Zrenjanin: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování |
|||
Řádek 45:
V roce [[1718]] byl podepsán [[Požarevacký mír]], na jehož základě připadlo město [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]].<ref name="GENS2-57"/> Po změně hranic byl zahájen proces rekolonizace jižních Uher{{chybí zdroj}} a do Bečkereku se tak začali stěhovat Srbové, [[Řekové]] a [[Rumuni]]. Přišel také nemalý počet [[Němci|Němců]]. V roce [[1937]] přišli do dnešního Zrenjaninu dokonce i kolonisté ze [[Španělsko|Španělska]] ([[Katalánsko|Katalánska]]) a založili čtvrť ''Nová Barcelona''.<ref name="GENS2-57"/>
Nejstarší kostel ve městě je pravoslavný chrám svatého Mikuláše se dřevnou věží, který byl zbudován roku [[1711]] a představuje jeden z nejstarších chrámů tohoto typu v regionu [[Banát]]u.{{chybí zdroj}} Některé další kostely v Zrenjaninu byly vybudovány v 18. století – [[Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Zrenjanin)|kostel
Město se původně jmenovalo ''Veliki Bečkerek'', v roce [[1935]] bylo přejmenováno na ''Petrovgrad''<ref name="GENS2-57"/> podle krále [[Petar I. Karađorđević|Petra I.]]{{chybí zdroj}} Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] strádalo 10 tisíc místních lidí v zajateckých a koncentračních táborech. Po [[Dubnová válka (Jugoslávie)|porážce]] jugoslávské armády a rozdělení státu mezi sousední země byl Zrenjanin i nadále součástí Srbska a neobsadilo jej fašistické Maďarsko tak, jako zbytek dnešní [[Vojvodina|Vojvodiny]]. Město bylo nicméně spolu se zbytkem srbského Banátu, okupováno německým vojskem. Německé obyvatelstvo ve Zrenjaninu začalo po příchodu okupační armády konfiskovat majetek místních [[Židé|Židů]]{{chybí zdroj}}. Po celou dobu okupace působily ve městě různé odbojové skupiny, loajální ke [[Svaz komunistů Jugoslávie|komunistické straně]]. Docházelo k častým sabotážím; okupační vojsko však odpor tvrdě potíralo. Dne [[2. říjen|2. října]] [[1944]] bylo město osvobozeno jednotkami [[Rudá armáda|Rudé armády]] po velmi krátkém boji. Nedošlo k vážnějším škodám na infrastruktuře města.
| |||