Kapucínská hrobka (Brno): Porovnání verzí

'''Kapucínská hrobka''' se nachází v [[suterén]]u [[Kostel Nalezení svatého Kříže (Brno)|kapucínského kostela Nalezení svatého Kříže]], který stojí na Kapucínském náměstí v Brně. vV letech 1656–1784 sloužila k pohřbívání bratří a dobrodinců řádu. Díky důmyslnému systému ventilačních otvorů došlodocházelo k přirozené mumifikaci některých zde pohřbených těl. Zachovala se také řada původních barokních malovaných rakví. Celkem zde bylo pohřbeno kolem dvou stovek lidí, z toho asi 150sto padesáti bratří kapucínů. Kapucínská hrobka je celoročně přístupná veřejnosti.

Nejstarší zmínkazmínku o hrobce se nacházínalezneme v kronice brněnského kapucínského kláštera. Po jeho dostavbě v roce 1656 přenesli kapucíni ostatky svých bratří, kteří byli původně pohřbeni v kryptě prvního kláštera za hradbami, do hrobky pod novým kostelem. V roce 1726 byla krypta rozšířena, práce vedl brněnský stavitel [[Mořic Grimm]]. ProstoryPro prostory hrobky byly pravděpodobně zbudované srovněž využitímvyužity sklepníchsklepní místnostímístnosti domů, které stávaly na tomto místě, než byly vykoupeny a zbořeny kvůli stavbě kapucínského areálu. Odpovídá tomu nestejná výška podlah i typů kleneb v jednotlivých částech krypty. Hrobka sloužila svému účelu až do roku 1784, kdy císař Josef II. kvůli nebezpečí šíření epidemií zakázal pohřbívání ve městech.

V roce 1872 byla do kaple pod kostelem postavena monumentální cínová rakev, do které byly přeuloženynově uloženy ostatky Františka barona Trencka. Pro svého prastrýce ji nechal zhotovit poslední rakouský potomek rodu, Jindřich von Trenck, c. k. major ve výslužbě. Na tuto událost pak navázala výstava rodinných předmětů, kteréjež Jindřich shromáždil po svém předkovi. Během dvou dnů ji zhlédlo téměř tři tisíce návštěvníků. František Trenck se totiž v Brně těšil velké popularitě.

V roce 1889 hrobku navštívil dokonce samotnýsám arcivévoda František Ferdinand d'Este i se svým mladším bratrem arcivévodou Ottem.<ref>Moravská orlice, výtisk z 26. 2. 1889, roč. 27, č. 47, s. 2</ref>

Během první světové války přichází do brněnské kapucínské komunity bratr Zeno Diviš (1887–1976), jenž dění kolem hrobky výrazně ovlivní, sám se stane jejím kustodem i autorem historicky prvního tištěného průvodce. A byl to zřejmě právě on, kdo ozdobil stěny kaple lebkami a kostmi. Pomíjivost však pohltila i tuto dekoraci. Definitivně vzala za své v roce 1996 v brněnském krematoriu. Popel je uložen v jedné z uzavřených rakví.

Po vyhnání bratří a zabrání kláštera komunisty připadla starost o kostel i hrobku [http://www.kapucini.cz/domains/kapucini.cz/index.php/brno/z-historie-20-stoleti/1166-mons-karel-cerny Mons. Karlu Černému] (1879–1963), kterého v roce 1961 v roli duchovního správce vystřídal jiný diecézní kněz, [[Ludvík Horký|Mons. Ludvík Horký]] (1913–2008). Turistický ruch zůstal tímto zásahem prakticky nedotčen.[[Soubor:Výstava barokních fresek Ars Moriendi.jpg|náhled|Výstava barokních fresek Ars Moriendi]]S Ludvíkem Horkým přichází na scénu i brněnský akademický sochař a restaurátor Jaroslav Vaněk (1914–1991). Pro hrobku vytváří řadu plastik, nicméně jeho rukopis bychom našli i v kostele. Vedle dřevěného vyřezávaného betlémabetlému je to také oltář a socha apoštola Judy Tadeáše.

Po roce 1990 se kapucíni pustili do rozsáhlé a časově náročné rekonstrukce celého areálu. Změn doznala i samotná hrobka. Návštěvníky k ní nově přivádí úzká ulička vedle kostela, která končí na malém dvorku zdobeném kašnou od významného akademického sochaře [[Otmar Oliva|Otmara Olivy]]. Zemřelí kapucíni jsou od živých příchozích symbolicky odděleni prosklenou stěnou. Ostatky těl, která se během staletí rozpadla, jsou přepohřbenynově umístěny do zděné tumby. A celou hrobkou se vinou znovuobjevené příběhy těch, kteří zde spočinuli.

Nejvíce pozornosti si vysloužil [[František Trenck|František baron Trenck]]. V roce 1986 sebylo podrobiljeho tělo podrobeno antropologické expertíze, kterou provedl RNDr. Tomáš Dacík. O dvanáct let později zkoumal tým odborníků pod vedením přednosty Ústavu soudního lékařství v Brně, profesora Miroslava Hirta, Trenckovu DNA. V roce 2017 se na mumii velitele pandurů pro změnu upřela pozornost týmu docentky Petry Urbanové z [[Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity|Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty]] [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]]. Jedním z výstupů tohoto rozsáhlého projektu, na kterém se podílí několik institucí, bude i 3D podoba tohoto legendárního vojáka.