Verze z 29. 12. 2018, 02:54 editovat Ambroise (diskuse \| příspěvky) 721 editací Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 1. 2020, 12:21 editovat zrušit editaci Crinkly.sun (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 6 167 editací přepracování značka: odstraněn infobox Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Pompeii - Casa dei Vettii - Ixion.jpg\|thumb\|Potrestání [[Ixión]]a na [[Pompeje\|pompejské]] fresce z [[Dům Vettiů\|Domu Vettiů]], cca [[60]]-[[79 n. l.]], Nefelé uprostřed dole]] ~~{{infobox - osoba}}~~ [[Soubor:Pompeii - Casa dei Vettii - Ixion.jpg\|thumb\|''Potrestání Ixíóna''. Na fresce z [[Pompeje\|Pompejí]] Nefelé (sedící uprostřed) přihlíží tomu, jak je Ixíón za trest vpleten do kola (vlevo); v pozadí vše řídí Héra]] '''Nefelé''' ({{Vjazyce\|el}} {{Cizojazyčně\|el\|''Νεφέλη''}}, ''Nefélé'') je v řecké mytologii bohyně [[oblak]]ů. Byla pramatkou všech [[Kentaurové\|kentaurů]] (koňolidí) a později hrála jednu z hlavních rolí v mýtu o [[Zlaté rouno\|zlatém rouně]]. '''Nefelé''' ([[Starořečtina\|starořecky]] ''Νεφελη'', [[Latina\|latinsky]] ''Nubes'') je v v [[Řecká mytologie\|řecké mytologii]] dvojnice [[Héra\|Héry]], která s králem [[Ixión]]em zplodila [[Kentaur\|kentaury]]. Tato Nefelé může být totožná se stejnojmennou manželkou krále [[Athamás\|Athama]]. Často je označována jako [[nymfa]] či bohyně, toto tvrzení však nemá oporu v antických pramenech. [[Zeus]] zhmotnil Nefelé z oblaku (''νέφος, néfos'' – „mrak“), když chtěl, aby se plně projevila drzost a zvrácenost jeho hosta [[Ixión\|Ixíóna]], krále [[Thesálie\|thesálského]] kmene [[Lapithové\|Lapithů]]. Ixíón, který byl Diem ze shovívavosti přizván k hostině bohů, začal pomýšlet na svedení [[Héra\|Héry]]. Zeus tedy Nefelé-oblak vytvaroval do podoby své ženy, aby tak uchystal léčku. Ixíón se opravdu s falešnou Hérou vyspal a byl za to tvrdě potrestán; nicméně, ze styku Ixíóna a Nefely se narodil první Kentauros, otec kentaurů. == Nefelé a Ixión == Později se stala Nefelé manželkou [[Orchomenos\|orchomenského]] krále [[Athamás\|Athamanta]]. Měli spolu dvě děti, [[Frixos\|Frixa]] a [[Hellé]], které jejich matka milovala a připravila jim šťastné dětství. Časem se však Athamás zamiloval do pozemšťanky, [[Théby\|thébské]] princezny [[Ínó]] a zasnoubil se s ní. Svou původní ženu vyhnal; Nefelé se vrátila na nebesa a stihla jeho zemi za trest dlouhým suchem. Nová macecha Ínó nenáviděla Frixe s Hellou a spřádala intriky, jak se jich zbavit. Nechala sestavit falešnou věštbu, že na záchranu země proti neúrodě a hladu je třeba oba sourozence obětovat. Král se zprvu bránil, ale nakonec podlehl. [[Pindaros]] ve své druhé ''Pýthijské ódě'' z [[5. století př. n. l.]] vypráví že král Ixión, ač se mu dostalo cti hodovat s bohy, zatoužil po samotné Héře a pokusil se ji znásilnit ve svatební komnatě. Ve skutečnosti se však namísto bohyně spojil s oblakem (''nefelé'') v podobě Héry, který stvořil [[Zeus]] aby jej oklamal. Z tohoto nepřirozeného spojení se zrodil obludný syn [[Kentauros]], otec kentaurů. Ixión byl svou opovážlivost potrestán vpletením do kola.<ref>{{Citace elektronické monografie Děti netušily, co je čeká, ale jejich matka Nefelé nad nimi bděla a pár hodin před obětním obřadem poslala zlatého berana do královského paláce. Děti mu vyskočily na hřbet, beran se vznesl do výše a unášel je pryč na východ. Potom se však nad thráckým mořem stalo, že Hellé se neopatrně rozhlížela, neudržela se, spadla do moře a utonula. Po několik dnů na toto místo padaly matčiny slzy v podobě drobného deště. Na památku malé Hellé byla tato mořská úžina nazvána ''Helléspontos'' („Hellino moře“), což jsou nynější [[Dardanely]]. \| příjmení = \| jméno = \| autor = Pindaros \| odkaz na autora = Pindaros \| titul = Pýthijské ódy, óda II \| url = http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0162%3Abook%3DP.%3Apoem%3D2 \| datum vydání = \| datum aktualizace = \| datum přístupu = 17.1.2020 \| vydavatel = Perseus Digital Library \| jazyk = en }}</ref> [[Bibliothéka (Pseudo-Apollodóros)\|Pseudo-Apollódorova Bibliothéka]] z [[2. století]] uvádí že Ixión zatoužil po Héře a pokusil se ji znásilnit, ale ta o tom spravila Dia a ten aby ověřil zda mu říká pravdu vytvořil z oblaku její dvojnici, která pak s králem ulehla. Když se ten chlubil že spal s Hérou Zeus jej potrestal vpletením do kola a Nefelé zplodila Kentaura. [[Diodóros Sicilský]] ve své ''Historické knihovně'' z [[1. století př. n. l.]] také uvádí že Ixión zatoužil po Héře a místo ní dostal její dvojnici Nefelé, jejíž potomci Kentauroi byli prvními lidmi jež osedali koně. Taktéž zmiňuje že Nefelé pomohla svým potomkům kentaurům když bojovali s [[Héraklés\|Héraklem]]. Příběh je ještě uváděn v [[Hyginus\|Hyginových]] ''Fabulae'' z 2. století.<ref>{{Citace elektronické monografie Frixos se šťastně dostal do [[Kolchida\|Kolchidy]] (pobřeží pozdější [[Gruzie]]), kde se ho ujal král [[Aiétés]]. Jemu daroval beranovo [[rouno]] a král jej nechal střežit. To byl počátek rozsáhlého cyklu příběhů o zlatém rounu, pro něž se po létech vydala velká výprava [[Argonauti\|Argonautů]]. \| příjmení = \| jméno = \| odkaz na autora = \| titul = Nephele \| url = https://www.theoi.com/Nymphe/NympheNephele1.html \| datum vydání = \| datum aktualizace = \| datum přístupu = 17.1.2020 \| vydavatel = Theoi \| jazyk = }}</ref> == ~~Literatura~~Nefelé a Athamás == * Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ''ABC Antiky'' * [[Publius Ovidius Naso]], ''[[Proměny]]'' * [[Rudolf Mertlík]], ''Starověké báje a pověsti'' * [[Vojtěch Zamarovský]], ''Bohové a hrdinové antických bájí'' Nefelé z příběhu o Ixiómovi může, ale nemusí být, totožná se svojí jmenovkyní, manželkou [[Bojótie\|bojótského]] krále [[Athamás]]e, s kterým měla dvě děti: [[Frixos\|Frixa]] a [[Hellé]]. ~~[[Kategorie:Řečtí bohové]]~~ Pseudo-Apollódorova ''Bibliothéka'' uvádí že po narození svých Frixa a Hellé si Athamás vzal druhou ženu: [[Théby\|thébskou]] princeznu [[Ínó]], dceru [[Kadmos\|Kadma]] a [[Harmonia\|Harmonie]], s kterou zplodil [[Learchos\|Learcha]] a [[Melikertés\|Melikerta]]. Poté začala Ínó spřádat intriky proti Nefeliným dětem a přesvědčila bojótské ženy aby upražily zrno určené k osevu a když poté obilí nevzešlo poslal Athamás pro radu do [[Delfská věštírna\|Delfské věštírny]]. Ínó následně přesvědčila posly aby tvrdili že podle věštby neúroda skončí poté co bude Frixos obětován Diovi. Na nátlak svých poddaných se král chystal tak učinit, ale Nefelé darovala svým dětem [[Zlaté rouno\|zlatého berana]], kterého získala od Herma, a na tomto beranu křižovali zemi a moře. Nad [[Dardanely\|Dardanelami]] však Hellé z berana spadla do moře a to bylo ní pojmenováno ''Helléspontem'' „Helliným mořem“. Frixus dorazil až do [[Kolchida\|Kolchidy]], dnešní [[Gruzie]], kde byl přijat králem [[Aiétés\|Aiétém]], jež mu dal za manželku svou dceru [[Chalkiopé]].<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = \| jméno = \| autor = Pseudo-Apollodóros \| odkaz na autora = \| titul = Bibliothéka, kniha I, kapitola 9 \| url = http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.01.0022:text=Library:book=1:chapter=9&highlight=ino \| datum vydání = \| datum aktualizace = \| datum přístupu = 17.1.2020 \| vydavatel = Perseus Digital Library \| jazyk = en }}</ref> Hyginus ve svých ''Fabulae'' vypráví začátek příběhu stejně jako Pseudo-Apollodóros, ale tvrdí že poté co Athamás odmítal obětovat Frixa tak ten sám se nabídl k oběti dobrovolně, byl však zachráněn když jeden ze služebníků prozradil králi Ínin plán.<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = \| jméno = \| odkaz na autora = \| titul = Nephele \| url = https://www.theoi.com/Nymphe/NympheNephele2.html \| datum vydání = \| datum aktualizace = \| datum přístupu = 17.1.2020 \| vydavatel = Theoi \| jazyk = }}</ref> == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [https://www.theoi.com/Nymphe/NympheNephele1.html Theoi - Nephele] * [https://www.theoi.com/Nymphe/NympheNephele2.html Theoi - Nephele] [[Kategorie:Hrdinové a postavy řecké mytologie]]

Nefelé: Porovnání verzí