Wikipedista:Šlépěj/Pískoviště/1: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
výzdoba
Řádek 2:
== Kapucínský klášter s kostelem svatého Josefa (Chrudim) ==
 
'''[[Kapucíni|Kapucínský]] [[klášter]] s [[Kostel svatého Josefa (Chrudim)|kostelem sv. Josefa]],''' respektive jeho dochovaná část, stojí v [[Chrudim|Chrudimi]] na Školním náměstí. Jedná se [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památku]] sloužící od roku 2011 jako [[Muzeum barokních soch]]. Stavba byla financovaná z odkazu [[Kutná Hora|kutnohorského]] primátora [[Jiří Vyskočil|Jiřího Vyskočila]] z Bílenberka. Klášter byl v roce 1665 vysvěcen [[Hradec Králové|královéhradeckým]] [[Biskup|biskupem]] Matyášem[[Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka|Matoušem Ferdinandem Sobkem]] z Bílenberku, kostel sv. Josefa je typickou raně [[Barokní architektura|barokní]] stavbou ''"prostého bezvěžového objemu"''<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Řepa
| jméno = Tomáš
Řádek 20:
 
=== Založení kláštera (17. století) ===
[[Praha|Pražský]] [[arcibiskup]] [[Arnošt Vojtěch z Harrachu|Arnošt Vojtěch hrabě z Harrachu]] schválil již v roce 1641 založení kapucínského kostela. Záměr kapucínů vystavět v Chrudimi klášter s kostelem dobře zapadl do období snahy o [[Rekatolizace|rekatolizaci]] východní oblasti [[Čechy|Čech]]. Proto stavbu podpořili nejen chrudimští [[Rada obce|radní]], ale i nově ustavené biskupství v [[Hradec Králové|Hradci Králové]], alea nakonec i [[císař]] [[Leopold I.]] Královéhradecký biskup MatyášMatouš Ferdinand Sobek z Bílenberku byl také iniciátorem rozšíření kostela o boční [[Loretánská kaple|Loretánskou kapli]] a pod ní [[Kaple Božího hrobu|kapli Božího hrobu]], vs níž byla vyobrazenavyobrazenou [[křížová cesta|křížovou cestou]]. K tomuto rozšíření byl 22. května 1662 v [[Řím|Římě]] vydán souhlas generálem řádu [[Antonio z Capri|Antoniem z Capri]]. [[Základní kámen]] kapucínského kostela sv. Josefa byl položen 27. srpna 1662. Vysvěcením kostela byl původně pověřen pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch z Harrachu, kvůli nemoci ho ale nahradil právě MatyášMatouš Ferdinand Sobek z Bílenberku. K vysvěcení došlo 26. července roku 1665. <ref name=":0" /><ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Klášter v Chrudimi
| periodikum = www.hrobka.kapucini.cz
Řádek 28:
 
=== Postupný úpadek (18. a 19. století) ===
KZa dalšímuvlády významějšímucísaře zásahu[[Josef doII.|Josefa stavbyII]]. se(1765 přistoupilo v1790 rocecísař 1718,[[Svatá kdyříše bylařímská|Svaté říše římské]], 1780 rozšířena nejen1790 [[kryptakrál uherský]], alea i(nekorunovaný) Boží[[král hrob.český]], Za[[Seznam vládyvládců císařeMoravy|markrabě moravský]] a [[Josefarcivévoda]] II.[[Rakousko|Josefa IIrakouský]].) docházelo k mnoha reformám namířeným proti [[Církev|církvi]]. Jedním z jeho kroků v tomto ohledu bylo rušení klášterů. To ovlivnilo i kapucínský řád, který byl oslaben rozdělením na českou a [[Morava|moravskou]] [[Provincie|provincii]], klášter v Chrudimi ale zrušen nebyl. Přesto však postupně chátral a nedostatek peněz na rekonstrukci kaple Božího hrobu byl roku 1888 vyřešen stavbou [[Oltář|oltáře]] Bolestné [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]], jímž byl vchod do kaple zaslepen.<ref name=":0" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Koláčová
| jméno = Ilona
Řádek 136:
 
=== Kaple Božího hrobu ===
K významnému zásahu do stavby se přistoupilo v roce 1718, kdy byla rozšířena nejen [[krypta]], ale i Boží hrob. <ref name=":1" /> Svým spojením s Loretánskou kaplí se kaple Božího hrobu stala v barokní době pravděpodobně jedinou stavbou tohoto, tzv. jeruzelémského typu, na území východních Čech. Kaple byla polosuterénní místností osvětlenou dvojicemi půlkruhových oken (dvojice oken přístavku na jižní a severní straně a okno na západní straně) s vestavěným Božím hrobem, kolem kterého se dalo procházet a jehož vnější stěny zdobily výjevy ze života Ježíše Krista. Také kaple Božího hrobu podlehla devastaci a v roce 1985 byla vybouraná.<ref name=":0" />
 
=== Křížová cesta ===