Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 2:
[[Soubor:1AU1 Human Interferon-Beta01.png|náhled|[[IFN-β]]]]
[[Soubor:1HIG Interferon-Gamma.png|náhled|IFN-γ]]
'''Interferony''' ('''IFN''') jsou skupinou [[cytokin]]ů, konkrétně patří mezi cytokiny druhé třídy spolu s interleukinem-10, interleukinem-19, interleukinem-20 a dalšími cytokiny. Hrají důležitou roli v regulacích imunitního systému, [[proliferace|buněčné proliferace]] a [[buněčná diferenciace|diferenciace]], či [[angiogeneze]]. Jedná se o [[glykoproteiny]] produkované především buňkami imunitního systému, ale i jinými buněčnými typy jako jsou například [[fibroblast]]y. Jejich syntéza je vyvolána [[Patogen|patogenními]], [[Rakovina|nádorovými]] či mitogenními podněty.
Existují tři skupiny interferonů, přičemž všechny interferony se do určité míry podílejí na antivirové odpovědi imunitního systému a svým působením na buňky v nich vyvolávají antivirový stav. Vzájemně se ale liší proteinovou sekvencí i receptorem.
Řádek 22:
 
=== Interferony typu I ===
U lidí je 18 různých interferonů I. prvního typu. Největší podkupinu tvoří [[IFN alpha|IFN]]-α, který má celkem 13 podtypů – IFN-α1, IFN-α2, IFN-α4, IFN-α5, IFN-α6, IFN-α7, IFN-α8, IFN-α10, IFN-α13, IFN-α14, IFN-α16, IFN-α17 a IFN-α21. Dále jsou u lidí IFN-β, IFN-ε, IFN-κ a IFN-ω. Geny, které je kódují jsou v lidském genomu na 9. chromosomu. Všichni členové jsou [[monomer]]y a mají silné antivirové schopnosti zahrnující inhibici [[virová replikace|virové replikace]], stimulaci aktivity [[NK buňka|NK buněk]], zvýšení povrchové exprese [[MHC I molekuly|MHC I molekul]] a tím i prezentace antigenů cytotoxickým T buňkám ([[CD8+ T buňky]]).<ref name="goodbour">Goodbour, S., Didcock, L., Randall, R.E. (2000): Interferons: Cell Signalling, Immuno Modulation, Antiviral Responses and Virus Countermeasures. ''Journal of general virology'', '''81''':2341-2364. [http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed?term=Interferons%3A%20Cell%20Signalling%2C%20Immuno%20Modulation%2C%20Antiviral%20Responses%20and%20Virus%20Countermeasures {{PMID|10993923}}].</ref><ref name="cruse">Cruse, J.M., Lewis, R.E. (2003): Atlas of immunology, 2nd edition. CRC press. ISBN 0-8493-1567-0.</ref><ref name="williams">Williams, P.E. (2003): Fundamental immunology, 5th edition. Lippincott Williams & Wilkins. ISBN 0-7817-3514-9.</ref> Jejich produkce je primárně vyvolaná virovou infekcí, ale může být stimulovaná také infekcí bakteriální, zánětlivými reakcemi, UV zářením apod.<ref name="meyer">De Maeyer, E., De Maeyer-Guignard, J. (1998): Type I interferons. ''International Reviews of Immunology'', '''17''':53-73. {{PMID|9914943}}.</ref> [[IFN-α]] a [[IFN-β]] jsou důležitými regulátory [[TH2]] a [[TH17]] odpovědí, což může hrát důležitou roli při léčbě [[atopie|atopií]] a [[autoimunitní reakce|autoimunitních reakcí]].<ref name="huber">Huber, J.P., Tartar, J.D. (2011): Regulation of effector and memory T-cell functions by type I interferon. ''Immunology'', '''132''': 466-74. [http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21320124 {{PMID|2132}}].</ref>
 
* '''Rodina interferonu α''' ('''IFN-α''')
Řádek 123:
Po vazbě na své specifické [[receptor]]y na povrchu buněk spouští interferony kaskádu reakcí, jejichž výsledkem je stimulace exprese IFN-inducibilních [[gen]]ů, které jsou za normálních okolností umlčené nebo jsou exprimované ve velmi nízkých hladinách. [[Signalizační dráha|Signalizační dráhy]] zapojené do reakcí indukovaných interferony jsou známé jako [[Jak/STAT dráha|Jak/STAT dráhy]].<ref name="goodbour" /><ref name="williams" />
[[Soubor:JAK-STAT signaling pathway.jpg|náhled|JAK-STAT signální dráha v cytokinové signalizaci]]
Interferony prvního typu se vážou na [[Transmembránový receptor|transmembránový]] receptor složený ze dvou podjenotek<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Platanias
| jméno = Leonidas C.
Řádek 136:
| url = http://dx.doi.org/10.1038/nri1604
| datum přístupu = 2020-01-25
}}</ref>. IFNα/β se naváže nejprve na podjednotku IFNαR2, ke které má větší afinitu a teprve poté dojde k k vazbě i na druhou podjednotku. Podjednotky receptoru IFNAR pak asociují a přenáší signál dál. Transaktivují receptorové kinázy [[tyrosin kináza|tyrosin kináz]] [[Tyk 2]] a [[Jak 1]]. Ty fosforylují a tím aktivují transkripční faktory [[STAT1]] a [[STAT2]] (z anglického signal transducer and activator of transcription). Aktivované proteiny poté dimerizují a translokují do [[Buněčné jádro|jádra]] za současného navázání DNA vázajícího proteinu [[p48]] (také znám jako [[IRF 9]], ''Interferon regulatory factor 9'') a vzniká [[heterotrimer]]ní komplex [[ISGF3]] (''Interferon stimulated gene factor 3''). Komplex se váže na regulační sekvenci [[ISRE]] (''Interferon-sensitive response element''), která se nachází ve většině [[gen]]ů indukovaných IFNα/β, a dochází ke spuštění exprese [[gen]]ových produktů. Kromě homodimerů STAT1 a heterofimerů STAT1-STAT2 mohou při signalizaci interferonů prvního tipu vznikaj i další kombinace dimerů: STAT1–STAT1, STAT3–STAT3, STAT4–STAT4, STAT5–STAT5, STAT6–STAT6, STAT1–STAT3, STAT1–STAT4, STAT1–STAT5, STAT2–STAT3 a STAT5–STAT6. Dimery se také přemisťují do jádra a tam se vážou na část promotoru ISGs zvanou interferonem gama aktivovaný element a také dochází ke spuštění exprese genových produktů.
 
Signalizace [[IFN-γ]] přes receptor IFNGR je obdobná. Po vazbě [[Ligand (biochemie)|ligandu]] dochází k [[dimerizace|dimerizaci]] [[receptor]]u, transaktivaci [[receptorových]] [[tyrosin kináza|tyrosin kináz]] [[Jak1]] a [[Jak2]], které [[fosforylace|fosforylací]] dalších členů [[signální kaskáda|signální kaskády]] umožňují aktivaci [[STAT1]] molekul. Následně dochází k [[homodimerizace|homodimerizaci]] [[STAT1]] za vzniku faktoru [[GAF]] (''Gamma activated factor''), disociaci od [[receptor]]u a přechodu do jádra, kde se váže na [[GAS]] (''Gamma activation sequence''), [[regulační sekvence|regulační sekvenci]] [[gen]]ů indukovaných [[IFN-γ]], a stimuluje expresi [[gen]]ových produktů.