Vasilij Rozanov: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 1 rokem
→‎Život a působení: Přišlo mi divné, že by se měla jmenovat stejně jako její oběť, a skutečně jde o chybu, viz https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%94%D0%B5%D0%BB%D0%BE_%D0%91%D0%B5%D0%B9%D0%BB%D0%B8%D1%81%D0%B0. Někdy bývá rovněž přepisováno její jméno jako Čebyrjaková.
m (Úprava rozcestníku za pomoci robota: Vetluga - změna odkazu/ů na Vetluga (město))
(→‎Život a působení: Přišlo mi divné, že by se měla jmenovat stejně jako její oběť, a skutečně jde o chybu, viz https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%94%D0%B5%D0%BB%D0%BE_%D0%91%D0%B5%D0%B9%D0%BB%D0%B8%D1%81%D0%B0. Někdy bývá rovněž přepisováno její jméno jako Čebyrjaková.)
Narodil se v rodině malého úředníka a poměrně brzy osiřel. Studoval jazyky na [[Moskevská univerzita|Moskevské univerzitě]] a ještě během studia se oženil s mnohem starší A. P. Suslovou, bývalou milenkou [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij|F. M. Dostojevského]], která ho však po pěti letech opustila. Roku 1882 promoval v historii a [[Filologie|filologii]] a pak učil na různých gymnáziích v Rusku a věnoval se psaní. Po neúspěchu své první knihy "O rozumění" (1886) začal psát do různých časopisů, konservativních i pokrokových, a pod různými pseudonymy zastával často i protichůdná stanoviska.
 
Roku 1891 se podruhé oženil s V. T. Butjaginou, ale protože jeho první žena odmítala rozvod, zůstalo při civilním sňatku, což oba velmi trápilo. Jejich manželství však vydrželo a měli spolu pět dětí. Roku 1893 se odstěhovali do [[Petrohrad|Sankt Petěrburgu]], kde Rozanovovi udržovali salon, kam docházela řada významných hostí. Rozanov se zabýval ruskou kulturou, Dostojevským a filosofií náboženství, ale ostře kritizoval církev, psal o manželství a sexualitě, kterou podle něho křesťané na rozdíl od [[Židé|Židů]] potlačují, ale psal i články vyloženě [[Antisemitismus|antisemitské]].[[Soubor: АпСуслова.jpg|thumb|upright=0.8|A. P. Suslova]]Roku 1911 byl v [[Kyjev]]ě zavražděn třináctiletý chlapec a i když podezření vedlo k zločinecké bandě Věry JuščenkovéČeberjakové, příslušníci [[Černá sotňa|Černé sotni]] rozšířili fámu o [[Rituální vražda|rituální vraždě]] a obvinili židovského dělníka Bejlise. Zpolitizovaný proces skončil roku 1913 fiaskem a porota Bejlise nakonec osvobodila, připustila však, že mohlo jít o rituální vraždu. Když se Rozanov k tomuto názoru připojil, musel na nátlak [[Dmitrij Sergejevič Merežkovskij|Merežkovského]] a dalších opustit Filosoficko-náboženskou společnost a většina přátel se s ním rozešla. Rozanov reagoval čtyřmi antisemitskými pamflety, ale časopisy odmítaly jeho články. Věnoval se pak i egyptskému náboženství a mnoha dalším tématům.
 
Od roku 1912 vydával své zápisky a aforismy (''Solitaria'', ''Spadané listy''), které se dodnes vydávají a překládají. Jako přesvědčený [[Monarchismus|monarchista]] utekl po [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluci]] s rodinou do Sergijeva Posadu (později Zagorsk) u Moskvy, kde napsal ''Apokalypsu naší doby'', výslovně se zřekl svého antisemitismu a roku 1919 zemřel.<ref>[http://www.isfp.co.uk/russian_thinkers/vasily_rozanov.html gallery of russian thinkers... Vasily Rozanov {{en}}]</ref>
428

editací