Pozemková kniha: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Externí odkazy: + {{TDKIV}} za použití AWB
Popis nebyl dostatečný, důvodem k doplnění pak byla seminární práce v rámci mého studia do předmětu historie mapování, kdy jsem měla za úkol upravit a rozšířit tento článek.
značka: první editace
Řádek 1:
{{Globalizovat}}
'''Pozemková kniha''' je název pro systém evidování vlastnictví, který v [[Česko|českých zemích]] došel rozšířeného a uznávaného použití. Předchůdcem jsou [[zemské desky]] a potom všechny pozemkové knihy nejednotně vedené na různých úrovních. Dne [[27. květen|25. května]] [[1871]] byl vydán "knihovní zákon", který upravoval zakládání nových pozemkových knih jako dokladu o vlastnictví. Byly i další "knihy" - [[železniční kniha|Železniční knihy]] ([[1874]]), [[Vodní kniha|Vodní knihy]], [[Horní kniha|Horní knihy]] (označovány také jako [[Báňská kniha|Báňské knihy]]).
 
'''Pozemková kniha''', [[Zemské desky]], [[Železniční kniha|Železniční knihy]], [[Horní kniha|Horní knihy]] a [[Vodní kniha|Vodní knihy]], to vše je součástí tzv. veřejných knih. Jednalo se o úřední seznamy, do kterých se zapisovaly [[Nemovitost|nemovitosti]] a určitá práva, která se k nim vztahovala. Veřejné proto, že byly všeobecně dostupné a zapisovalo se do nich pod dozorem soudů. Institut pozemkových knih byl upraven tzv. obecným knihovním zákonem č. 95/1871, který zůstal v platnosti až do vyhlášení zákona o evidenci nemovitostí č. 22/1964 Sb.
Téměř dokonalý systém pozemkových knih byl hrubě narušen počátkem roku [[1951]], kdy občanský zákoník č.141/1950 Sb. zrušil konstitutivnost zápisů do pozemkové knihy (vlastnictví se zakládalo až do této doby povinným zápisem). Komunistickému režimu se nehodila propracovaná ochrana vlastnictví a zcela otevřeně se začalo hovořit o postupném zrušení soukromého vlastnictví. Pozemkové knihy se pak ještě nepovinně vedly do roku [[1964]], kdy došlo ke skončení zápisů úplně. Pozemkové knihy se pak staly [[archiválie]]mi. Byly zdrojem zakládání nové evidence nemovitostí (dle zákona č.22/1964 Sb.). Svého opodstatnění pak došly v době restitucí po r. [[1989]] a zejména po [[1. leden|1. lednu]] [[1993]] s účinností zákona o [[Katastr nemovitostí České republiky|katastru nemovitostí]].
 
Téměř dokonalý systém pozemkových knih byl hrubě narušen počátkem roku [[1951]], kdy občanský zákoník č.141/1950 Sb. zrušil konstitutivnost zápisů do pozemkové knihy (vlastnictví se zakládalo až do této doby povinným zápisem). KomunistickémuTehdejšímu režimu se nehodila propracovaná ochrana vlastnictví a zcela otevřeně se začalo hovořit o postupnémpostup-ném zrušení soukromého vlastnictví. Pozemkové knihy se pak ještě nepovinně vedly do již zmíněného roku [[1964]], kdy došlo ke skončení zápisů úplně. Pozemkové knihy se pak staly [[archiválie]]mi. Byly zdrojem zakládání nové evidence nemovitostí (dle zákona č.22/1964 Sb.). Svého opodstatnění pak došly v době restitucí po r. [[1989]] a zejména po [[1. leden|1. lednu]] [[1993]] s účinností zákona o [[Katastr nemovitostí České republiky|katastru nemovitostí]].
 
'''Pozemková kniha''' se skládá z hlavní knihy, sbírky listin a pozemkových map. Pomocnou součástí jsou věcné a osobní rejstříky, a seznam veřejného statku. Hlavní knihy obsahují jednotlivé vložky, které jsou vedeny samostatně pro každé katastrální území. Jednotlivé vložky se dělí na tři samostatné listy: A – statková podstata, B – vlastnický list, C – list závad. List A obsahuje mimo čísla vložky a katastrálního území, také podrobnosti o nemovitostech do této vložky náležících. Do listu B se zapisovali vlastníci nemovitosti a jejich případný podíl na vlastnictví a omezení jejich vlastnických práv. V listu C byly zapsány veškeré závazky váznoucí na zapsaných nemovitostech.
 
V současné době se všechny části pozemkové knihy, uložené ve správě příslušných katastrálních úřadů používají jako historické [[archiválie]]. Hlavní knihy a sbírky listin nejsou veřejně dostupné k nahlížení, ale je možné si nechat za poplatek vyhotovit jejich ověřenou kopii. Využívají se např. pro badatelské účely, setkáváme se s odhadci nemovitostí, kterým zápis napomáhá k určení stáří nemovitosti, dále pak s badateli sestavujícími rodokmeny, historii nemovitosti, případně k průkaznému ověření vlastnictví před rokem 1950. Důležitou částí pozemkové knihy jsou pozemkové mapy (mapy bývalého pozemkového katastru), které využívá nejen správce [[Katastr nemovitostí České republiky|katastru nemovitostí]], ale také zeměměřická veřejnost při činnostech, jako jsou např.: vyhotovení vytyčovacích náčrtů a [[Geometrický plán|geometrických plánů]], obnova katastrálního operátu, revize katastru nemovitostí a komplexní pozemkové úpravy, je-li nutné prověřit původní vlastnická a jiná věcná práva, zjistit polohové a geometrické určení nemovitosti, odstranit sporné hranice, duplicitní vlastnictví, či zjistit existenci staveb nezapsaných na listu vlastnictví. Obsah pozemkových knih je také využíván dalšími správními orgány (např. [[Státní pozemkový úřad|Státní pozemkový úřad]], [[Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových|Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových]], [[Soud|soudy]] a [[Notář|notáři]] aj. při řešení restitučních požadavků, projednávání [[Dědictví|dědictví]], či správě majetku neznámého vlastníka. A v neposlední řadě slouží k výuce na odborných středních a vysokých školách, neboť poskytují ucelený obraz o vývoji vlastnických vztahů v naší zemi po téměř celé století (1871-1964), až do zavedení evidence [[Katastr nemovitostí České republiky|katastru nemovitostí]].
 
 
== Odkazy ==