Opočno (zámek): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Colloredo-Mansfeldové: Státní statek Opočno, mistrovská škola, zdroj značka: editor wikitextu 2017 |
→Colloredo-Mansfeldové: vyjmuta informace + zdroj netýkající se zámku, přesunuta do hesla Opočno |
||
Řádek 51:
Rudolf Josef II. zemřel roku 1843 a panství a zámku se ujal jeho synovec [[František II. de Paula Gundakar]]. Ten po sobě zanechal pouze dceru Vilemínu. Panství se proto ujal [[Josef I. Colloredo|Josef I.]], Františkův bratranec. Ten se musel nejen vypořádat s obrovskými dluhy, kterými bylo panství zatíženo, ale i vyřešit hospodářské potíže vzniklé zánikem roboty. Po smrti Josefa I. v roce 1881 se opočenským pánem stal jeho vnuk [[Josef II. Colloredo|Josef II.]]. Ten v letech 1903 až 1912 provedl další stavební úpravy. V roce 1922 došlo k omezenému zpřístupnění zámku pro veřejnost. Protože Josef II. neměl děti, adoptoval své čtyři synovce, kterým přenechal rodinný majetek. Jeden z nich, [[Josef Leopold Colloredo]] získal v roce 1925 Opočno.
Po okupaci Čech a Moravy se Josef Leopold společně s dalšími příslušníky rodu přihlásil k české národnosti. Proto byla na opočenský zámek uvalena nucená správa a v roce 1942 byl zkonfiskován. Po skončení okupace byl majetek Colloredo-Mansfeldových zkonfiskován znovu, tentokráte na základě [[Edvard Beneš|Benešových]] [[Seznam dekretů prezidenta republiky|dekretů]]. V případě předložení potvrzení o národní spolehlivosti mohly být učiněny výjimky. Na základě výjimky získal rod Colloredo-Mansfeldových zpět [[Zbiroh (zámek)|Zbiroh]]. Josefu Leopoldovi z důvodu nepřítomnosti v místě, kde se nacházel majetek, nebylo potvrzení o bezúhonnosti vydáno a zámek Opočno zůstal rukách státu.
=== Spor o vlastnictví ===
| |||