Prvosenka jarní: Porovnání verzí

Přidáno 31 bajtů ,  před 2 měsíci
m
fixlinks, typos
m (Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy)
m (fixlinks, typos)
'''Prvosenka jarní''' (''Primula veris'', lidově též petrklíč, bukvice bílá, bylina sv. Petra atd<ref name="sobotka"/>) je drobnější [[trvalka|vytrvalá]] [[bylina]] z&nbsp;čeledi [[prvosenkovité]] (''Primulaceae''). Rostlina dosahuje i s květem výšky 20–25&nbsp;cm. Z&nbsp;podzemního [[Oddenek|oddenku]] vyrůstají měkké a svraskalé [[list]]y uspořádané v&nbsp;[[Listová růžice|přízemní růžici]]. Vonné žluté [[květ]]y vyrůstají na jednostranném [[okolík]]u. Může se rozmnožovat [[vegetativní rozmnožování|vegetativně]] rozdělením oddenku, ale většinou se rozmnožuje [[pohlavní rozmnožování|pohlavně]], tvorbou [[semeno|semen]]. Plodem je [[Tobolka (plod)|tobolka]]. Prvosenka jarní se může dožít více než padesáti<ref name="journal" /> let.
 
Vyskytuje se zvláště v&nbsp;[[Evropa|Evropě]] a [[Asie|Asii]], především v&nbsp;teplejších polohách [[nížina|nížin]] a [[Pahorkatina|pahorkatin]], zejména ve světlých [[listnatý les|listnatých lesích]], [[háj]]ích, prosluněných [[svah|stráních]] a v&nbsp;[[KřovinaKřovinná vegetace|křovinách]], většinou na [[vápenec|vápencových]] podkladech. Dokáže však přežít i chladné podnebí, například v&nbsp;severním [[Skotsko|Skotsku]].<ref group="L">Preston, Pearman & Dines (2002) ''New Atlas of the British Flora''. Oxford University Press.</ref> Český [[Červený seznam IUCN|Červený seznam]] ji zařazuje do kategorie C3 (vzácnější až ohrožený druh).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hroneš
| jméno = Michal
V&nbsp;mnoha oblastech původního výskytu v&nbsp;Evropě populace prvosenky jarní klesají hlavně následkem změněného využití půdy, pokračujícím zvýšením obsahu živin v&nbsp;půdě (hlavně [[dusík]]u) pronikajících z&nbsp;okolní [[krajina|krajiny]]. Například ve Velké Británii utrpěla populace prvosenky jarní dramatický pokles v&nbsp;letech 1930 a 1980.<ref name="preston" group="L">PRESTON, C. D., PEARMAN, D. A. & DINES, T. D. ''The New Atlas of the British and Irish Flora'', (2002) Oxford University Press, Oxford.</ref> Pokles výskytu prvosenky jarní v&nbsp;Evropě byl způsoben zejména nárůstem [[zemědělství|zemědělské výroby]], používáním herbicidů, eutrofizací stálých [[Louka|luk]], a orbou travních porostů.<ref name="marbey" group="L">MARBEY, R., ''Flora Britannica'', Sinclair-Stevenson, (1996), London.</ref>
 
Velmi důležitým důvodem úbytku prvosenek jarních je způsob [[Lesnictví|lesního hospodaření]]. Dubohabřiny jsou káceny, na jejich místě jsou vysazovány kultury jehličnanů. Tam, kde jsou dubohabřiny ponechány, jsou prosvětlovány probírkou, což přirozeně vede k&nbsp;posílení rozvoje [[keřové patro|keřového patra]] a díky tomu je [[bylinné patro]], kde prvosenka roste, zarostlé [[keřKřovinná vegetace|křovinami]]. Vzhledem k&nbsp;tomu, že je prvosenka jarní světlomilná, tedy ubývá i&nbsp;v&nbsp;takto udržovaných přirozených [[biotop|stanovištích]] s&nbsp;vlivem člověka.<ref name="journal" />
 
Protože mnoho míst výskytu prvosenky jarní je omezené na malé lokality, rostliny jsou následkem toho vysoce citlivé na jevy, jako je příliv živin z&nbsp;okolí ať už vlivem zemědělského a lesnického hospodaření, nebo nakládání s&nbsp;[[odpad]]y. Relativně intenzivní pastevectví, vytváří prostor pro ujmutí [[semenáč]]ků a růst rostlin. Pastva umožňuje efektivní produkci semen a optimální strategii udržení populace prvosenky jarní v&nbsp;dlouhodobém horizontu. Pro populace prvosenky jarní je důležité přiměřené hospodaření. Vhodné je kosení luk a pastva. Tyto zemědělské úpravy brání [[Sukcese (ekologie)|sukcesi]] do lesa a hustých křovin. Pastva vytváří také mozaikovitou krajinu s trávníky a řídkými křovinami. Při ponechání krajiny s trávníky a řídkými křovinami ladem dochází k zarůstání luk expanzívními druhy a postupné sukcesi ke stinnému lesu, což je pro prvosenku jarní nepříznivé prostředí.<ref name="journal" />
 
[[Soubor:Red flowered cowslip.JPG|náhled|vlevo|červenéČerveně zbarvená varieta prvosenky jarní|alt=]]
Počet prvosenek jarních a rozkvetlých květů se významně snížil po ustoupení od tradičního pastevectví a kosení luk a následkem technologií v&nbsp;lesnictví. Rostoucí stín také redukuje semenné zrání, mající za následek významně nižší semenné produkční dávky ve srovnání s&nbsp;necloněnými jedinci. Sukcese [[les]]a má za následek snížený přírůstek jedinců, hlavně kvůli sníženému [[Pohlavní rozmnožování|pohlavnímu rozmnožování]] a stárnutí populace. Nicméně jedinci prvosenky jarní nalezení na okrajích lesa a v&nbsp;relativně prosvětlených lesích nebo v lesích s&nbsp;řídkými křovinami mohou kvést hojně a reprodukovat se úspěšně.<ref name="journal" />