Lnáře (nový zámek): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historie: Čj značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
→Historie: Ivan Vaníček, odkazy |
||
Řádek 24:
Po smrti Tomáše Zachariáše Černína panství spravovala za své dcery vdova Zuzana Renata z Martinic. Později ji nahradila Marie Josefa provdaná za [[hrabě]]te Leopolda Josefa Künigla.<ref name="sedlacek"/> Zemřela v roce 1726<ref name="sedlacek"/> a ovdovělý manžel nechal o rok později zámek důkladně opravit. Při té příležitosti byl starý dřevěný most nahrazen kamenným a nad vstupem byla postavena věž s hodinami.<ref name="triska"/> Leopold Künigl se poté podruhé oženil s Marií Aloisií Lažanskou z Bukové,<ref name="triska"/> ale Lnáře zdědil nejstarší syn z prvního manželství, kterým byl František Josef Künigl. Od něj roku 1745 Lnáře koupil hrabě Karel Rudolf Sweerts-Sporck († 30. listopadu 1757). Majetek potom přešel na jeho syna Jana Františka Krystiána a roku 1803 na vnuka Josefa Sweerts-Sporcka, který panství prodal [[Leopold Leonhard Raymund Thun-Hohenstein|Leopoldu Thunovi]]. Ještě téhož roku od něj roku panství získal [[svobodný pán]] Jan František z Linkeru († 1811) a jeho syn Václav Kliment. Po něm zámek vlastnila rodina Lilgenau.<ref name="sedlacek"/>
Roku 1923 se majitelem zámku stal [[Karel Bondy]], který nechal upravit průčelí do dochované podoby, a v roce 1936 jej koupil pražský advokát [[Jindřich Vaníček|Jindřich A. Vaníček]]. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zámek využívalo výcvikové středisko [[Hitlerjugend]] a na konci války byli v zámku ubytováni vojáci 3. armády generála [[George S. Patton|Pattona]]. Na zámku také kapituloval generál [[Andrej Andrejevič Vlasov]]. Po válce se na zámek vrátil advokát Vaníček, ale roku 1948 mu byl zámek znárodněn.<ref name="pk"/> Zámek poté chátral až do roku 1972, kdy jej začala opravovat [[Prokuratura v Československu|generální prokuratura]],<ref name="pk"/> která si v něm zřídila kanceláře.<ref name="triska"/> Od roku 1985 budovu využíval [[Úřad vlády České republiky|Úřad vlády]] jako rekreační středisko pro vysoké komunistické činitele. Potomkům advokáta Vaníčka byl zámek vrácen v roce 1992.<ref name="pk"/> V současné době jej spravuje [[Ivan Vaníček]] – profesor [[fakulta stavební ČVUT|fakulty stavební ČVUT]].<ref name="euro-vanicek">{{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Brož | jméno1 = Jan | titul = Profesor Vaníček: Musíme dřevo dostat z lesa | periodikum = Euro.cz | datum_vydání = 2019-09-21 | url = https://www.euro.cz/byznys/profesor-vanicek-musime-drevo-dostat-z-lesa-1466271 | datum_přístupu = 2019-11-14}}</ref>
== Stavební podoba ==
| |||