Ptáci: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 18032213 uživatele Zdodzeodzedzeád (diskuse) zrušena,, vandalismus
značka: vrácení zpět
Bez shrnutí editace
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 50:
** [[pěvci]] (Passeriformes)
}}
Ptáci jsou pro lidi ekonomicky důležití; mnoho z nich je pro ně zdrojem potravy, získávané buď lovem ([[čižba]], [[myslivost]]) nebo [[Zemědělství|chovem]], poskytují však i jiné produkty. Také jsou užiteční tím, že se živí velkým množstvím hmyzu a jinými „škůdci“. Některé druhy, jako např. [[pěvci]] nebo [[papoušci]], jsou často chováni jako [[Domácí zvířata|domácí mazlíčci]]. [[Seznam fiktivních ptáků|Ptačí figury]] hrají významnou úlohu ve všech aspektech lidské kultury od náboženství až po poezii a populární hudbu. Okolo 120 až 130 druhů ptáků [[Vyhynutí|vyhubil]] člověk od roku 1600 díky svým aktivitám a více než stovku do té doby. V současnosti je [[Ochrana ptáků|chráněno]] okolo 1&nbsp;200 ptačích druhů, kterým hrozí vyhynutí díky lidským aktivitám. V Česku hnízdí 198 ptačích druhů, z čehož jedna třetina je vázána na mokřady.<ref>ISBN 80-903482-1-1 strana 13</ref>
'''Ptáci''' (Aves) jsou dvojnozí, teplokrevní a vejce snášející [[obratlovci]], dle nové systematiky patřící mezi [[Teropodi|teropodní]] [[dinosauři|dinosaury]] a obecněji [[diapsida|diapsidy]].<ref>https://www.nationalgeographic.com/magazine/2018/05/dinosaurs-survivors-birds-fossils/?beta=true</ref> Vyznačují se především přítomností peří, trojprstými předními končetinami přeměněnými v křídla, redukovaným ocasem a mnoha charakteristickými srůsty kostí. Celkem je dnes známo asi 9978 [[druh]]ů žijících ptáků (z toho 4083 druhů nepěvců a 5895 druhů pěvců)<ref>Hudec, K. et al. (2003). Soustava a české názvosloví ptáků světa, Muzeum Komenského Přerov, 462 s.</ref> a přes 2000 druhů fosilních.<ref>Caley, K.J. (2007). „Fossil birds“. Pp. 10–55 ''in'' del Hoyo, J., Elliott, A. and Christie, D. (eds.), ''Handbook of the Birds of the World, volume 12, Picathartes to Tits and Chickadees''. Lynx Edicions, Barcelona.</ref>
 
== Evoluce ==
V současné době jsou ptáci pokládáni za potomky drobných [[Teropodi|teropodních]] dinosaurů, konkrétně [[Maniraptora|maniraptorů]], z nichž se vyvinuli v období střední až svrchní jury, před více než 160 miliony let.<ref>Cau A. (2018). [http://paleoitalia.org/archives/bollettino-spi/98/vol-57-1-2018-including-invited-paper/ The assembly of the avian body plan: a 160-million-year long process]. ''Bollettino della Società Paleontologica Italiana'' '''57''': 1-25. doi:10.4435/BSPI.2018.01</ref><ref>Dana J. Rashid; et al.(2018). Avian tail ontogeny, pygostyle formation, and interpretation of juvenile Mesozoic specimens. ''Scientific Reports'' '''8''', Article number: 9014 (2018). doi: https://doi.org/10.1038/s41598-018-27336-x</ref> Dinosaury jako předky ptáků navrhl již [[Carl Gegenbaur]] v roce [[1863]]<ref>Gegenbaur, C. (1863). „Vergleichend-anatomische Bemerkungen über das Fusskelet der Vögel“. ''Archiv far Anatomie und Physiologie wiss Medicin'' 1863:450–472</ref> a jde tedy o nejstarší přesně zformulovanou hypotézu o původu ptáků. V posledních čtyřiceti letech je díky výzkumům [[John Ostrom|Johna Ostroma]] respektována naprostou většinou paleontologů a mnoha ornitology.<ref>[https://avokado-online.cz/dinosauri-meli-v-mnoha-ohledech-blize-k-ptakum-nez-plazum-rika-spisovatel-vladimir-socha/ Rozhovor o příbuznosti dinosaurů a ptáků s V. Sochou, portál ''Avokádo'' (1. 10. 2018)]</ref> Určení nejstaršího známého ptáka závisí na definici jména Aves, která je sporná. [[Klad]] žijících ptáků, který za Aves označuje [[Jacques Gauthier]] a většina [[Biologie|neontologů]]<ref>Gauthier, J.A. and de Queiroz,K. (2001). „Feathered dinosaurs, flying dinosaurs, crown dinosaurs, and the name 'Aves'“. Pp. 7–41 ''in'' Gauthier, J.A. and Gall, L.F. (eds.), ''New perspectives on the origin and early evolution of birds: Proceedings of the International Symposium in Honor of John H. Ostrom''. New Haven, Connecticut, USA: Peabody Museum of Natural History, Yale University.</ref>, zřejmě pochází ze spodní [[Křída|křídy]]. Fosilní záznam z této doby je sporný, podle molekulárně biologické evidence však na konci křídy už existovalo 37 skupin žijících ptáků<ref>Brown, J.W., Rest, J.S., Garcia-Moreno, J., Sorenson, M.D. and Mindell, D.P. (2008). „Strong mitochondrial DNA support for a Cretaceous origin of modern avian lineages“. ''BMC Biology'' '''6''':6.</ref>. Většina paleontologů ale upřednostňuje zahrnout do skupiny Aves i taxony stojící mimo skupinu tvořenou všemi žijícími druhy a definovat jej jako ''[[Archaeopteryx]]'', žijící ptáci, jejich poslední společný předek a všichni jeho potomci“<ref>Chiappe, L.M. (1992) „Enantiornithine (Aves) tarsometatarsi and the avian affinities of the Late Cretaceous Avisauridae“. ''Journal of Vertebrate Paleontology'' 12 (3): 344–350.</ref>. Pak se nejstarším ptákem stává sám pozdně [[Jura|jurský]] ''Archaeopteryx'', žijící asi před 150 miliony let. Příbuznosti mezi ptáky a dinosaury nasvědčuje mnoho společných znaků, významným potvrzením této vývojové vazby byl především objev [[Opeření dinosauři|opeřených dinosaurů]] v [[Čína|Číně]] od roku [[1996]] (dnes je známo již 30 rodů opeřených dinosaurů). Od nástupu [[Kladistika|fylogenetické systematiky]] na začátku sedmdesátých let jsou ptáci považování nejen za potomky dinosaurů, ale přímo za jejich podskupinu<ref>Bakker, R.T. and Galton, P.M. (1974). „Dinosaur monophyly and a new class of vertebrates“. ''Nature'' 248 (5444): 168–172.</ref>. Vědecká studie z roku [[2018]] dokazuje, že tělesné opeření a metabolismus se u ptačích předků zřejmě do značné míry vyvíjely společně. Maniraptorní dinosauři a primitivní jurští a křídoví ptáci (enantiornité) však měli zřejmě nižší bazální teplotu než současní ptáci.<ref>Maria E. McNamara; et al. (2018)
[https://www.nature.com/articles/s41467-018-04443-x Fossilized skin reveals coevolution with feathers and metabolism in feathered dinosaurs and early birds]. ''Nature Communications'' '''9''', Article number: 2072. doi:10.1038/s41467-018-04443-x</ref> Podle některých teorií se ptačí let vyvinul ze schopnosti plachtění na membranózních křídlech u nedinosauřích diapsidních plazů.<ref>Piotr Bajdek & Tomasz Sulej (2018). Hypothesis: Avian flight originated in arboreal archosaurs gliding on membranous wings. ''PeerJ Preprints'' '''6''':e27213v1. doi: https://doi.org/10.7287/peerj.preprints.27213v1</ref> Ptačí let vznikal postupnými kroky, pravděpodobně přes stadium tzv. křídly asistovaného běhu po nakloněné rovině (WAIR).<ref>Ashley M. Heers, Jeffery W. Rankin and John R. Hutchinson (2018). Building a Bird: Musculoskeletal Modeling and Simulation of Wing-Assisted Incline Running During Avian Ontogeny. ''Frontiers in Bioengineering and Biotechnology'' '''6''':140. doi: https://doi.org/10.3389/fbioe.2018.00140</ref> Vývoj ptáků nicméně významně ovlivňovaly změny atmosférických podmínek a klimatu v průběhu druhohorní éry.<ref>Francisco José Serrano; ''et al.'' (2019). The effect of long-term atmospheric changes on the macroevolution of birds. ''Gondwana Research'' '''65''': 86-96. doi: https://doi.org/10.1016/j.gr.2018.09.002 </ref> V současnosti již o přímé vývojové vazbě ptáků a dinosaurů pochybuje jen málokdo.<ref>Joyce C. Havstad & N. Adam Smith (2019). [https://academic.oup.com/sysbio/advance-article/doi/10.1093/sysbio/syz010/5315532?searchresult=1 Fossils with Feathers and Philosophy of Science]. ''Systematic Biology'', syz010. doi: https://doi.org/10.1093/sysbio/syz010</ref>
 
== Velikost ==
Ptáci dosahují různých velikostí. Rozdíly ve velikosti ptáků nejsou tak velké jako u [[plazi|plazů]] nebo savců. Největší ptáci převyšují svojí hmotností ty nejmenší jen asi 45tisíckrát (létavé formy jen 10tisíckrát), zatímco například u savců je tento vztah v poměru 1:60 milionům. Za nejmenší ptáky světa jsou považováni [[kolibříci]] (hmotnost 1,5–2,5 g) a [[pěvci]]. Zpravidla za vůbec nejmenšího se považuje kubánský druh [[kalypta nejmenší]] (''Mellisuga helenae''), který i s ocasem měří 6&nbsp;cm a váží 1,5 gramu, takže je nejmenším ptákem.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = SOCHA
| jméno = Vladimír
| titul = '''Nejmenší ze všech teropodů'''
| periodikum = OSEL.cz
| rok vydání = 2018
| měsíc vydání = prosince
| den vydání = 13
| url = http://www.osel.cz/10257-nejmensi-ze-vsech-teropodu.html
}}</ref> V Evropě jsou nejmenší [[Králíček (pták)|králíčci]] (''Regulus'' spp.), kteří mají hmotnost 4,5–7 g. Největší z žijících ptáků je [[pštros dvouprstý]] (2,5 m výšky, hmotnost až 150&nbsp;kg). Z létavých pak někteří [[Albatrosovití|albatrosi]] (rozpětí křídel až 3,5 m), [[kondor velký]] (rozpětí 3 m) nebo [[orel mořský]] (rozpětí až 2,5 m). Ještě větší byly některé vymřelé druhy. Novozélandští ptáci [[moa]] (Dinornithiformes) měřili na výšku až 3,6 m a vážili až 250&nbsp;kg. Madagaskarští běžci řádu Aepyornithiformes byli nižší (3 m), ale těžší (500&nbsp;kg) a snášeli také vůbec největší vejce, velká 25 × 34&nbsp;cm a těžká 10&nbsp;kg (odpovídá 7 pštrosím vejcím). Zřejmě největším známým druhem ptáka byl nelétavý madagaskarský ''[[Vorombe]] titan'', jehož hmotnost dosahovala pravděpodobně až 800 kilogramů.<ref>https://blogs.scientificamerican.com/laelaps/new-titleholder-for-the-largest-bird-of-all-time/</ref><ref>https://www.sciencedaily.com/releases/2018/09/180926082706.htm</ref> Z létavých druhů byl zřejmě největší ''[[Argentavis magnificens]]'', který vážil 60 až 110&nbsp;kg a v rozpětí křídel měřil přes 6 metrů.<ref>http://www.osel.cz/10143-velkolepy-argentinsky-ptak.html</ref>
 
Největší formy ptáků známe z pravěku či ještě nedávného recentu. Úplně největším známým druhem byl zřejmě před několika tisíciletími žijící ''[[Vorombe titan]]'' z [[Madagaskar]]u (hmotnost až kolem 800 kg)<ref>http://www.osel.cz/10139-nejvetsi-zastupce-ptaci-rise.html</ref>, zatímco největším dosud známým dravým ptákem byl nejspíš ''[[Kelenken]] guillermoi'' (kolem 250 kg) z [[miocén]]u [[Argentina|Argentiny]].<ref>http://www.osel.cz/10322-nejvetsi-ptaci-zabijak.html</ref>
 
Vnější vzhled současných ptáků je velmi podobný. Liší se pouze velikostí těla, tvarem a velikostí zobáku, v délce krku a typu nohy. Většina druhů ptáků patří mezi [[Suchozemští živočichové|suchozemské]] obratlovce se schopností aktivního letu.
 
== Vzhled ==
Dnešní ptáci jsou charakterizováni [[peří]]m, čelistmi bez zubů, přeměněnými rohovinovými ramfotékou v [[zobák]], vysokým stupněm [[Metabolismus|metabolismu]], dýcháním skrze vzdušné vaky, pronikající do postkraniální kostry, a [[kostra|kostrou]] s výskytem mnoha srostlých elementů ([[pygostyl]], [[karpometakarpus]], [[tarzometatarzus]] a [[tibiotarzus]]). Ptáci mají přední končetiny přeměněny v [[Křídlo|křídla]] umožňující [[Ptačí let|let]], přestože [[běžci]] a někteří další, zejména [[Endemit|endemické]] ostrovní druhy, tuto schopnost k letu ztratily. Létavé ptáky dále charakterizuje kost prsní s kýlem pro úpon hrudních svalů, jehož velikost přímo odpovídá letovým schopnostem. Kostru mají lehkou, kosti jsou duté.
 
Obecně jsou zástupci velké většiny ptáků pouze malými obratlovci s hmotností zhruba do 1 kilogramu. V geologické minulosti ale existovaly často velké formy nelétavých ptáků s hmotností nad 100 kilogramů. Fosilie těchto fosilních až (sub)recentních zástupců známe například z Jižní Ameriky, Madagaskaru, Austrálie i Eurasie.<ref>Nikita V. Zelenkov, Alexander V. Lavrov, Dmitry B. Startsev, Innessa A. Vislobokova & Alexey V. Lopatin (2019). [https://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1080/02724634.2019.1605521?needAccess=true A giant early Pleistocene bird from eastern Europe: unexpected component of terrestrial faunas at the time of early Homo arrival]. ''Journal of Vertebrate Paleontology Article'': '''e1605521'''. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2019.1605521</ref>
 
== Etologie ==
Mnoho druhů ptáků podniká každoročně dlouhé [[Ptačí migrace|migrační]] cesty a velké množství ptáků absolvuje také krátké nepravidelné tahy. Ptáci jsou sociální živočichové a [[Dorozumívání|komunikují]] pomocí vizuálních signálů, voláním a [[Ptačí zpěv|zpěvem]], účastní se sociální činnosti včetně společného lovu, rozmnožování, shromažďování a napadání predátorů. Ptáci jsou převážně společensky [[Monogamie|monogamní]] s tím, že u některých druhů se setkáváme s krátkodobým nebo řidčeji i dlouhodobým životem v párech; jiné druhy jsou [[Polygamie|polygamní]] nebo [[Polyandrie|polyandrické]]. Ptáci podobně jako [[obojživelníci]] a [[plazi]] snášejí vejce, která obvykle ukládají do [[Ptačí hnízdo|hnízd]], sedí na vejcích a zahřívají je až do doby [[Ptačí líhnutí|vylíhnutí]] mláďat. Tělesná teplota ptáků se pohybuje mezi 38 až 42 stupni Celsia.<ref>https://kof.zcu.cz/vusc/pg/termo09/termodynamics/prilohy/t7.htm</ref> Výzkum ukazuje, že většina ptačích druhů v různých geografických prostředích a ekosystémech volí své vzorce chování a převažující tělesný postoj v závislosti na možnostech efektivního udržení svojí stálé tělesné teploty.<ref>Gabrielle Pavlovic, Michael A. Weston & Matthew R. E. Symonds (2018). [https://besjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/1365-2435.13233 Morphology and geography predict the use of heat conservation behaviours across birds]. ''Functional Ecology.'' doi: https://doi.org/10.1111/1365-2435.13233</ref>
 
== Význam ==
Ptáci jsou pro lidi ekonomicky důležití; mnoho z nich je pro ně zdrojem potravy, získávané buď lovem ([[čižba]], [[myslivost]]) nebo [[Zemědělství|chovem]], poskytují však i jiné produkty. Také jsou užiteční tím, že se živí velkým množstvím hmyzu a jinými „škůdci“. Některé druhy, jako např. [[pěvci]] nebo [[papoušci]], jsou často chováni jako [[Domácí zvířata|domácí mazlíčci]]. [[Seznam fiktivních ptáků|Ptačí figury]] hrají významnou úlohu ve všech aspektech lidské kultury od náboženství až po poezii a populární hudbu. Okolo 120 až 130 druhů ptáků [[Vyhynutí|vyhubil]] člověk od roku 1600 díky svým aktivitám a více než stovku do té doby. V současnosti je [[Ochrana ptáků|chráněno]] okolo 1&nbsp;200 ptačích druhů, kterým hrozí vyhynutí díky lidským aktivitám. V Česku hnízdí 198 ptačích druhů, z čehož jedna třetina je vázána na mokřady.<ref>ISBN 80-903482-1-1 strana 13</ref>
 
Mezi potravu ptáků patří [[nektar]], [[rostliny]], semena, [[hmyz]], [[ryby]], [[savci]], zdechliny nebo jiní ptáci.