Cenová hladina: Porovnání verzí

Odebráno 21 bajtů ,  před 1 rokem
vypuštění nadbytečných mezer
(vypuštění nadbytečné mezery)
(vypuštění nadbytečných mezer)
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref> Cenová hladina, respektive všeobecná cenová hladina, se může v ekonomice zvyšovat, snižovat či zůstat neměnná. <ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Soukup
| jméno = J.
}}</ref>
 
Trvalý všeobecný růst cenové hladiny ekonomických statků a výrobních faktorů nazýváme [[inflace]]. Pokud všeobecná cenová hladina klesá (tudíž míra inflace nabývá záporných hodnot), říkáme takovému jevu [[deflace]]. <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Vlček
| jméno = J.
| strany =
| isbn = 978-80-7552-190-3
}}</ref> Míra inflace vyjadřuje, jak se změnila cenová hladina oproti předchozímu období. <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Brčák
| jméno = J
| strany =
| isbn = 978-80-7380-492-3
}}</ref> V dnešní době se setkáváme spíše s pozitivní inflací. <ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Samuelson
| jméno = P. A.
| strany =
| isbn = 978-80-205-0629-0
}}</ref> [[Dezinflace]] poté nastává tehdy, kdy tempo růstu cenové hladiny zpomaluje - naopak zrychlení růstu cenové hladiny je označováno jako akcelerující inflace. <ref name=":0" />
 
== Měření cenové hladiny ==
Měření cenové hladiny je náročným úkolem každé statistické služby a zároveň úkolem velice citlivým, neboť informace o pohybu cenové hladiny patří k nejsledovanějším a také nejdůležitějším informacím z oblasti ekonomického života - odvozuje se od nich totiž řada dalších hospodářsky a sociálně významných propočtů, například výpočet reálných mezd, životních nákladů, důchodů a podobně. <ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = Jurečka
| jméno = V.
| strany =
| isbn = 978-80-247-4386-8
}}</ref> Správné a přesné měření cen je jedním z hlavních úkolů empirické [[Ekonomie|ekonomie.]] .<ref name=":1" />
 
K měření cenové hladiny používáme [[Cenový index|cenové indexy]]. Nejběžnějšími z nich jsou [[Index spotřebitelských cen]] (CPI), který odráží změnu cen výrobků a služeb, které kupují domácnosti a jeho měření je založeno na srovnání nákladů na nákup typického [[Spotřební koš|spotřebního koše]] výrobků a služeb ve dvou srovnávacích obdobích a [[Deflátor HDP|Implicitní cenový deflátor]] (IPD), který je přestavován zlomkem, v jehož čitateli je hodnota HDP daného (běžného) roku v běžných cenách tohoto roku, ve jmenovateli je tentýž HDP, avšak vyjádřený ve stálých cenách. <ref name=":2" />
 
Dalším indexem, který se používá k měření cenové hladiny, je [[Index cen výrobců]] (PPI), který v sobě zahrnuje několik indexů, které monitorují cenový vývoj v jednotlivých odvětvích ekonomiky - nejčastěji používané jsou Index cen průmyslových výrobců, Index cen stavebních prací, Index cen tržních služeb nebo Index cen zemědělských výrobců. <ref name=":0" />
 
Cenové indexy neovlivňují pouze míru [[inflace]], jsou ale také součástí reálného výstupu a produktivity. <ref name=":1" />
 
== Rovnice směny ==
Z toho vyplývá, že zvýšení množství peněz v ekonomice vyvolá odpovídající růst cenové hladiny a například zvýšení produktu v ekonomice vyvolá odpovídající snížení cenové hladiny.
 
Autorem této rovnice je [[Irving Fisher|Irving Fischer]]. <ref name=":2" />
 
== Statistické údaje ==
Během let 2003 - 2012 rostla cenová hladina, která byla měřena implicitním deflátorem HDP, v ČR průměrným ročním tempem vy výši 1,1 %. V letech 2010 - 2011 bylo možné sledovat pokles cenové hladiny v důsledku vývoje cen v jednotlivých ekonomických oblastech. Po dvouletém poklesu cenová hladina pokročila opět směrem vzhůru. <ref>ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ''Cenová hladina vzrostla průměrně o 1,1 % ročně.'' [online]''.'' Praha: ČSÚ. [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: <nowiki>https://www.czso.cz/csu/czso/870031e94d</nowiki></ref>
 
== Reference ==
165

editací