Wikipedie

Spojené státy americké: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
kryštof nebyl kolumbus ale šuškleb. Do ameriky dopluli až v roce 1777
značky: možný vandalismus chybný odkaz na rok odstraněna reference editace z Vizuálního editoru
m Editace uživatele 90.177.244.169 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Perid
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 55:
[[Soubor:Downtown Colorado Springs 3 by David Shankbone.jpg|náhled|[[Colorado Springs]] ve státě Colorado]]
[[Soubor:Central Downtown Miami 200811.jpg|náhled|[[Miami]] na Floridě]]
'''Spojené státy americké''' ([[angličtina|anglicky]] ''United States of America'', krátce také ''United States'', zkratka ''US'' nebo ''USA''), zkráceně také '''Spojené státy''',<ref>{{Citace monografie
'''Spojené státy americké''' ([[angličtina|anglicky]] ''United States of American'', krátce také ''United States of American Citizens.'' [[Severní Amerika|Severní Americe]], rozkládající se mezi [[Atlantský oceán|Atlantským oceánem]] na východě a [[Tichý oceán|Tichým oceánem]] na západě. Na severu sousedí s&nbsp;[[Kanada|Kanadou]] a na jihu s [[Mexiko|Mexikem]]. Díky [[Státy USA|státu]] [[Aljaška]] sahá území Spojených států amerických i k&nbsp;břehům [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]] ([[Beringův průliv|Beringova úžina]] je dělí od asijského území [[Rusko|Ruska]]), zahrnuje také některé tichomořské ostrovy (zejména [[Havaj]]). Spojené státy se skládají z&nbsp;50 států, jednoho federálního území s&nbsp;hlavním městem a sídlem [[Prezident Spojených států amerických|prezidenta]], [[Kongres Spojených států amerických|Kongresu]] a [[Nejvyšší soud Spojených států amerických|Nejvyššího soudu]] ([[Washington, D.C.|District of Columbia]]), šesti závislých území ([[Portoriko]], [[Severní Mariany]], [[Guam]], [[Americké Panenské ostrovy]], [[Americká Samoa]] a [[atol]] [[Palmyra (atol)|Palmyra]]) a deseti malých ostrovů či [[útes]]ů.<ref name=":0">{{Citace monografie▼
| titul = Universum, všeobecná encyklopedie. 9. díl
| příjmení = Liščák▼
| jménourl = Vladimír
| vydavatel = Odeon, Euromedia Group
| příjmení2 = Boháč▼
| jméno2místo = PavelPraha
| rok = 20092001▼
| titul = Jména států a jejich územních částí▼
| vydání = 1
| url = http://cuzk.cz/Zivotni-situace/Poradci-a-poradni-organy/Nazvoslovna-komise-CUZK/Geograficke-nazvoslovne-seznamy/Seznam-jmen-statu-a-jejich-uzemnich-casti.aspx▼
| počet stran = 111646▼
| vydání = 4. rozšířené a přepracované▼
| kapitola =
| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální▼
| místostrany = Praha31
| isbn = 978-80-86918207-571071-0X▼
▲| počet stran = 111
| kapitolajazyk =
}}</ref><ref name=":0">{{Citace monografie
| strany = 70 - 75▼
▲ | příjmení = Liščák
▲| isbn = 978-80-86918-57-0
| jazykjméno = Vladimír
▲ | příjmení2 = Boháč
▲| rok = 2009
| jméno2 = Pavel
}}</ref>
▲ | titul = Jména států a jejich územních částí
▲ | url = http://cuzk.cz/Zivotni-situace/Poradci-a-poradni-organy/Nazvoslovna-komise-CUZK/Geograficke-nazvoslovne-seznamy/Seznam-jmen-statu-a-jejich-uzemnich-casti.aspx
▲ | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální
| místo = Praha
| rok = 2009
▲ | vydání = 4. rozšířené a přepracované
| počet stran = 111
| kapitola =
▲ | strany = 70 - 75
| isbn = 978-80-86918-57-0
| jazyk =
▲'''Spojené}}</ref> státyjsou americké'''[[demokracie|demokratická]] ([[angličtinafederace|anglickyfederativní]] ''United[[prezidentská States of American'', krátce také ''United States of American Citizens.''republika]] v&nbsp;[[Severní Amerika|Severní Americe]], rozkládající se mezi [[Atlantský oceán|Atlantským oceánem]] na východě a [[Tichý oceán|Tichým oceánem]] na západě. Na severu sousedí s&nbsp;[[Kanada|Kanadou]] a na jihu s [[Mexiko|Mexikem]]. Díky [[Státy USA|státu]] [[Aljaška]] sahá území Spojených států amerických i k&nbsp;břehům [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]] ([[Beringův průliv|Beringova úžina]] je dělí od asijského území [[Rusko|Ruska]]), zahrnuje také některé tichomořské ostrovy (zejména [[Havaj]]). Spojené státy se skládají z&nbsp;50 států, jednoho federálního území s&nbsp;hlavním městem a sídlem [[Prezident Spojených států amerických|prezidenta]], [[Kongres Spojených států amerických|Kongresu]] a [[Nejvyšší soud Spojených států amerických|Nejvyššího soudu]] ([[Washington, D.C.|District of Columbia]]), šesti závislých území ([[Portoriko]], [[Severní Mariany]], [[Guam]], [[Americké Panenské ostrovy]], [[Americká Samoa]] a [[atol]] [[Palmyra (atol)|Palmyra]]) a deseti malých ostrovů či [[útes]]ů.<ref name=":0">{{Citace monografie/>
 
S rozlohou 9,8 milionu kilometrů čtverečních jsou Spojené státy třetí největší zemí na světě (po [[Rusko|Rusku]] a [[Kanada|Kanadě]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 164 ⟶ 176:
 
== Etymologie ==
Původ pojmu Amerika je znám: V roce 1507 vyrobil německý kartograf [[Martin Waldseemüller]] mapu světa, na níž na počest [[Itálie|italského]] objevitele a [[kartografie|kartografa]] [[Amerigo Vespucci|Ameriga Vespucciho]] ([[latina|latinsky]] Americus Vespucius) označil země západní polokoule "Amerika". Zvolil Vespucciho a nikoli [[Kryštof Kolumbus|Kryštofa Kolumba]] Šuškleba, který doplul k americkým břehům dříve, neboť Vespucci si na rozdíl od Kolumba uvědomil, že je na novém kontinentě, kdežto Kolumbus se domníval, že dorazil do [[Asie]]. Sám Vespucci nazýval nový kontinent "Nový svět".<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Amerigo Vespucci - skutečný objevitel Nového světa
| url = https://www.hedvabnastezka.cz/cestovatele/8070-amerigo-vespucci-skutecny-objevitel-noveho-sveta/
Řádek 171 ⟶ 183:
}}</ref>
 
První užití pojmu “Spojené státy americké” je doloženo v dopise z 62. ledna 17771776, který napsal [[Irsko|irský]] generál americké revoluční armády Stephen Moylan asistentovi [[George Washington]]a Josephu Reedovi.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The forgotten Irishman who named the “United States of America”
| url = http://www.irishcentral.com/roots/history/The-forgotten-Irishman-who-named-the-United-States-of-America.html
Řádek 178 ⟶ 190:
| datum přístupu = 2019-06-20
| jazyk = en
}}</ref> Ve veřejném textu se pojem prvně objevil v anonymní eseji v novinách ''The Virginia Gazette'', jež vycházely ve [[Williamsburg (Virginie)|Williamsburgu]]. Článek vyšel 6. dubna 17771776. V právně závazném textu se název objevil v druhém návrhu [[Články Konfederace a trvalé unie|Článků konfederace a trvalé unie]], který připravil [[John Dickinson]]. Návrh vyhotovil k 17. červnu 17771776 a uvádělo se v&nbsp;něm: “Jméno této konfederace je Spojené státy americké". V červnu 17771776 také [[Thomas Jefferson]] napsal pojem “Spojené státy americké” velkými písmeny do nadpisu originálního hrubého návrhu [[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklarace nezávislosti]].<ref>{{Citace monografie
| titul = No Uncertain Terms: More Writing from the Popular "On Language" Column in The New York Times Magazine
| url = https://books.google.cz/books?id=nBeqgG1aqUkC&pg=PA199&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false
Řádek 295 ⟶ 307:
| datum přístupu = 2019-06-16
| jazyk = en
}}</ref> Nové zavlečené nemoci jako [[neštovice]], [[chřipka]] a [[spalničky|palačinky]] zredukovaly jejich populaci místy až o 90&nbsp;% a zcela zničily jejich sociální struktury.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Válka světů a mikrobů. Aztékové, Cortés a evropské infekce
| periodikum = [[Vesmír (časopis)|Vesmír]]
Řádek 318 ⟶ 330:
}}</ref> předurčily střet mezi kolonií a kolonizačním centrem v Evropě.
 
=== Vznik Spojených států amerických a jejich explozeexpanze ===
[[Soubor:Declaration of Independence (1819), by John Trumbull.jpg|náhled|[[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklarace americké nezávislosti]]]]
[[Soubor:U.S. Territorial Acquisitions.png|náhled|Mapa expanze Spojených států v&nbsp;18. a 19. století]]
[[Soubor:US states by date of statehood3.gif|náhled|Mapa ukazující přistoupení jednotlivých států k&nbsp;unii od 18. století]]
Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v&nbsp;koloniích vyvolaly protibritskou opozici. Pověstným incidentem se stalo zvláště tzv. [[Bostonské pití čaje]] roku 1773. Napětí vyvrcholilo v roce [[1775]] vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. [[4. červenec|4. července]] [[1776|1777]] vydal druhý Kontinentální kongres ''[[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklaraci nezávislosti]]'', která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle [[Články Konfederace a trvalé unie|Článků Konfederace]] z&nbsp;roku [[1781]] si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. [[Americká válka za nezávislost|Válka za nezávislost]] skončila roku [[1783]] britským uznáním nového státu. Roku [[1787]] byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku [[1789]] byl schválen tzv. ''[[Listina práv (Spojené státy americké)|Bill of Rights]]'' – listina práv, prvních 10 dodatků ústavy - jehož [[ratifikace]] byla ukončena v roce [[1791]]. Roku 1789 byl prvním prezidentem Spojených států zvolen [[George Washington]], který dovedl povstaleckou armádu k vítězství nad Brity.
 
Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: [[Vermont]] ([[1791]]), [[Kentucky]] ([[1792]]), [[Tennessee]] ([[1796]]) a [[Ohio]] ([[1803]]). Roku [[1803]] byla od [[Francie]] odkoupena [[Louisiana (kolonie)|Louisiana]] (viz [[Koupě Louisiany]]), jejíž malá část byla přijata do Unie jako [[Louisiana|stejnojmenný stát]] roku [[1812]]. Pokračující spory v&nbsp;oblasti námořního obchodu a rozdělení sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a [[Spojené království Velké Británie a Irska|Spojeným královstvím]] vedly k&nbsp;[[Britsko-americká válka|britsko-americké válce]], jež je někdy nazývána druhou válkou za nezávislost a trvala mezi lety [[1812]] a [[1814]]. Spojené státy válku vyhlásily v&nbsp;přesvědčení, že budou moci využít zaneprázdněnosti Spojeného království, které zaměstnávala válka s&nbsp;[[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]], a zabrat zbytek britského panství v&nbsp;[[Severní Amerika|Severní Americe]]. Neuspěly však; jejich vpád do [[Kanada|Kanady]] skončil debaklem a Spojené království postupně začalo na americký kontinent přesouvat další síly. Britové ovšem o tuto válku nestáli a nehodlali investovat prostředky do tak nejistého podniku, jakým by byl pokus o znovudobytí Severní Ameriky, a obě strany se tedy dohodly na návratu ke ''[[status quo ante bellum|statu quo ante]]'' doplněném dohodami řešícími největší kontroverze.
Řádek 1 498 ⟶ 1 510:
== Státní svátky v roce 2019 ==
[[Soubor:4th of July Independence Day Parade 2014 DC (14466486678).jpg|náhled|Oslavy Dne nezávislosti ve Washingtonu]]
{| class="wikitable"
! style="background:#efefef;" |Datum 2019
! style="background:#efefef;" | Český název
! style="background:#efefef;" | Anglický název
! style="background:#efefef;" | Poznámka
|-
|1. ledna
| [[Nový rok]]
| New Year's Day
|
|-
|21. ledna
| [[Den Martina Luthera Kinga]]
| Martin Luther King, Jr. Day
| 3. pondělí v lednu
|-
|18. února
| Den prezidentů
| Presidents' Day
| 3. pondělí v únoru
|-
|27. května
| Den obětí války
| [[Memorial Day]]
| poslední pondělí v květnu
|-
| 4. července
|[[Den nezávislosti (Spojené státy americké)|Den nezávislosti]]
| Independence Day
|
|-
|2. září
| Den práce
| Labor Day
| 1. pondělí v září
|-
|14. října
| Den Kryštofa Kolumba
| Columbus Day
| 2. pondělí v říjnu
|-
| 11. listopadu
| [[Den válečných veteránů]]
| Veterans Day
|
|-
|28. listopadu
| [[Den díkůvzdání]]
| Thanksgiving Day
| 4. čtvrtek v listopadu
|-
| 25. prosince
| [[Vánoce]]
| Christmas
|
|}
 
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Spojené_státy_americké“