensko-ksc-statni-prevrat-unor-1948.A180220_103631_vojenstvi_erp | datum vydání = 2018-02-26 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2020-01-31 | vydavatel = idnes.cz | jazyk = zdrojcs}}</ref>