Frankové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
dopl.
značka: možné problémové formulace
Řádek 1:
[[Soubor:Carte des peuples francs (IIIe siècle).svg|náhled|vpravo|Přibližná poloha původních franských kmenů]]
[[Soubor:Frankish arms.JPG|náhled|Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období]]
'''Frankové''' (od slova ''frank'', „troufalý“, „smělý“)<ref>{{Citace monografie|příjmení=James|jméno=Edward|odkaz na autora=Edward James|titul=Frankové|vydání=1|místo=Praha|vydavatel=NLN|rok=1997|isbn=80-7106-200-6|poznámka=Dále jen James (1997)|strany=5n|jazyk=}}</ref> tvořili volný svaz [[Germáni|západogermánských]] kmenů, který sídlil od [[3. století]] na pravém břehu řeky [[Rýn]]a, a to u pobřeží [[Severní moře|Severního moře]] ([[sálští Frankové]], ''salum'' = latinsky moře) a podél středního toku ([[ripuárští Frankové]], ''ripa'' = latinsky břeh).
[[Soubor:A.D. 400-600, Franks - 025 - Costumes of All Nations (1882).JPG|thumb|Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století]]
'''Frankové''' (od slova ''frank'', „troufalý“, „smělý“,<ref>{{Citace monografie|příjmení=James|jméno=Edward|odkaz na autora=Edward James|titul=Frankové|vydání=1|místo=Praha|vydavatel=NLN|rok=1997|isbn=80-7106-200-6|poznámka=Dále jen James (1997)|strany=5n|jazyk=}}</ref> {{vjazyce2|la|Franci}} nebo {{cizojazyčně|la|gens Francorum}}) tvořili volný svaz [[Germáni|germánských]]<ref name="Germanic">{{cite book |last1=Drinkwater |first1=John Frederick |author1-link=John F. Drinkwater |year=2012 ||chapter=Franks |chapter-url=https://www.oxfordreference.com/view/10.1093/acref/9780199545568.001.0001/acref-9780199545568-e-2720? |editor1-last=Hornblower |editor1-first=Simon |editor1-link=Simon Hornblower |editor2-last=Spawforth |editor2-first=Antony |editor2-link= |editor3-last=Eidinow |editor3-first=Esther |editor3-link=Esther Eidinow |title=[[The Oxford Classical Dictionary]] |edition=4 |publisher=[[Oxford University Press]] |page= |isbn=9780191735257 |access-date=January 26, 2020 }}</ref> kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve [[3. století]] v souvislosti s kmeny na středním ([[ripuárští Frankové]], ''ripa'' = latinsky břeh) a dolním toku [[Rýn]]a na pravém břehu řeky a u pobřeží [[Severní moře|Severního moře]] ([[sálští Frankové]], ''salum'' = latinsky moře), tedy na hranicích [[Starověký Řím|římské říše]]. Později byl tento termín spojen s [[Romanizace (kultura)|romanizovanými]] germánskými dynastiemi uvnitř kolapsu [[Západořímská říše|západořímské říše]], které nakonec ovládly celou oblast mezi [[Loira|Loirou]] a [[Rýn]]em. Pak získali moc nad mnoha postřímskými královstvími a germánskými národy. Později byli franští vládci uznáni [[Římskokatolická církev|katolickou církví]] jako nástupci dřívějších vládců západořímské Říše.<ref>{{Cite web|url=https://www.encyclopedia.com/history/modern-europe/german-history/holy-roman-empire|title=Holy Roman Empire &#124; Encyclopedia.com|website=www.encyclopedia.com}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://unamsanctamcatholicam.com/history/79-history/566-coronation-charlemagne.html|title=Coronation of Charlemagne|website=unamsanctamcatholicam.com}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.history.com/topics/middle-ages/charlemagne|title=Charlemagne|first=History com|last=Editors|website=HISTORY}}</ref>
 
Ačkoli se jméno Franků objevilo až ve [[3. století]], byly některé z původních franských kmenů Římanům známé již pod jejich vlastními jmény, a to jak spojenci poskytující vojska, tak nepřátelé. Nové jméno se poprvé objevilo, když Římané a jejich spojenci ztratili kontrolu nad oblastí Rýna. Frankové byli nejprve hlášeni jako spolupracující kmeny při nájezdech na římská území, ale od začátku byly tyto nájezdy spojovány s útoky na ně (Franky) z vnějších hraničních oblastí, například [[Sasové|Sasy]], a s touhou pohraničních kmenů přesunout se na římská území s nimiž měly po staletí úzký kontakt.
 
Mezi franské kmeny uvnitř římského pohraničí podél řeky Rýn patřili [[sálští Frankové]], kterým bylo od prvních kontaktů umožněno žít na římském území a ripuárští nebo rýnští Frankové, kteří si, po mnoha pokusech, nakonec podmanili římské pohraniční město [[Kolín nad Rýnem]] a převzali kontrolu nad levým břehem Rýna. Později v období frakčních konfliktů v letech 450 až 460 a dále byl Frank [[Childerich I.]] jedním z několika vojenských vůdců, kteří veleli římským silám různé etnické příslušnosti v římské galii (zhruba v moderní [[Francie|Francii]]). Childerich a jeho syn [[Chlodvík I.]] čelili konkurenci Římana [[Aegidius|Aegidia]] jako soupeře o „místo krále“ Franků spojenými s římskými silami. (Podle [[Řehoř z Tours|Řehoře z Tours]], držel Aegidius královskou moc nad Franky po 8 let, zatímco byl Childerich ve [[vyhnanství]].) Tento nový způsob kralování, možná inspirovaný [[Alarich I.|Alarichem I.]],<ref>{{harvtxt|Halsall|2007|p=267}}</ref> reprezentuje začátek [[Merovejci|merovejské]] dynastie, která uspěla v dobývání většiny Galie během [[6. století]] a také si vybudovala vedení ve všech franských královstvích na hranici Rýna. Právě na základě tohoto merovejského impéria v roce 800 vyvstali [[Karlovci]] jako nový císaři v západní Evropě.
 
Ve [[středověk]]u se termín Frank stal synonymem pro západní Evropu. Karolinští Frankové vládli na většině území západní Evropy a založili politický řád známý jako [[Ancien régime]], který skončil až s [[Velká francouzská revoluce|francouzskou revolucí]]. Západní Evropa sdílela svou oddanost římskokatolické církvi a jako spojenci se podíleli na [[Křížové výpravy|křížových výpravách]] v [[Levanta|Levantě]], kde založili franská knížectví. Například v roce [[1099]] byla křižácká populace Jeruzaléma tvořena většinou francouzskými osadníky, kteří se v té době sami nazývali Frankové, a dalšími Evropany jako [[Španělé]], [[Němci]] a [[Maďaři]].<ref name="The Population of Crusader Jerusalem">{{cite web |title=Jerusalem in the Crusader Period |url=https://www.biu.ac.il/js/rennert/history_9.html |website=Bar-Ilan University |publisher=Ingeborg Rennert Center for Jerusalem Studies |accessdate=29 October 2019}}</ref> Toto mělo v mnoha jazycích trvalý dopad na jména pro západní Evropany.<ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=GIAMvwKObWoC&pg=PA62 |author1=Angeliki Laiou |author2=Henry P. Maguire |title=Byzantium: A World Civilization |publisher=Dumbarton Oaks |year=1992 |isbn=978-0-88402-200-8 |page=62 }}</ref><ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=MEKGLyToQ-EC&pg=PA333 |author=Richard W. Bulliett ''et alii'' |title=The Earth and Its Peoples |publisher=Cengage Learning |year=2011 |isbn=978-0-495-91310-8 |page=333 }}</ref><ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=lRptZg8opYAC&pg=PR13 |author=Janet L. Nelson |title=The Frankist World |publisher=Continuum International |year=2003 |isbn=978-1-85285-105-7 |page=xiii }}</ref> [[Persie|Peršanům]] byla [[Západní Evropa]] známá jako „Frangistán“ a západní Evropané [[Arabové|Arabům]] jako „franjī“.<ref>{{cite book |last1=Arteaga |first1=Deborah L.|first2= |title=Research on Old French: The State of the Art |publisher=Springer Science & Business Media |page=206 |url=https://books.google.fr/books?id=ypFmkJ95AsAC&pg=PA206#v=onepage&q |accessdate=29 October 2019}}</ref>
 
Od začátku byla franská království politicky a právně rozdělena na [[Východofranská říše|východní část]] (více germánskou) a [[Západofranská říše|západní část]], kterou Merovejci založili na římské půdě. Východofranské království se začalo považovat za novou „[[Svatá říše římská|Svatou říši římskou]]“ a od počátku se příležitostně nazývalo „[[Německo]]“. V samotné „franské“ západním Evropě se původní merovejské nebo „sálské“ západofranské království, založené v římské Galii a mluvící [[románské jazyky|románskými jazyky]], dodnes označuje jako „[[Francie]]“ - jméno odvozené přímo od Franků.
 
== Doba římská ==