Kondenzační stopa: Porovnání verzí

'''Kondenzační stopa''', též '''kondenzační pruh''', je umělý [[oblak]] vznikající za [[letadlo|letadlem]] nebo [[raketa|raketou]] v horních vrstvách [[troposféra|troposféry]] nebo spodních vrstvách [[stratosféra|stratosféry]].<ref name="(SOBÍŠEK, B. et al. 1993)">{{Citace monografie | příjmení = Sobíšek | jméno = Bořivoj | spoluautoři = a kolektiv. | titul = Meteorologický slovník výkladový a terminologický | vydání = 1 | vydavatel = [[Ministerstvo životního prostředí České republiky]] | místo = Praha | rok = 1993 | počet stran = 594 | isbn = 80-85368-45-5 | strany = 249<!-- (heslo 2424) -->| typ kapitoly = heslo | kapitola = pruh kondenzační}}<!-- Milan Nedelka --></ref> Má vzhled [[cirrus|cirru]]<ref name="(SOBÍŠEK, B. et al. 1993)"/> nebo [[cirrocumulus|cirrocumulu]]<ref name="(SOBÍŠEK, B. et al. 1993)"/><ref name="">{{Citace monografie | příjmení = Zverev | jméno = Alexej Semionovič | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Synoptická meteorológia | překladatelé = Dušan Podhorský | vydavatel = Alfa | místo = Bratislava | rok = 1986 | isbn = | kapitola = | strany = 587–591 | jazyk = slovensky }}</ref>.

Ke kondenzaci (zkapalnění) vodních par dochází, pokud je vzduch párami přesycen, to znamená, že není schopen pojmout více vody v plynném skupenství. Stav '''nasycení vzduchu''' vodní párou je funkcí teploty. Čím je teplota vzduchu nižší, tím méně je potřeba molekul vody, aby nastal stav nasycení, tj. aby se molekuly vody shlukovaly do vodních kapiček. Ve vysoké troposféře, ve výškách zhruba nad 8 km, jsou teploty (v mírných zeměpisných šířkách) zpravidla pod -50&nbsp;°C. Srovnejme: Při 20 &nbsp;°C nastává nasycený stav tehdy, když 1 metr krychlový obsáhne 17,3 gramu vodní páry. Při -50 &nbsp;°C je ke stavu nasycení potřeba jen 0,06 gramu vodní páry v každém krychlovém metru vzduchu. Protože se každé energeticky nevyvážené prostředí snaží vždy nejkratší cestou přivést samo sebe do stavu rovnováhy, představuje stav přesycení situaci, kdy molekuly mají tendenci přecházet z plynného stavu do kapalného, resp. tuhého. Aby se nerovnovážný stav, tj. přesycení, změnil ve stav rovnovážný, musí vzniknout nové skupenství, kterým je vodní kapka, respektive ledový krystal, a to tak velký, aby vzduch v jeho okolí přestal být přesycený a stal se jen nasyceným. Tento proces je urychlen, pokud se v prostoru nachází dostatečný počet tzv. kondenzačních jader (prach, saze, krystaly vody), na kterých pára kondenzuje. Hmotnost páry v jednotce objemu vzduchu vyjadřuje absolutní vlhkost vzduchu. Množství vodní páry, které je vzduch schopen pojmout, je závislé na teplotě. Pokud se absolutní vlhkost vzduchu rovná hodnotě, při které již nastává kondenzace, říkáme, že relativní vlhkost vzduchu je stoprocentní.<ref name="Dvořák 2012">DVOŘÁK, Petr. Kondenzační pruhy za letadly, contrails. ''ČHMU'' [online]. 2012, roč. 2012, č. 10, 27.10.2012 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1351335406</ref>

Proudové letadlo, letící v atmosféře s okolní teplotou vzduchu -50 &nbsp;°C a relativní vlhkostí 30 %. Absolutní vlhkost v této hladině je proto 0,02 g.m^-3. Palivem v letadle je kerosin C₁₂H₂₆, letadlo má spotřebu každého jednoho motoru 0,42 kg.s^-1, což odpovídá spotřebě 1,5 tuny paliva na jeden motor a hodinu letu (např. Boeing 737 nebo Airbus 320). Rovnice spalování zní: