Demokracie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 63:
Demokracie je dnes jeden z nejrozšířenějších způsobů řízení státu. Mezi demokratické státy patří téměř všechny státy Evropy, Austrálie, Nový Zéland, Indie, Izrael, USA, Kanada či některé státy v Jižní Americe.
 
Slovo demokracie se v průběhu 20. století stalo slovem s kladnou hodnotou a bývá zneužíváno i režimy zásadně nedemokratickými,{{Fakt/dne|20200112145603|}} v nichž sice probíhají formálně volby, ale jejich příprava i průběh jsou kontrolovány vládnoucí skupinou. Tyto státy jsou co do obsahu výkonu politické moci autoritářské. Ve srovnání s nimi je proto třeba odlišit většinu západních demokracií, které jsou označovány jako liberální demokracie. Liberálních demokracií je ve světě pouze několik desítek.
 
Demokratickým ideálem je svobodná politická soutěž. Proto je základem a ideálem demokracie svobodné formování veřejného mínění<ref>[http://www.richardjung.cz/Mineni_verejne.pdf Mínění] veřejné, in: Reifová, I. (ed.) (2004), Slovník mediální komunikace.</ref>, které je současně základem autentické svobody občanů. V praxi se však jednotlivé země k tomutu ideálu pouze blíží, ideální svoboda politické soutěžě je různě omezena, např. volební povinností složit finanční kauci (nebo příspěvek na úhradu volebních nákladů), která bez náhrady propadne státu, dále procentuální hranicí, pod kterou se [[Příspěvek na úhradu volebních nákladů|volební příspěvek]] nevyplácí apod. Zásadní vliv na vytváření svobodného veřejného mínění mají média, která nejsou ideálně nestranná. Navíc političtí profesionálové stále lépe rozumí nastavování mediální agendy a sofistikovanými a neveřejnými metodami uplatňují svůj vliv. – Viz zásadní a stále nedoceněný termín "[[agenda setting]]".
Řádek 69:
Vyspělost a hloubka demokratického uspořádání dále principiálně závisí na vyspělosti elit dané země (politiků, filosofů, historiků, žurnalistů, učitelů atd.) a zejména na jejich schopnosti, jakým způsobem a v jakém rozsahu dokážou tyto elity nalézat a veřejnosti předkládat závažná témata. Role médií s důrazem na [[Veřejnoprávní médium|média veřejnoprávní]] je stále nedoceněná a paradoxně mimo pozornost široké veřejnosti.
 
Mnozí lidé (např. spisovatel [[Francis Fukuyama]]) považují demokracii za nejlepší státní zřízení a tvrdí, že zde demokracie bude navždy. Naopak mezi odpůrce demokracie patřil např.například [[Aristotelés|Aristoteles]], jemuž „…demokracie splývala s vládou lůzy…“. Ačkoliv Aristoteles pracoval s dobovým poznáním a rozeznával i kladnou verzi demokracie, pouze pod jiným svým názvem politeia, jeho postřehy a varování o možnosti degenerace „lidových“ zřízení jsou stále vysoce aktuální.{{Fakt/dne|20200112145603|}}
 
=== Česko ===