Bedřich Rakousko-Těšínský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editor wikitextu 2017
→‎Původ, mládí: dědictví a správa majetku, zdroj
značky: možné subjektivní formulace editor wikitextu 2017
Řádek 45:
Jeho rodiči byli rakouský arcivévoda [[Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský]] ([[1818]]–[[1874]]) a arcivévodkyně [[Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská|Alžběta Františka Marie]]. Arcivévoda Bedřich měl pět sourozenců. Starší bratr ''František Josef'' zemřel jako dítě, mladší [[Marie Kristýna Rakouská|Marie Kristýna]] ([[1858]]–[[1929]]) byla [[seznam španělských královen|španělskou královnou]] a bratr [[Evžen Rakousko-Těšínský|Evžen]] ([[1863]]–[[1954]]) byl posledním světským [[Velmistři Řádu německých rytířů|velmistrem]] [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]], dalšími byli [[Karel Štěpán Rakousko-Těšínský|Karel Štěpán]] ([[1860]]–[[1933]]) a nejmladší sestra ''Marie Eleonora'' (*/† [[1864]]), jež zemřela v kojeneckém věku.
 
Arcivévoda Bedřich byl od útlého mládí připravován pro vojenskou kariéru, asoučasně prosystematicky ale i na převzetí velkéhosprávy panstvímajetku posvého svémstrýce strýci,a adoptivního otce arcivévodoviarcivévody [[Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský|AlbrechtuAlbrechta FridrichoviFridricha]] (z jehož tří dětí syn Karel zemřel jako nemluvně, nejmladší dcera [[Matylda Marie Rakouská|Matylda]] zemřela jako osmnáctiletá a nejstarší [[Marie Terezie Rakousko-Těšínská|Marie Terezie]] (1845–1927) se provdala za [[Württemberkové|württemberského vévodu]] [[Filip Württemberský|Filipa]]). Především protoProto okruh jeho vzdělání zahrnoval kromě jiného i [[Těžba|hornictví]], [[Metalurgie|hutnictví]], [[zemědělství]] (zejména mlékařství) i [[tesařství]]. Po smrti svého srýce zdědil obrovský majetek: [[Těšínské knížectví]] (Herzogtum Teschen), panství Ungarisch-Altenburg ([[Mosonmagyaróvár|Magyaróvár]]) a Bellye ([[Bilje]]), [[Alodiální statek|alodiální statky]] Saybusch (Land Saybusch/Państwo Żywieckie), [[Židlochovice (zámek)|Židlochovice]] (Seelowitz) a [[Frýdek (zámek)|Frýdek]] (Friedek).
 
V roce 1905 se přestěhoval z Bratislavy ([[Bratislava|Prešpurk]]u) do Albrechtova paláce ve Vídni na Augustinerbastei a věnoval se správě zděděného majetku, ke kterému připojil [[Vígľašský zámek|panství Víglaš]] (Véghles), [[Topolovac (Sisak)|Topolovac]] u [[Sisak]]u a [[Klachau]]-[[Wörschach]]. Některé jeho podniky vlastnily výsadní monopol, např. na mléko a mléčné výrobky, [[Pálenka|kořalku]], cukr nebo olej (většina konzumovaného mléka ve Vídni pocházela z jeho panství). Arcivévoda Bedřich byl nejen velkostatkářem, ale i prvotřídním podnikatelem. Zajímal se také o [[Numismatika|numismatiku]] a umění.<ref>Brigitte Hamann, Georg Hamann: Die Habsburger: Ein biographisches Lexikon. Herausgegeben von Brigitte Hamann. Überarbeitete, ergänzte und korrigierte E-Book-Ausgabe. Herausgegeben und mit einem Vorwort von Georg Hamann, Amalthea Signum Verlag, 2016.</ref>
 
== Vojenská kariéra ==