Osvětim: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
typos, styl
Řádek 39:
V roce [[1315]] došlo k dalšímu dělení a vzniklo [[Osvětimské knížectví]], v jehož rámci Osvětim byla sídlem místního knížecího rodu, jedné z větví [[Slezští Piastovci|Piastovců]]. V roce [[1327]] se kníže [[Jan I. Osvětimský|Jan I.]] stal vazalem českého krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] a Osvětimsko lénem Českého království. V roce [[1454]] kníže Jan IV. složil vazalskou přísahu polskému králi [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíru IV.]] O 3 roky později Jan IV. prodal knížectví [[Koruna království polského|Polské koruně]]. Až do roku [[1564]] mělo Osvětimsko v rámci Polska autonomní status, poté jako slezský okres bylo součástí Malopolského vojvodství. Během [[Potopa (invaze)|švédské invaze]] (1655–60) bylo město nájezdníky velmi zničeno. V roce [[1772]], během [[První dělení Polska|1. dělení Polska]], Osvětim zabrala [[Habsburská říše]] - Rakousko Uhersko.
 
Po [[První světová válka|první sv. válce]] se Osvětim stala opět součástí obnoveného Polska. V letech 1929–1931 byla okresním městem. Po německé invazi do Polska v [[1939]] roce bylo město okupanty připojeno bezprostředně k [[Třetí Říše|Říši]]. V témže roce němečtí nacisté vybudovali ve městě v prostorách vyklizených polských kasáren, nechvalně známý koncentrační tábor ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''KL [[Auschwitz]]''}} ''I''.). Poblíž města, v obci Březinka, byl vybudován v nehostinénehostinné bažinaté části, vyhlazovací a koncentrační tábor Auchwitz II - Birkenau, ve kterém za války zavraždili přes miliontřistatisíc lidí (hlavně Židů, ale také Poláků, Čechů, Rusů, Romů atd.). Při stavbě tábora Němci násilně vysídlili okolní polské obyvatelstvo ze 40km pásma kolem táborů (také z Osvětimské čtvrti Zasole, která se nacházela za řekou Sola). Po porážce Německa (Osvětim byla dne 27.1.1945 osvobozena sovětskými vojsky) se tu obnovila polská správa. Na území německého koncentračního tábora byly sovětskou policií [[NKVD]] zřízeny internační tábory pro německé zajatce. Polská komunistická tajná policie na území tábora zřídila také věznici pro podezřelé ze spolupráce s nacisty. V roce 1946 byly všechny tábory vyklizeny a bývalý německý koncentrační tábor se v roce 1947 stal muzeem.
 
Město Osvětim bylo opět v letech 1952–1975 okresním městem.
Řádek 52:
Nově vzniklý koncentrační tábor Osvětim (Auchwitz I.), využil vyklizených kasáren polské armády, které byly rozšířené o nové budovy. Hlavním důvodem vzniku koncentračního tábora, ještě nebylo masové vyhlazování, ale potřeba uvěznění velkého počtu Poláků a zajatých sovětských vojáků. Kapacita tohoto tábora byla asi 15–20 tisíc vězňů. Pro zahájení likvidace vězňů a vyzkoušení různých způsobů usmrcování vězňů, byl upraven původní objekt skladu zeleniny na Krematorium KI - plynová komora, uhelna, tři spalovací dvojité pece. Do prostoru plynové komory se pod záminkou hygienické očisty, vlezlo na 800 vězňů. Cyklon B - se sypal dovnitř pomocí průduchů ve střeše budovy.
 
Roku [[1941]] začal být realizován plán tzv. „konečného řešení židovské otázky“, tedy plán vyvraždění židovské rasy jako takové. Za tímto účelem byl u 3km vzdálené vsi Březinka vybudován tábor Auchwitz II - Birkenau. (Březinka=Birkenau). Na původně bažinaté louce, byly ručně vykopané odvodňovací přílopypříkopy (cca 14 km). Bylo zde postaveno na 70 zděných baráků a na 250 dřevěných typizovaných baráků - původně stájí, pro 52 koní. Odvodnění bažin a stavbu baráků, zajišťovali z počátku i zajatí sovětští vojáci (cca 20tis).
 
Kapacita Auchwitz II - Birkenau, dosáhla v roce [[1944]] až 200 tisíc vězňů.
Řádek 58:
Roku [[1942]] bylo zahájeno masové vyvražďování, běžící denně po tisících obětí. V táboře se nacházely 4 plynové komory a krematoria K II - K V. Denně bylo možné zavraždit a během dalších dnů spálit až 10 000 vězňů. V táboře byli vražděni nejen [[Židé]], ale prakticky všechny národnosti okupované [[Evropa|Evropy]], české a slovenské vězně nevyjímaje. Tábor se stal místem působení neblaze proslulých lékařů [[Schutzstaffel|SS]], zejména [[Josef Mengele|Josefa Mengeleho]]. Tito lékaři prováděli pokusy na lidech a nově příchozí na rampě tábora rozdělovali na ty, kteří jsou určeni k okamžitému zabití, na ty, kteří jsou určeni k utýrání otrockou prací a zabití později a nakonec na ty (zejména děti), kteří se hodí na jejich pokusy.
 
V letech [[1942]]–[[1944]] bylo vybudováno dalších 40 podtáborůpobočných táborů osvětimského komplexu. Nejvýznamnějším z nich byl tábor Osvětim III. – Buna, který byl zřízen ve spolupráci s podnikem IG Farbenindustrie AG. Tato firma vyráběla mimo technický benzin, kaučuk a výbušniny i granule plynu [[Cyklon B|Cyklonu B]] určeného k použití nejen v plynových komorách koncentračního a vyhlazovacího tábora Auchwitz - Birkenau.
 
Když se blížila [[Rudá armáda]], nacisté zdemontovalidemontovali pece krematorií, naložili a převezli do Říše, zbytky plynových komor (kromě KIV - bylo vyhozeno do vzduchu vězni), vyhodily do vzduchu, většinu přeživších vězňů poslali na Pochod smrti do jiných KT a snažili se zničit i písemné důkazy vraždění. I tak ale zůstalo dost nezvratných důkazů o těchto zločinech proti lidskosti.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.holocaust.cz/cz2/main |datum přístupu=2013-05-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130501144322/http://www.holocaust.cz/cz2/main |datum archivace=2013-05-01 |nedostupné=ano }}</ref> KT Osvětim byl osvobozen Rudou armádou dne [[27. leden|27. ledna]] [[1945]], jež tímto zároveň dala svobodu 7 tisícům vězňů, kteří v táboře zůstali i po evakuaci jednotkami SS.
 
== Demografie ==