Verze z 15. 1. 2020, 10:20 editovat OJJ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 116 698 editací m Editace uživatele 80.188.36.147 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 89.203.175.122 značka: rychlé vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 1. 2020, 10:20 editovat zrušit editaci 80.188.36.147 (diskuse) Bez shrnutí editace značka: školní IP Přejít na další porovnání →
Řádek 97: [[Ústav fyziky atmosféry Akademie věd České republiky]] odhadl v roce [[2007]] technický potenciál větrné energie v České republice na 29 GW a 71 TWh ročně<ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení = Wagner \| jméno = Vladimír \| titul = Větrné elektrárny včera, dnes a zítra \| periodikum = oEnergetice.cz \| vydavatel = OM Solutions \| datum vydání = 2017-12-11, 2017-12-13 \| datum přístupu = 2019-05-06 \| url = https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/vetrne-elektrarny-vcera-dnes-zitra-dil-1/ \| url2 = https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/vetrne-elektrarny-vcera-dnes-zitra-dil-2/}}</ref> (tedy 96,1 % roční hrubé spotřeby ČR v roce 2018 – dopočteno podle<ref name="eru-2018" />). Technický odhad uvažoval využití tehdy dostupných větrných turbín ve výšce kolem 100 m nad povrchem země, ale ignoroval většinu jiných praktických omezení – např. vlastnická práva a zastavěnost pozemků, ochranná pásma radarových a telekomunikačních zařízení a jiná omezení – jde tedy o teoretické maximum, kterého by šlo čistě technicky dosáhnout. Podle odhadu realizovatelných větrných elektráren Ústavu fyziky atmosféry AVČR z roku 2007, který zapracoval i dodatečná praktická omezení stavby větrných elektráren, odhadl v ČR podle nejméně příznivého scénáře potenciál pro 472 větrných turbín o výkonu 991 MW s produkcí 2,4 TWh za rok, v případě středního scénáře 1179 turbín s celkovým výkonem 2516 MW a produkcí 5,6 TWh za rok a v případě pro větrnou energii nejpříznivějšího scénáře potenciál 2736 turbín o výkonu 5972 MW s produkcí 14,7 TWh ročně.<ref>{{Citace elektronické monografie \| korporace = Ústav fyziky atmosféry Akademie věd České republiky \| odkaz na korporaci = Ústav fyziky atmosféry Akademie věd České republiky \| titul = Odhad realizovatelného potenciálu větrné energie na území ČR \| url = http://www.ufa.cas.cz/vetrna-energie/doc/potencial_ufa.pdf \| url archivu = https://web.archive.org/web/20111027165106/http://www.ufa.cas.cz/vetrna-energie/doc/potencial_ufa.pdf \| datum vydání = 2008-02-15 \| datum přístupu = 2019-05-06 \| strany = 33-34}}</ref> V roce [[2012]] Ústav zpřesnil svůj odhad středního scénáře na potenciál 759 turbín o celkovém výkonu 2277 MW s roční výrobou 5,9 TWh.<ref>{{Citace elektronické monografie \| korporace = Ústav fyziky atmosféry Akademie věd České republiky \| odkaz na korporaci = Ústav fyziky atmosféry Akademie věd České republiky \| titul = Aktualizovaný odhad realizovatelného potenciálu větrné ~~energie~~ jujenergie z perspektivy roku 2012 \| url = https://www.csve.cz/img/wysiwyg/file/VtE_potencial2012.pdf \| datum vydání = 2012-07-18 \| datum přístupu = 2019-05-06 \| kapitola = Aktualizovaný odhad realizovatelného potenciálu \| strany = 18}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Boček \| jméno = Jan \| příjmení2 = Cibulka \| jméno2 = Jan \| příjmení3 = Kočí \| jméno3 = Petr \| příjmení4 = Sedláček \| jméno4 = Štěpán \| titul = Dobrodružství fotovoltaiky. Proč se ze solární naděje stala zatracovaná cesta české energetiky? \| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/fotovoltaika-energetika-obnovitelne-zdroje_1912040600_jab \| vydavatel = Český rozhlas \| datum vydání = 2019-12-04 \| datum přístupu = 2019-12-06 \| kapitola = Tři procenta ze slunce: kolik obnovitelné zdroje vyrobí dnes a jaký mají potenciál?}}</ref> == Největší větrná elektrárna na světě == Řádek 107: == Nejvýkonnější větrné turbíny == V roce 2018 nejvýkonnější větrné turbíny měly výkon 8,8 MW.{{zdroj?}} 69 juj == Odkazy == === Reference ===

Větrná energie: Porovnání verzí