Wikipedie

Muzeum rekordů a kuriozit: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Doplnění hypertextu na článek Pelhřimov – město rekordů (text již byl), rozšíření sekce Zlaté české ručičky a doplnění fotografií
m Robot: -zastaralý parametr infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 11:
| budovy = Budova s expozicí "Zlaté české ručičky"
| vyhledávané exponáty = Obří péřová bunda a další
| vstupné = 120 Kč
| zeměpisná šířka = 49.4322314
| zeměpisná délka = 15.2249164
Řádek 19 ⟶ 18:
 
== Muzeum rekordů a kuriozit v Dolní bráně ==
[[Soubor:Nejvetsi_perova_bunda.JPG|thumbnáhled|upright|Největší péřová bunda]]
Muzeum rekordů a kuriozit skýtá stovky [[exponát]]ů, které se pyšní přívlastky největší, nejmenší, nejdelší, nejtěžší, nejrychlejší, nejvytrvalejší... Muzeum mapující unikátní výkony českých a světových [[rekord]]manů, z nichž mnozí jsou zapsáni v ''České knize rekordů'' a někteří také v publikaci [[Guinnessova kniha rekordů|Guinnessovy světové rekordy]], sídlí v Pelhřimově. V pěti nově{{kdy?}} zrekonstruovaných patrech pelhřimovské ''Dolní brány'' (také nazývané Jihlavská brána) se podařilo nashromáždit unikátní exponáty jinde na světě se nevyskytující. Návštěvníci se tu na jednom místě ocitnou zároveň ve světě miniatur i nadměrných kuriozit, siláků, [[akrobat]]ů, výrobců [[hlavolam]]ů i [[kaskadér]]ů padajících do osmdesátimetrových hlubin... Expozice je složena nejen z trojrozměrných exponátů, ale i z [[Fotografie|fotografií]] zachycujících unikátní momenty z průběhu uplynulých ročníků festivalu [[Pelhřimov – město rekordů]] a z dalších rekordních pokusů pořádaných na území [[Česko|České republiky]] a přibližuje atmosféru zahraničních festivalů ve [[Francie|Francii]], [[Belgie|Belgii]] a [[Německo|Německu]], kde se prezentovala i [[Česko|Česká republika]]. Mezi exponáty návštěvníci muzea uvidí například nejmenší jízdní kolo, největší kartáček na zuby, největší péřovou bundu, nejmenší obrazovou galerii, nejdelší šálu. Expozice je neustále průběžně [[Inovace|inovována]] a obnovována.
 
Řádek 25 ⟶ 24:
V roce [[2005]] byla expozice muzea rozšířena do druhé budovy. Nová expozice nazvaná ''Zlaté české ručičky'' sídlí v pelhřimovském ''Domě dobrých dnů''. Jejím základem je světově unikátní sbírka výrobků ze [[zápalka|zápalek]]. Čtyřicet let života tomuto koníčku věnoval ''Tomáš Korda'' z [[Vrchlabí]]. V průběhu 63 310 hodin čistého času práce (7 let 2 měsíce 22 dní a 22 hodin) vytvořil přes 80 staveb z neuvěřitelného počtu 820 215 zápalek a zápalkových hlaviček. Tato sbírka je ojedinělá tím, že jinde na světě není v takovém rozsahu nic podobného k vidění.{{Doplňte zdroj}} Kromě výrobků ze zápalek zde návštěvníci mohou zhlédnout další ceněné a ojedinělé exponáty jako například loutku malující obrazy, parní stroj ze skla, sochy vyřezávané motorovou pilou, loď ze špejlí, obraz Mona Lisa z rýže, největší obraz namalovaný pastelkami, ale dokonce i parní lokomotivu ze dřeva (špejle). K expozici patří také velká zahrada s největším nerezovým hrncem, čajovou konvičkou či dvouapůlmetrovým trychtýřem (tyto obří exponáty jsou popsány níže).
 
''Loď Zlatá laň'' je model [[vlajková loď|vlajkové lodi]] nazvané [[Golden Hind]] (Zlatá laň) slavného britského mořeplavce sira [[Francis_DrakeFrancis Drake|Francise Drakea]] ze&nbsp;16.&nbsp;století, vypracovaná do takových detailů jako jsou záchranné čluny, palubní děla, provazové žebříky, lanoví nebo pes na přídi. Tomáš Korda na její výrobu potřeboval 1126 hodin a použil 11&nbsp;554&nbsp;zápalek. Jedná se o mediálně nejslavnější výrobek autora ze sedmdesátých let.<ref name="zlate_ceske_rucicky">{{Citace elektronické monografie
| titul = Exponáty [Zlaté české ručičky] – Agentura Dobrý den
| url = https://www.dobryden.cz/muzeum-rekordu-kuriozit-pelhrimov/zlate-ceske-rucicky/exponaty/
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-28
Řádek 34 ⟶ 33:
}}</ref>
 
''[[Klasická_kytaraKlasická kytara|Kytara španělka]]:'' na její výrobu Tomáš Korda potřeboval 2738 hodin čistého času a 16&nbsp;854 zápalek. Své dceři (která měla hudební sluch) slíbil, že pokud vydrží alespoň 3&nbsp;roky chodit do hudební školy učit se hrát na kytaru, udělá jí kytaru jakou nikdo na světě nemá.<ref name="zlate_ceske_rucicky"/>
 
''[[Korint|Korintská]]ská váza'' představuje kopii vázy z&nbsp;roku 2850&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l., která Tomáše Kordu zaujala v&nbsp;knize o&nbsp;korintské kultuře. Na její výrobu potřeboval neuvěřitelných 7542 hodin čistého času, 26&nbsp;211 zápalek a dalších 51&nbsp;124 hlaviček zápalek.<ref name="zlate_ceske_rucicky"/>
 
''Obraz staroegyptské královny [[Nefertiti]]'' trval Tomášovi Kordovi 2552 hodin, potřeboval 20&nbsp;416 zápalek a 5835 hlaviček zápalek. Unikátní je také ozdobný rám, vyrobený opět pouze ze zápalek. Za zmínku stojí rovněž použití široké barevné škály zápalkových hlaviček, které autor sháněl po celé Evropě.<ref name="zlate_ceske_rucicky"/>
Řádek 47 ⟶ 46:
V zahradě ''Domu dobrého dne'' (uvnitř je výše popsané muzeum ''Zlaté české ručičky'') se nachází postupně rozšiřovaná venkovní expozice obřích exponátů. Mezi nejstarší vystavované předměty patří čajová konvička, pelhřimovský hrnec a nerezový trychtýř, které vytváří původní část souboru tzv. ''obří kuchyně'' (později do této skupiny přibyly ještě další předměty).
 
''Čajová konvička'' z&nbsp;nerezové oceli má objem 640&nbsp;litrů, průměr dna 119&nbsp;centimetrů, hmotnost 130&nbsp;kilogramů a vyrobili ji zaměstnanci firmy NEZA v&nbsp;roce 1995. Oficiální označení „konvička“ a nikoli konvice tak zní obzvláště kuriózně. Přes své obří rozměry bývá převážena na různé akce v&nbsp;ČR i v&nbsp;zahraničí a jejím kohoutkem protekly již tisíce litrů různých nápojů.<ref>Informační tabule „Čajová konvička“ vedle exponátu v&nbsp;zahradě expozice Zlaté české ručičky</ref>
 
''Pelhřimovský hrnec'' stojící na podstavci má výšku 220&nbsp;cm, průměr dna je 150&nbsp;centimetrů a váží téměř 100&nbsp;kilogramů, vyrobena byla opět firmou NEZA v&nbsp;roce 1997. Objem hrnce je přibližně 2000&nbsp;litrů. Také tento exponát bývá převážen na různé akce, na farmě [[Bolek_PolívkaBolek Polívka|Bolka Polívky]] v&nbsp;[[Olšany (okres Vyškov)|Olšanech]] v&nbsp;něm bylo uvařeno 5000&nbsp;porcí polévky.<ref>Informační tabule „Pelhřimovský hrnec“ vedle exponátu v&nbsp;zahradě expozice Zlaté české ručičky</ref>
 
''Nerezový trychtýř'' je vysoký 225&nbsp;centimetrů a má vrchní průměr 207&nbsp;centimetrů, vyrobila ho opět firma NEZA. Současně je symbolem projektu ''Voda planety Země''. Sbírku českých i světových vod rozšiřují návštěvníci a příznivci Muzea rekordů a kuriozit, kteří do Pelhřimova vozí nebo posílají vzorky z&nbsp;České republiky i z&nbsp;celého světa. V roce 2017 obsahuje již 850&nbsp;vod ze 74&nbsp;zemí. Při slavnostních příležitostech jsou vlévány pomocí obřího trychtýře do říčky Bělá.<ref name="trychtyr">{{Citace elektronické monografie
Řádek 67 ⟶ 66:
}}</ref>
 
V roce 2016 přibyl do zahrady odlišný exponát, ''[[mamut]] z&nbsp;proutí'' v&nbsp;životní velikosti. Vytvořil ho důchodce Jaroslav Šefl z&nbsp;[[Lhůta_Lhůta (okres_Plzeňokres Plzeň-město) |Lhůty u&nbsp;Plzně]]. Model mamuta je vysoký 373&nbsp;centimetrů), 670&nbsp;centimetrů dlouhý, 140&nbsp;centimetrů široký a váží více než 500&nbsp;kg. Vyroben je z&nbsp;březového proutí (na ocelové kostře), které svým vzhledem a barvou připomíná mamutí srst. Autor na něm pracoval 7&nbsp;měsíců. Převoz modelu do Pelhřimova na trase skoro 200&nbsp;km trval přibližně 7&nbsp;hodin. Do zahrady byl umístěn několik dní před zahájením 26.&nbsp;ročníku festivalu, na kterém za něj Jaroslav Šefl obdržel titul Kuriozita roku. Mamut bude v&nbsp;zahradě vystavován nejméně do roku 2018, na tuto dobu je (zatím) od autora zapůjčen.<ref name="idnes-jihlava_a_vysocina_20160530">{{Citace elektronické monografie
| titul = Cesta z Plzně do Pelhřimova trvala proutěnému mamutovi sedm hodin
| url = http://jihlava.idnes.cz/do-muzea-rekordu-v-pelhrimove-privezli-prouteneho-mamuta-p3r-/jihlava-zpravy.aspx?c=A160530_164406_jihlava-zpravy_mv
| datum vydání = 2016-05-30
| datum přístupu = 2017-07-28
| strany =
| vydavatel = Idnes.cz: Jihlava a Vysočina
}}</ref><ref>Informační tabule „Mamut z proutí“ vedle exponátu v zahradě expozice Zlaté české ručičky</ref>
 
V roce 2017 přibyly další exponáty: největší ježek v&nbsp;kleci a největší příbor. Největší ''[[ježek v kleci]]'' je v&nbsp;zahradě umístěn napevno, oproti běžně prodávanému hlavolamu byl zvětšen patnáctkrát, takže klec je vysoká 110&nbsp;centimetrů a má průměr 73&nbsp;centimetrů, samotný ježek má průměr 30&nbsp;centimetrů.<ref>Informační tabule „Ježek v&nbsp;kleci“ vedle exponátu v zahradě expozice Zlaté české ručičky</ref> Vedle je další informační panel věnovaný památce [[Jaroslav Foglar|Jaroslava Foglara]] a jako poděkování za jeho příběhy byl na zahradu vysazen [[jinan dvoulaločný]] (ginkgo biloba), který je důležitý v&nbsp;symbolice některých [[Vontové|Vontů]].<ref>Informační tabule „Památce Jaroslava Foglara“ vedle exponátu v zahradě expozice Zlaté české ručičky</ref>
 
''Příbor'' doplnil stávající exponáty tzv. obří kuchyně. Příborový nůž měří 260&nbsp;centimetrů, vidlička má 249&nbsp;centimetrů. Celý příbor váží kolem 60&nbsp;kilogramů. Na řezání potravinového nerezového plechu různé tloušťky byl použit největší laserový přístroj svého druhu v&nbsp;Evropě. Firma Pacovské strojírny by byla schopna vyrobit ještě podstatně větší příbor, ten by se ovšem do zahrady již nevešel. Během 27.&nbsp;ročníku festivalu v&nbsp;červnu 2017 byl příbor vystavován přímo na Masarykově náměstí.<ref name="idnes-jihlava_a_vysocina_20170426">{{Citace elektronické monografie
| titul = Firma vyrobila příbor pro obry. Uměla by i větší, kdyby se vešel do muzea
| url = http://jihlava.idnes.cz/rekordne-velky-pribor-z-pacova-v-pelhrimove-fzq-/jihlava-zpravy.aspx?c=A170426_145024_jihlava-zpravy_mv
Řádek 85 ⟶ 84:
| strany =
| vydavatel = Idnes.cz: Jihlava a Vysočina
}}</ref>
 
<gallery>
File:Pelhřimov,_Zlaté_české_ručičky,_čajník_a_hrnec.jpg|Obří čajník a hrnec
File:Festival_Pelhřimov_město_rekordů_2017_M2.jpg|Největší příbor
File:Pelhřimov_Zlaté_české_ručičky_E._Mamut.jpg|Mamut z&nbsp;březového proutí v&nbsp;životní velikosti
File:Pelhřimov_Zlaté_české_ručičky_A._Obří_ježek_v_kleci.jpg|Největší ježek v&nbsp;kleci
</gallery>
 
== Procházka Českou knihou rekordů ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Muzeum_rekordů_a_kuriozit“