Wan-li: Porovnání verzí

Po smrti Čang Ťü-čengčenga se roku 1584 dostalo výjimečného oficiálního uznání třem mingským filozofům, mimo jiné podporovatelům soukromých konfuciánských akademií, [[Chu Ťü-žen]]ovi, [[Čchen Sien-čang]]ovi a [[Wang Jang-ming]]ovi, když byly jejich tabulky umístěny v Konfuciově chrámu.<ref name="chan 1"/>{{#tag:ref|V mingské éře, v letech 1368–1644, se cti mít tabulku se jménem v&nbsp;Konfuciově chrámu dostalo pouze čtyřem konfuciánům&nbsp;– roku 1571 [[Süe Süan]]ovi a roku 1584 zmíněné trojici.<ref name="koh 330"/>|group=pozn.}} Ze stoupenců Wang Jang-minga byli v&nbsp;odmítání [[Ču Si|čusistické]] ortodoxie nejradikálnější [[Wang Ken]] a jeho žáci, takzvaná [[tchajčouská škola]]. V posledních desetiletích 16.&nbsp;století její přední reprezentant [[Li Č’]] vinil konformisty v úřadech z&nbsp;pokrytectví, za to, že dávali přednost svému prospěchu a kariéře před správností, zpochybnil neomylnost klasiků, a hájil oprávněnost lidských tužeb.{{sfn|Cheng|s=516–517}} Sledování vlastního zájmu měl za dobré, jako motivaci pro rolníka, řemeslníka, učence, kteří ve svém zájmu vykonávají své povolání co nejlépe.{{sfn|Li (2010)|s=76}} To umožnilo rozšíření takových hodnot jako [[materialismus]], [[pragmatismus]] a [[utilitarismus]] a posuzování lidí ne podle povolání, ale podle bohatství, takže chudý učenec už nestál sociálně výše než bohatý obchodník.{{sfn|Li (2010)|s=77}} Nadšení pro Wang Jang-mingův subjektivismus vyvrcholilo na přelomu 16. a 17.&nbsp;století, kdy se individuální zkušenost kladla nad vzory převzaté z minulosti. Tyto postoje později vyústily v&nbsp;kritičnost a empiričnost čchingských konfuciánů.{{sfn|Cheng|s=518}}