Tibetská mandala: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m stylistická úprava značka: editace z Vizuálního editoru |
m doplnění citací značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 15:
| strany = 400
| isbn = 978-80-7359-322-3
}}</ref> Ačkoliv se slovo mandala díky [[Carl Gustav Jung|C. G. Jungovi]] rozšířilo do celého světa a dnes jsou takto označovány všechny kruhové ornamenty, stále je rozšířená představa, že jde pouze o výtvory mnichů klečících na podlaze a sypajících barevné obrazce.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| titul = Mandala - cesta k sobě (e-book)
| periodikum = Centrum Mandala
Řádek 41:
}}</ref>
Tibetské mandaly se vytvářejí jak v malém (např. jako namalované meditační pomůcky), tak ve velkém (např. jako půdorys chrámů) a tvoří spojení mezi božským (kruh) a polárním (čtverec). Kolo je symbolem nebe, transcendence, vnějších sil a nekonečna, kdežto '''čtverec''' představuje vnitřní síly, to, co je spojené s člověkem a zemí. Oba obrazce spojuje centrální bod, který je zároveň počátkem i koncem celého systému.<ref name=":2" />
Tibetské mandaly jako symboly dokonalé rovnováhy a harmonie jsou tvořeny podle přísných pravidel. Jsou to obdélníkové obrazy na svinovacích plátnech znázorňující Buddhovo učení, koloběh života a duchovní průvodce nebo kruhové meditační mandaly kyil-khor. Ty znázorňují cestu za osvícením, za středem mandaly. Vrcholem tibetských mandal ve fyzickém světě je však písečný obraz „dul-tson-kyll-khor“ neboli „mandala barevných prášků“.<ref>{{Citace monografie
| |||