Wan-li: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
k 1584 oceněným filozofům |
m →Filozofie: překlep |
||
Řádek 184:
Už [[Wang Jang-ming]] odmítl chápání [[Konfucianismus|konfuciánství]] jako nezměnitelné víry, jeho slovy „Cesta není soukromým majetkem Konfucia“, zdůrazňoval sebeuvědomění a sebepoznání proti doktríně. Obecněji se v jeho podání konfuciánství posunulo od následování moudrosti mudrců minulosti k následování vlastního srdce.{{sfn|Li (2010)|s=76}} V 70. letech byl nejvážnějším oponentem Wangových následovníků [[Čang Ťü-čeng]], který předkládal alternativu jejich učení. Důraz kladl na pragmatické sledování státního zájmu, v kontrastu k jejich soustředění se na vnitřní sebezdokonalování.<ref name="peterson 738"/> Za správné měl akce směřující k dobru státu a lidu, jeho krédem bylo „jestliže je opatření v zájmu státu, provedu ho bez ohledu na cokoliv“.{{sfn|Peterson|s=740}} Jeho nárok, že prosazuje zájem říše, nikoliv osobní výhody, ospravedlňoval akce proti těm vzdělancům, kteří se utápěli v debatách o morálce a sebezpytování. Takové měl nikoliv za morální vzory, ale za nezodpovědné lenochy.{{sfn|Peterson|s=740}}
Po smrti Čang Ťü-
V druhé polovině 16. století zesílily tendence k [[synkretismus|synkretismu]], zřejmě jako výraz nespokojenosti s tradiční konfuciánskou ortodoxií.{{sfn|Cheng|s=516}} [[Lin Čao-en]] přezdívaný „světec tří učení“ spojoval konfuciánství s buddhismem a především s taoismem ve snaze o propojení konfuciánské angažovanosti s taoistickými léčitelskými postupy. [[Chu Č’]] se zase kromě studia konfuciánství věnoval i buddhismu a taoismu, meditacím,{{sfn|Cheng|s=515}} a dosáhl osvícení, z buddhistického hlediska „odhalení buddhovské přirozenosti“, pro konfuciány „objevení srdce/mysli vrozeným poznáním“.{{sfn|Cheng|s=518}}
|