Wan-li: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
k 1584 oceněným filozofům |
||
Řádek 184:
Už [[Wang Jang-ming]] odmítl chápání [[Konfucianismus|konfuciánství]] jako nezměnitelné víry, jeho slovy „Cesta není soukromým majetkem Konfucia“, zdůrazňoval sebeuvědomění a sebepoznání proti doktríně. Obecněji se v jeho podání konfuciánství posunulo od následování moudrosti mudrců minulosti k následování vlastního srdce.{{sfn|Li (2010)|s=76}} V 70. letech byl nejvážnějším oponentem Wangových následovníků [[Čang Ťü-čeng]], který předkládal alternativu jejich učení. Důraz kladl na pragmatické sledování státního zájmu, v kontrastu k jejich soustředění se na vnitřní sebezdokonalování.<ref name="peterson 738"/> Za správné měl akce směřující k dobru státu a lidu, jeho krédem bylo „jestliže je opatření v zájmu státu, provedu ho bez ohledu na cokoliv“.{{sfn|Peterson|s=740}} Jeho nárok, že prosazuje zájem říše, nikoliv osobní výhody, ospravedlňoval akce proti těm vzdělancům, kteří se utápěli v debatách o morálce a sebezpytování. Takové měl nikoliv za morální vzory, ale za nezodpovědné lenochy.{{sfn|Peterson|s=740}}
Po smrti Čang Ťü-čeng se roku 1584 dostalo výjimečného oficiálního uznání třem mingským filozofům, mimo jiné podporovatelům soukromých konfuciánských akademií, [[Chu Ťü-žen]]ovi, [[Čchen Sien-čang]]ovi a [[Wang Jang-ming]]ovi, když byly jejich tabulky umístěny v Konfuciově chrámu.<ref name="chan 1"/>{{#tag:ref|V mingské éře, v letech 1368–1644, se cti mít tabulku se jménem v Konfuciově chrámu dostalo pouze čtyřem konfuciánům – roku 1571 [[Süe Süan]]ovi a roku 1584 zmíněné trojici.<ref name="koh 330"/>|group=pozn.}} Ze stoupenců Wang Jang-minga byli v odmítání [[Ču Si|čusistické]] ortodoxie nejradikálnější [[Wang Ken]] a jeho žáci, takzvaná [[tchajčouská škola]]. V posledních desetiletích 16. století její přední reprezentant [[Li Č’]] vinil konformisty v úřadech z pokrytectví, za to, že dávali přednost svému prospěchu a kariéře před správností, zpochybnil neomylnost klasiků, a hájil oprávněnost lidských tužeb.{{sfn|Cheng|s=516–517}} Sledování vlastního zájmu měl za dobré, jako motivaci pro rolníka, řemeslníka, učence, kteří ve svém zájmu vykonávají své povolání co nejlépe.{{sfn|Li (2010)|s=76}} To umožnilo rozšíření takových hodnot jako [[materialismus]], [[pragmatismus]] a [[utilitarismus]] a posuzování lidí ne podle povolání, ale podle bohatství, takže chudý učenec už nestál sociálně výše než bohatý obchodník.{{sfn|Li (2010)|s=77}} Nadšení pro Wang Jang-mingův subjektivismus vyvrcholilo na přelomu 16. a 17. století, kdy se individuální zkušenost kladla nad vzory převzaté z minulosti. Tyto postoje později vyústily v kritičnost a empiričnost čchingských konfuciánů.{{sfn|Cheng|s=518}}
V druhé polovině 16. století zesílily tendence k [[synkretismus|synkretismu]], zřejmě jako výraz nespokojenosti s tradiční konfuciánskou ortodoxií.{{sfn|Cheng|s=516}} [[Lin Čao-en]] přezdívaný „světec tří učení“ spojoval konfuciánství s buddhismem a především s taoismem ve snaze o propojení konfuciánské angažovanosti s taoistickými léčitelskými postupy. [[Chu Č’]] se zase kromě studia konfuciánství věnoval i buddhismu a taoismu, meditacím,{{sfn|Cheng|s=515}} a dosáhl osvícení, z buddhistického hlediska „odhalení buddhovské přirozenosti“, pro konfuciány „objevení srdce/mysli vrozeným poznáním“.{{sfn|Cheng|s=518}}
Řádek 871:
| poznámky = [Dále jen Huang (1998)]
| typ refu = normální | ref = Huang (1998)
}}</ref>
<ref name="chan 1">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Chan
| jméno = David Tsz Hang
| instituce = Arizona State University
| titul = Changing Political and Intellectual Landscapes during the Mid-Ming: Revival of Private Academies, Emergence of jianghui, and the Enshrinement Case of 1584
| typ práce = Master of Arts thesis
| vedoucí =
| odkaz na vedoucího =
| místo = Tempe, Arizona
| rok = 2016
| počet stran = 101
| strany = 1, 92–94
| citace =
| poznámka =
| jazyk = anglicky
}}</ref>
<ref name="cheng 522">{{Citace monografie
Řádek 933 ⟶ 949:
| jazyk = anglicky
| isbn = 0470902485
}}</ref>
<ref name="koh 330">{{Citace periodika
| příjmení = Koh
| jméno = Khee Heong
| titul = Enshrining the First Ming Confucian
| periodikum = Harvard Journal of Asiatic Studies
| rok = 2007
| měsíc = Dec.
| ročník = 67
| číslo = 2
| strany = 327–374, na s. 330
| jazyk = anclicky
| issn =
}}</ref>
<ref name="kravcova 631">{{Citace monografie
| |||