Pietro Cavallini: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
fresky
Řádek 16:
Další dvě dochované fresky jsou datované do počátku 14. století. První je malba nad hrobkou františkánského kardinála a teologa ''Mattea d'Acquasparta'' v ''[[Santa Maria in Aracoeli|kostele S. Maria in Aracoeli]]''. Kardinál zemřel v roce 1302 a hrobka vznikla krátce poté. Malba zobrazuje ''Madonu s Dítětem korunované svatými'', pravděpodobně Janem a Františkem. Později přidává vyobrazení klečícího kardinála a medailon s Kristem Pantokratorem. Dalším dílem je freska v apsidě kostela ''S. Giorgio in Velabro''. Je umístěná v konše apsidy a zpodobňuje stojícího Krista provázeného na levé straně Pannou Marií se sv. Jiřím a na pravé sv. Petrem a Šebestiánem.
 
V roce 1308 dostal Cavallini pozvání od ''[[Karel II. z Anjou|Karla II. z Anjou]]'', krále neapolského (1285-1309), a spolu s rodinou se přestěhovaly do [[Neapol]]e. Měl dostat 30 uncí zlata a vlastní dům. Toto pozvání potvrzuje velký věhlas, kterého se Cavallini mu ve své době dostávalo. Nevíme, jak dlouho v Neapoli setrval a nedochovalo se ani žádné dílo z té doby. Musel však vykonat ještě jednu návštěvu Neapole, protože se tam dochovalidochovaly pozdější fresky v kostele ''S. Maria Donna Regina'', které jsou mu připisovány. Jedná se o vyobrazení ''Panny Marie jako Ženy sluncem'' oděné provázené apokalyptickým drakem a andělem, ostatní fresky v kostele jsou pak pravděpodobně díly jeho asistentů či následovníků. Dále je mu připisována freska ''Ukřižování'' v kostele ''S. Domenico Maggiore''.
 
Po návratu do Říma převzal vedení nad tvorbou mozaik na fasádě západního průčelí kostela ''S. Paolo fuori le Mura'', kterým byl pověřen papežem ''[[Jan XXIII.|Janem XXII]]''. sídlícím v Avignonu. Byly dokončeny před rokem 1330. Průčelí dominovala busta Krista v mandorle, pod ním mezi okny byly postavy sv. Pavla, Panny Marie, sv. Jana Křtitele a sv. Petra. Malá postava papeže klečícího na noze Jana Křtitele, měla připomínat, že byl jeho patronem. Také jeho rodový erb se nacházel v rohu mozaiky. Fasáda kostela byla velmi poničena požárem v roce 1823 a v rámci následné rekonstrukce musely být mozaik odstraněny. Toto dílo vytvořil Cavallini již ve velmi pozdním věku a s velkou pravděpodobností bylo jeho posledním.