Kostel Nejsvětějšího Salvátora (Praha): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: vrácení zpět |
doplnění a úpravy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Možná hledáte|[[Kostel svatého Salvátora (Praha, Salvátorská ulice)|Kostel svatého Salvátora]], evangelický chrám v
{{Infobox - kostel
| název = Kostel Nejsvětějšího Salvátora v Klementinu
Řádek 29:
}}
'''Kostel Nejsvětějšího Salvátora''' ([[Salvátor]] znamená latinsky Spasitel, Nejsvětějším Salvátorem je tedy míněn [[Ježíš Kristus|Ježíš]]) je chrámem největšího někdejšího [[Praha|pražského]] sídla [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]], [[Klementinum|Klementina]]. Je považován za jednu z nejcennějších raně barokních památek staveb v Praze. Dříve též plnil úlohu hlavního jezuitského chrámu v Čechách<ref name="stankova">[[Jaroslava Staňková]], [[Svatopluk Voděra]]: ''Praha gotická a barokní'', Praha : Academia, 2001, ISBN 80-200-0866-7, str. 106-107</ref>. Jeho průčelí vede na [[Křižovnické náměstí]] na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]]. Vchod se nachází bezprostředně před [[Karlův most|Karlovým mostem]], na adrese Křižovnické náměstí 4/1040.
K zadní části kostela v Karlově ulici těsně přiléhá [[Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie]].
== Historie ==
Řádek 34 ⟶ 36:
[[Soubor:Křižovnické náměstí kostel sv. Salvátora 1.jpg|vlevo|náhled|Kostel Nejsvětějšího Salvátora]]
[[Soubor:Klementinum noc 1.jpg|vlevo|náhled|Kostel v noci]]
[[Soubor:Karlova, kostel svatého Salvátora.jpg|náhled|[[Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie]] v zadní části kostela
Kostel byl postaven na základech gotického [[Řád bratří kazatelů|dominikánského]] [[Katedrála svatého Klimenta|chrámu sv. Klimenta]]. V dlouhých letech ho od přelomu 16.-17. století postupně budovali anonymové, pak [[Carlo Lurago]] a po něm [[Francesco Caratti]]. Již v
Ve 30.-50. letech 18. století v
V roce 1950 se zde pastoraci vysokoškolské mládeže věnoval [[Oto Mádr]].<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1185258379-cesty-viry/312298380030004/video/%20 K plnosti života] – dokument z cyklu [[Cesty víry]] o [[Oto Mádr]]ovi (11. března 2012, čas 5:20)</ref>.
=== Kolej ===
V přilehlé koleji působil mj. misionář [[Karel Slavíček]], pozdější biskup [[František z Ditrichštejna]], [[Tomáš Pešina z Čechorodu]], světec [[Jan Sarkander]], ale i obrozenec [[Josef Dobrovský]].<ref name="historie"/> Po sametové revoluci v
== Popis ==
=== Exteriér ===
Štít a ochoz portiku kostela jsou zdobeny 14 pískovcovými sochami svatých v
* Kristus Spasitel a čtyři [[Evangelista|evangelisté]] (sv. Lukáš, Jan, Marek a Matouš) – nad [[tympanon]]em na vrcholu průčelí; Lukáš a Jan byli roku 1999 nahrazeni kopiemi od Petra Váni; originály jsou uloženy v
* Jezuitští svatí [[Ignác z
* Panna Maria [[Immaculata]] – stojící ve [[Výklenek|výklenku]] uprostřed štítu
* [[Církevní otcové]]: [[Klement I.|Sv. Kliment]], [[Basileus]] Veliký, [[Svatý Augustin]], Řehoř, Ambrož a Jeroným – na [[balustráda|balustrádě]]. Socha sv. Augustina s
Bendl je také autorem figurálních motivů [[štuk]]ové výzdoby kupole, pocházející z
=== Interiér ===
Je vydlážděn mramorem z
* Hlavní oltář zdobí obraz Proměnění Páně z
* Boční oltář s obrazem [[Ignác z Loyoly|sv. Ignáce z Loyoly]] objednal papežský vyslanec Spinelli v 1. desetiletí 17. století.
▲* Hlavní oltář zdobí obraz Proměnění Páně z roku 1632 od Jana Jiřího Häringa, podle vzoru Raffaelova, doplňují jej bíle štafírované sochy Boha Otce, Ducha svatého a andělů. Nástropní malbu nad ním vytvořil [[Karel Kovář (malíř)|Karel Kovář]].
* Boční oltář s
▲* Oltář sv. Aloise z Gonzágy (pod kupolí)
▲* Oltář Bolestné Panny Marie s obrazemn od Josefa Vojtěcha Hellicha
* Oltář sv. Stanislava Kostky
* Oltář sv. Jana Nepomuckého s
=== Hroby a hrobky v
[[Edmund Kampián|Edmund Campian]] - neoznačená deska, Jindřich Písnic (1608), [[Bedřich z
=== Krypta ===
Pod kupolí kostela je v
== Současnost ==
V únoru [[1990]] byla v kostele obnovena duchovní správa pro studenty. V říjnu roku 2004 tu byla založena první [[Římskokatolická akademická farnost Praha|akademická farnost]] (jako [[personální farnost]]) v [[Česko|Česku]] pro pastoraci studentů, učitelů a zaměstnanců pražských vysokých škol a jejich rodinných příslušníků.<ref name="afp"/>
Rektorem kostela (od roku 1990) a farářem akademické farnosti (od roku 2004) je [[Tomáš Halík]].<ref name="afp"/><ref>[http://halik.cz/cs/o-halikovi/zivotopis/ Tomáš Halík - životopis]</ref> Jako farní vikáři (kaplani) zde působí [[Marek Vácha]], [[Jan Regner]] a [[Petr Vacík]], jako titulární varhaník a regenschori [[Robert Hugo]] a varhanice [[Eva Bublová]]. V letech 2009–2011 proběhla rozsáhlá rekonstrukce varhan.<ref>[http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/852596 Barokní varhany v
== Odkazy ==
| |||