Mandala: Porovnání verzí

}}</ref> Mezi obrazce které jsou k mandalám přirovnávány patří například [[pískové kresby]] [[Domorodí Američané|domorodých Američanů]],<ref name="Brita"/> nebo křesťanská [[Rozeta (architektura)|rozetová okna]], [[labyrint]]y, barokní [[kopule]]<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie

Sanskrtský výraz ''मण्डल maṇḍala'' je zpravidla překládán jako „kruh, kolo, okruh“, ale jeho význam je komplexnější: může také znamenat „oblast, území, panství“ nebo „shromáždění, skupina“, čímž je naznačen význam posvátného prostoru. [[Lidová etymologie|Lidové etymologie]] ve tantrické literatuře, jako je například [[Tantráloka]], vykládají výraz mandala také jako spojení slov ''manda'' „podstata, esence“ a ''la'' „uchopení“.<ref name="Gudrun"/><ref{{Citace name="Albanese"/>monografie

Vedle výrazu mandala je v západní i v pozdní sanskrské literatuře užíváno jako synonymum také slovo ''[[jantra]]'' „stroj, zařízení“ a ''[[čakra]]'' „kolo, kruh“ jako synonymum a to jak v západní tak v pozdní sanskrské literatuře. Často je uváděno že mandaly jsou buddhistické, zatímco jantry hinduistické – oba výrazy jsou však užívány v obou náboženstvích. D. J. Hoens zase uvádí že jantry jsou určeny spíše k uctívání a dosažení světských cílů, zatímco mandaly spíše k meditaci, ať už jsou jejím cílem světské cíle či duchovní osvobození, [[Peter Gaeffke]] zase uvádí, že mandaly jsou určeny pro veřejné rituály, jsou větší a zobrazují celý vesmír, zatímco jantry jsou určeny pro každodenní zbožnost a jsou menší a jednodušší.<ref name="Gudrun"/>

V západní kultuře byly mandaly popularizovány především psychiatrem [[Carl Gustav Jung|C. G. Jungem]], který stímto nimipojmem ztotožnilzačal označovat malé kruhové obrazce - „[[Magický kruh|magické kruhy]]“, jež kreslil on sám i jeho pacienti během hledání své duševní celistvosti (tzv. procesu individuace). V důsledku tohosvé tvrdil že mandala je kruhem jež představuje celistvost archetypuzkušenosti [[BytostnéCarl JáGustav Jung|bytostnéhoC. G. JáJung]], který je sdílen v kolektivním nevědomí jednotlivců v různých kulturách i dobách. V důsledku toho nalezlinterpretoval mandaly takéjako vsymboly egyptském starověku, díleuniversálního [[Jakob BöhmeArchetyp|Jakoba Böhmaarchetypu]] nebo pískových kresbách [[Navahové|Navahů]],Bytostné ač [[Tibetská mandalaJá|tibetskébytostného mandalyJá]] považoval za nejkrásnější. Přestože však byl Jung s tibetskými mandalami dobře seznámen, zmiňuje například jejich rituální účel, nebo symboliku čtverce, který obsahují,je vesdílen svých závěrech tyto skutečnosti nijak nereflektoval a rozdíly mezi nimi a obrazci svých pacientů ignoroval. Jung taktéž považoval mandaly nikoliv za produkt buddhismu, respektive hinduismu, ale symbol pramenící přímo ze snů a vizí vycházejících zv [[Nevědomí|kolektivníhokolektivním nevědomí]] – tím však pomíjel dlouhý a složitý historický vývoj mandal v jejich současné podobě. Religionistka Catherine L. Albanese v důsledku toho odmítá Jungovo ztotožnění mezi mandalami a obrazci jeho pacientů, ač připouští že jsou do jisté míry analogické.<ref name="Albanese:2" />

Ačkoliv se mandala vyskytuje v mnoha rozdílných kulturách, její použití je velmi podobné. Kromě dekoračních předmětů je používána jako symbol Boha, bohů či něčeho co nás přesahuje a je prostředkem pro komunikaci s touto silou, nazývanou různě dle kulturního kontextu. Nejdůležitějším místem mandaly je její střed, ve kterém lze nalést osvícení, Boha, sebe sama (záležíopět nadle kulturním kontextu).<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Je také pomocníkem pro zklidnění mysli a relaxační či meditační pomůckou. Toto používání se hojně rozšířilo zejména na začátku 21. století ve formě tzv. antistresových omalovánek.

To, že mandala působí na lidskou psychiku relaxačně, dokázal ve své odborné studii už na konci osmdesátých let dvacátého století M. H. Slegelis. Zjistil, že kruh naši mysl zklidní více než jakýkoliv jiný tvary.<ref>{{Citace periodika

Mandala je dále využívána jako prostor pro terapii a diagnostiku. V [[Arteterapie|arteterapii]] je využívána jako abstraktní prostor pro sebevyjádření a následné zpracování pocitů.<ref>Šicková-Fabrici, J., ''Základy arteterapie'', Portál, 2002</ref> Toho využíval při své práci už [[Carl Gustav Jung|C. G. Jung]], který používal mandaly nejprve pro své vlastní léčení a později i pro práci se svými pacienty.<ref>Jung, C. G., ''Snové symboly individuačního procesu'', Nakladatelství Tomáše Janečka, 1999</ref> Kombinoval mandalu, alchymistické symboly, ale také práci s [[archetyp]]y (pratypy)<ref>Jung, C. G., ''Mandaly: obrazy z nevědomí'', Nakladatelství Tomáše Janečka, 2004</ref>. Na práciJoan JungaKellogg navázalapak americkáv terapeutkajeho Joanpráci Kellogg,se kterásymboly pokračovala a vytvořila [[Velkýdiagnostický kruhnástroj, mandaly]]který aposkytuje naobraz němaktuálního postavenýstavu [[mandalovýmysly. diagnostickýMandalu test]][[Mandalovýjako diagnostický test|.]]nástroj použili také <ref>http://www.centrumElkis-mandalaAbuhoff et al.cz/blog/mandalovy-diagnosticky-test</ref> Test(2009) jepro založensledování navývoje rozděleníonemocnění mandalrakoviny doprsu dvanáctiu typůžen<ref>{{Citace monografieperiodika

}}</ref>