Štětináč širolistý: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: standardizace parametru infoboxu |
Přepracování |
||
Řádek 1:
{{různé významy|redirect=štětináč|druhý=postavě z Rychlých šípů|stránka=Seznam postav z Rychlých šípů#Štětináč}}
{{Taxobox
| jméno = Štětináč širolistý
| obrázek = Illustration Turgenia latifolia0.jpg
| popisek = Štětináč širolistý (''Turgenia latifolia'')
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
Řádek 13:
| rod = '''štětináč''' (''Turgenia'')
| binomické jméno = Turgenia latifolia
| druh popsal = ([[Carl Linné|L.]]) [[Georg Franz Hoffmann|Hoffm.]], [[1814]]
}}
[[Soubor:Turgenia latifolia kz01.jpg|náhled|upright=0.8|Okolík s kvetoucími květy]]
[[Soubor:Turgenia latifolia kz4.jpg|náhled|upright=0.8|Nezralé ostnité dvounažky]]
'''Štětináč širolistý''' (''Turgenia latifolia'') je nevysoká, [[jednoletá rostlina]] kvetoucí v letním období bílými či narůžovělými [[květ]]y soustředěnými do složeného, málo početného [[okolík]]u. V české přírodě je hodnocen jako [[plevel]] a je považován za [[areál (biologie)|archeofyt]], jenž býval do české krajiny přechodně zavlékán, nejčastěji s obilím. V současnosti je klasifikován jako [[stupeň ohrožení v Česku|vyhynulý druh (A1)]], neboť poslední jeho pozorování (v [[České středohoří|Českém středohoří]] u [[Sebuzín]]a) je datováno do roku 1978.
Rodové jméno ''Turgenia'' dostaly rostliny po ruském státníkovi a historikovi z prvé poloviny 19. století Alexandru Turgenevu (nebo Alex Tourgeneff) (1784 – 1846).<ref name = květ5>{{Citace monografie | příjmení = Slavík | jméno = Bohumil | titul = Květena ČR, díl 5 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1997 | počet stran = 560 | kapitola = Turgenia latifolia | strany = 305 | isbn = 80-200-0590-0}}</ref><ref name = botany>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Grulich | jméno = Vít | titul = BOTANY.cz: Štětináč širolistý | url = https://botany.cz/cs/turgenia-latifolia | datum aktualizace = 17.01.2020 | datum přístupu = 17.01.2020 | vydavatel = O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz | jazyk = cs}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Grulich | jméno = Vít | příjmení2 = Chobot | jméno2 = Karel | titul = Červený seznam ohrožených druhů České republiky, cévnaté rostliny | periodikum = Příroda | url = http://www.ochranaprirody.cz/res/archive/372/058765.pdf?seek=1509546814 | datum vydání = 2017 | číslo = 35 | strany = 75-132 | datum přístupu = 17.01.2020 | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha | issn = 1211-3603 | jazyk = en}}</ref>
== Rozšíření ==
[[Areál (biologie)|Areál]] [[druh]]u je rozsáhlý, mimo severských území do něj spadá téměř celá [[Evropa]], od [[Atlantský oceán|Atlantiku]] na západě až po [[Ural]] na východě a dále oblasti [[Kavkaz]]u, [[Střední Asie|Střední]] a západní [[Asie]], západní [[Sibiř]]e i [[indický subkontinent]], stejně jako jižní břehy [[Středozemní moře|Středozemního moře]] v severozápadní [[Afrika|Africe]]. Jako nežádoucí příměs [[semeno|osiva]] byl v novodobé historií zavlečen i do některých oblastí [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]].<ref name = botany/><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Hassler | jméno = Markus | titul = Catalogue of Life: Turgenia latifolia | url = http://www.catalogueoflife.org/col/search/all/fossil/0/match/1 | datum aktualizace = 11.2018 | datum přístupu = 17.01.2020 | vydavatel = Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL | issn = 2405-8858 | jazyk = en}}</ref>
== Ekologie ==
Roste jako plevel na polích a vinicích, mimo to je znám z hospodářsky nevyužívaných lesostepí, silničních příkopů, železničních náspů, rumišť nebo polních mezí i krátkodobých úhorů. K růstu potřebuje hlubší, na [[vápník]] bohatou půdu, obvykle ([[spraš]]e) s bazickým [[podloží]]m ([[vápenec|vápencem]] nebo [[opuka|opukou]]), vyhovují mu kamenité substráty. Většinou se vyskytuje v [[vegetační stupňovitost|kolinním]], ojediněle v [[vegetační stupňovitost|planárním]] stupni.
Je bylinou [[klíčení semene|klíčící]] ve střední Evropě ze semene až na jaře, v teplejších oblastech se ale chová jako rostlina [[ozim]]á. Tehdy vyklíčí již na podzim, vytvoří [[listová růžice|listovou růžici]] a ta přečká chladné zimní období. Rostlina obvykle vykvétá v rozmezí června až srpna. [[Ploidie]] druhu je 2n = 32.<ref name = květ5/><ref name = botany/><ref name = bib>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bertová | jméno = Lydia | titul = Flóra Slovenska IV/1: Turgenia latifolia | rok = 1984 | počet stran = 432 | datum přístupu = 17.01.2020 | vydavatel = VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK | jazyk = sk}}</ref>
== Popis ==
Jednoletá bylina se štětinatě chlupatou [[lodyha|lodyhou]] vysokou 20 až 50 cm, rýhovanou, jednoduchou nebo jen střídmě větvenou, která vyrůstá z úzce vřetenovitého, žlutého a hojně rozvětveného [[kořen]]e. Je střídavě porostlá sivozelenými, složenými, lichozpeřenými [[list]]y, z nichž dolejší jsou [[řapík]]até a hořejší přisedlé na krátkou, plochou a po stranách blanitou [[pochva (list)|pochvu]]. [[Čepel listová|Čepele]] jsou v obryse vejčité, jednoduše zpeřené až peřenosečné, s úkrojky či lístky podlouhle kopinatými, peřenoklanými až hrubě pilovitými, na rubu štětinatými a s chrupavčitými špičkami po okraji.
[[Květ]]y jsou bílé až narůžovělé, nejvýše 5 mm velké, sestavené jsou do dlouze [[stopka]]tých složených [[okolík]]ů se dvěma až pěti [[okolík|okolíčky]] na tenkých, chlupatých stopkách. Malokvěté okolíčky mají po čtyřech až šesti květech dvojího druhu, vnitřní květy jsou samičí a vnější po okraji okolíčků bývají [[hermafrodit|oboupohlavné]] nebo jen samičí. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je srostlý, jen do třetiny je rozeklaný v kopinaté cípy. [[Koruna (botanika)|Korunní]] lístky jsou široké, dvoulaločné až dvouklané, na rubu chlupaté, bílé nebo narůžovělé a ve květech po okraji okolíčků paprskují. Květy [[opylení|opyluje]] hmyz.
[[Plod (botanika)|Plod]] je vejčitá, okolo 10 mm dlouhá a 5 mm široká [[dvounažka]], která se dělí na dvě, téměř oblá merikarpia s několika řadami vzhůru zahnutých osténkatých žeber. Merikarpia, coby [[semeno|semena]], jsou šířena se špatně čištěným osivem, přichycená v srsti zvířat, na oblečení lidí či zemědělské technice, nebo jsou odplavována vodou přívalových dešťů.
Štětináč širolistý paří mezi plevelné druhy s vysokým rizikem vyhynutí, pokud se ve volné přírodě dostane na obdělávané pole a vyklíčí, jsou jejích [[semenáč]]e obvykle zahubené [[herbicid]]y.<ref name = květ5/><ref name = botany/><ref name = bib/><ref name = plevele>{{Citace monografie | příjmení = Deyl | jméno = Miloš | ilustrátoři = Otto Ušák | titul = Plevele polí a zahrad | vydavatel = Československá akademie věd | místo = Praha | rok = 1956 | počet stran = 384 | kapitola = Štětináč širolistý | strany = 220-221 | id = HSV 38873/55/SV3/6423}}</ref><ref name = china>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Zehui | jméno = Pan | příjmení2 = Watson | jméno2 = Mark F. | titul = Flora of China: Turgenia latifolia | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200015975 | datum přístupu = 17.01.2020 | vydavatel = Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA | jazyk = en}}</ref><ref name = plant>{{Citace elektronické monografie | titul = Flora SSSR: Turgenia latifolia | url = https://www.plantarium.ru/page/view/item/39628.html | datum aktualizace = 1950 | datum přístupu = 17.01.2020 | vydavatel = Nakladatelství Akademie věd SSSR, RU | jazyk = ru}}</ref>
==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikidruhy|taxon=Turgenia latifolia}}
{{Portály|Rostliny}}
[[Kategorie:Miříkovité]]
[[Kategorie:
[[Kategorie:Nepůvodní flóra Česka]]
[[Kategorie:Nezvěstné druhy ČR]]
[[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]]
▲[[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]]
▲[[Kategorie:Flóra střední Evropy]]
[[Kategorie:Flóra východní Evropy]]
[[Kategorie:Flóra
[[Kategorie:Flóra
[[Kategorie:Flóra Sibiře]]
[[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]]
[[Kategorie:Flóra severní Afriky]]
| |||