Verze z 18. 1. 2020, 18:10 editovat 46.234.161.38 (diskuse) →‎Odpor proti normalizaci: Oprava pravopisu značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 1. 2020, 18:12 editovat zrušit editaci 46.234.161.38 (diskuse) →‎Odpor proti normalizaci: Opraven překlep značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android Přejít na další porovnání →
Řádek 35: Poté, co v březnu 1969 na [[mistrovství světa v ledním hokeji 1969\|mistrovství světa v hokeji]] porazilo [[československá hokejová reprezentace\|Československo]] dvakrát po sobě [[sovětská hokejová reprezentace\|Sovětský svaz]] ([[21. březen\|21.]] a [[28. březen\|28. března]], 2:0 a 4:3), došlo v centru Prahy k intenzivním oslavám, při kterých byly rozbity výlohy sovětské letecké společnosti [[Aeroflot]] na [[Václavské náměstí\|Václavském náměstí]]. Existují důvody pro hypotézu, že rozbití výlohy bylo policejní provokací k získání záminky pro tvrdý policejní zásah a další represe.<ref>Václav Tikovský: [http://www.reflex.cz/Clanek35498.html ''Hokej na jaře 1969''], Reflex 13/2009, 2. 4. 2009</ref> [[21. srpen\|21. srpna]] [[1969~~]] [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy~~]] se při ročním výročí vstupu vojsk konaly po [[Praha\|Praze]] rozsáhlé demonstrace, které byly policejně potlačeny. Již den předtím byly při střelbě milicionářů v Praze a Brně mrtví na obou{{Zdroj?}} stranách.<ref>{{Citace periodika\|url=https://www.denik.cz/samet/pri-vyroci-invaze-strileli-cesi-do-cechu20090820.html\|periodikum= Deník.cz\|datum= 21. 8. 2009\|strany=\|titul=VIDEO: Při výročí invaze stříleli Češi do Čechů}}</ref> 21. srpna vyjela do ulic Prahy navečer s tanky i československá armáda.<ref>[https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1389738-srpen-1969-posledni-pokus-jak-uniknout-z-normalizacni-deprese Česká televize: Srpen 1969 – poslední pokus, jak uniknout z normalizační deprese]</ref> V roce [[1977]] skupina významných osobností vytvořila [[občanská iniciativa\|občanskou iniciativu]] [[Charta 77]]. Její základní manifest, ''[[Prohlášení Charty 77]]'', podepsaly v následujících měsících a letech stovky významných i obyčejných lidí, ač nebyla u nás nikdy zveřejněna. Velká většina z nich byla perzekvována ([[Jan Patočka]]), mnozí byli propuštěni ze zaměstnání, někteří byli v rámci policejní akce [[Akce Asanace\|Asanace]] vydíráním i mučením nuceni k emigraci. Na Prohlášení Charty 77 reagovalo vedení KSČ prohlášením [[anticharta\|Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru (Anticharta)]], které podepsaly tisíce významných i obyčejných lidí.

Normalizace: Porovnání verzí