Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity: Porovnání verzí

Budova zeměpisného a antropologického ústavu byla zcela zničena, náhradou dostala fakulta německou lidovou školu na Janáčkově náměstí. Budovy na Kotlářské ulici za války používala německá technika ke školským účelům a proto adaptace na výuku byla nejvhodnější. Shromáždilo se i vybavení knihoven a laboratoří. Za války zahynuli profesoři [[Bohumil Kladivo]], [[František Koláček (kartograf)|František Koláček]], [[Josef Sahánek]], [[Antonín Šimek]], [[Vojtěch Rosický]] a [[František Říkovský]] (všichni v [[Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen|Mauthausenu]]), kde byl umučen i docent [[Bohuslav Hrudička]] a asistent [[Vladimír Krist]].<br />

Pro výuku zbylo jedenáct profesorů, 4 mimořádní profesoři (tři z nich získali řádnou profesuru) a 14 soukromých docentů. Již k 1. říjnu 1945 bylo jmenováno 7 mimořádných profesorů ([[František Toul]], [[Josef Babička]], [[Vladimír Knichel]], [[Josef Sekanina]], [[Josef Novák (pedagog)|Josef Novák]], [[Jan Krejčí (geolog)|Jan Krejčí]], [[Jaromír Hadáček]]) a potvrzeno bylo 5 soukromých docentů. V letním semestru měla fakulta 528 posluchačů, ve školním roce 1945/46 již 718. Novým oborem bylo od 1. prosince 1945 dvouleté studium [[farmacie]]. Řada vyučujících měla podíl na vybudování [[Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity|pedagogické fakulty]] vzniklé v roce 1946 či pomáhali jiným univerzitám (Olomouc, Bratislava). K ubytování studentům sloužily [[Kounicovy koleje]], dívčí studentský dům na ulici Mučednická, dívčí kolej Jana Opletala (Tvrdého 7) a částečně kolej Sušilova.<br />