David El'azar: Porovnání verzí

Přidáno 28 bajtů ,  před 5 měsíci
m
úprava transkripce po přesunu, oprava gramatiky a překlepů
m (Shlomo přesunul stránku David Elazar na David El'azar s výměnou přesměrování: WP:THe)
m (úprava transkripce po přesunu, oprava gramatiky a překlepů)
 
{{Infobox - vojenský velitel
| barva = lightsteelblue
| jméno = David ElazarEl'azar
| přezdívka = Dado
| obrázek = David Elazar (Dado).jpg
| popisek = David ElazarEl'azar
| datum narození = [[27. srpen|27. srpna]] [[1925]]
| místo narození = [[Sarajevo]], [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Srbů,<br />Chorvatů a Slovinců]]
| místo úmrtí = [[Jeruzalém]], [[Izrael]]
| civil =
| hodnost = [[generálporučík]] (''rav aluf''),<br />[[ramatkal|náčelník Generálníhogenerálního štábu]]
| doba služby = 1942–1973
| sloužil = [[Palmach]]<br />[[Izraelské obranné síly]]
| vyznamenání =
}}
'''David ElazarEl'azar''' ({{Vjazyce|he}}: {{cizojazyčně|he|דוד אלעזר}}; &lrm;[[27. srpen|27. &nbsp;srpna]] [[1925]], [[Sarajevo]] – [[15. duben|15. &nbsp;dubna]] [[1976]], [[Jeruzalém]]), známý pod přezdívkou '''Dado''', byl [[izrael]]ský [[generál]], který v letech [[1972]] až [[1974]] zastával funkci [[Ramatkal|náčelníka Generálníhogenerálního štábu]] [[Izraelské obranné síly|Izraelských obranných sil]]. Historicky byl prvním [[sefardové|sefardským]] náčelníkem štábu. Po [[Jomkipurská válka|jomkipurské válce]] byl nucen rezignovat po obvinění, že nesl podíl na velkých izraelských ztrátách.
 
== Život ==
Narodil se v [[Sarajevo|Sarajevu]], v [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]], v rodině [[sefardové|sefardských Židů]]. V patnácti letech, v roce [[1940]], [[alija|přesídlil]] v rámci programu [[alija mládeže]] do [[Britský mandát Palestina|britské mandátní Palestiny]], kde se usadil v kibucu [[Ejn Šemer]]. Tam vstoupil do elitních úderných jednotek [[Palmach]], v jejichž řadách se zúčastnil řady bitev během [[První arabsko-izraelská válka|izraelské války za nezávislost]]. Přes různé vojenské pozice se postupně stal velitelem praporu ha-Porcim v [[Brigáda Harel|brigádě Harel]].
 
[[File:David Elazar Ein Shemer.JPG|thumb|upright|left|ElazarEl'azar mezi lety 1940 a 1947]]
Po válce zůstal v armádě a v roce 1956 se v řadách [[Obrněný sbor (Izrael)|obrněného sboru]] zúčastnil [[Suezská krize|sinajské války]]. Později zastával pozici zástupce velitele obrněného sboru, a to až do roku 1961, kdy byl jmenován jeho velitelem. V roce 1964 byl jmenován velitelem [[Severní velitelství (Izrael)|severního velitelství]] armády. V této funkci se zúčastnil [[Šestidenní válka|šestidenní válkuválky]] v roce 1967 a vedl dobytí [[Golanské výšiny|Golanských výšin]].<ref name="sachar"/> Po válce byl jmenován do funkce velitele operací generálního štábu. Dne [[1. leden|1.&nbsp;ledna]] [[1972]] byl jmenován náčelníkem Generálníhogenerálního štábu. Historicky se tak stal prvním [[sefardové|sefardským]] náčelníkem štábu.<ref name="sachar">{{Citace monografie
| příjmení = Sachar
| jméno = Howard, M
}}</ref>
 
=== Náčelník Generálníhogenerálního štábu ===
V nové funkci se v následujících měsících zabýval zejména bojem s [[Terorismus|terorismem]]. Dne 30.&nbsp;května 1972 došlo k [[Masakr na letišti Lod|masakru na letišti Lod]], při kterém teroristé z [[Japonská rudá armáda|Japonské rudé armády]] zabili 25&nbsp;civilistů a 71&nbsp;jich zranili. O několik měsíců později (5.&nbsp;září) [[Mnichovský masakr|zabili]] palestinští teroristé z [[Černé září (skupina)|Černého září]] 11&nbsp;izraelských sportovců na [[Letní olympijské hry 1972|letních olympijských hrách v Mnichově]]. Jako odpověď na tento masakr nařídil ElazarEl'azar do té doby největší útok proti palestinským základnám v [[Libanon]]u a [[Sýrie|Sýrii]]. V rámci [[operace Jaro mládí]] se příslušníci zvláštních armádních jednotek [[Sajeret Matkal]] a [[Šajetet 13]] v noci z 9. na 10.&nbsp;dubna 1973 vylodili v [[Bejrút]]u a zabili řadu palestinských teroristů, včetně tří členů vedení [[Fatah]]u.
 
[[File:Mtdado.jpg|thumb|ElazarEl'azar (vlevo) povyšuje kapitána Moše Tabaka]]
Na ElazarůvEl'azarův rozkaz bylo také [[Let Libyan Arab Airlines 114|sestřeleno libyjské dopravní letadlo]], které kvůli navigační chybě zabloudilo do izraelského vzdušného prostoru. Zahynulo 108 cestujících.
 
==== Jomkipurská válka ====
Dne 27.&nbsp;května 1973 vyhlásilo velení armády výjimečný stav a povolalo do služby záložníky jako odezvu na zvýšený pohyb [[Egypt|egyptských]] jednotek. Výjimečný stav byl odvolán poté, co se ukázalo, že se jedná o egyptské vojenské cvičení. Později se zjistilo, že cvičení bylo součástí komplikovaného egyptského zastíracího plánu na oklamání Izraele.
 
Dne [[6. říjen|6.&nbsp;října]] [[1973]] vypukla [[jomkipurská válka]] útokem egyptských a syrských jednotek proti Izraeli. Díky špatnému vyhodnocení zpravodajských informací byla armáda zastižena nepřipravená. Začátku války předcházela ElazarovaEl'azarova žádost o vyhlášení mobilizace. Ta byla ale šéfem [[Aman (zpravodajská služba)|vojenské rozvědky]] [[Eli Zeira|Eli Zeirou]] a [[Ministr obrany Izraele|ministrem obrany]] [[Moše Dajan]]em odmítnuta, neboť válka podle nich byla nepravděpodobná. ElazarEl'azar se proto rozhodl vyhlásit omezenou mobilizaci na [[5. říjen|5.&nbsp;října]]. Dajan navíc zamítl ElazarovoEl'azarovo doporučení, aby izraelské letectvo provedlo [[preemptivní válka|preemtivní úder]] 1.&nbsp;října. Letadla nevzlétla.
 
Na počátku bojů zaznamenal Izrael těžké ztráty a jeho jednotky ustupovaly na [[Sinajský poloostrov|Sinaji]]. Teprve po dokončení mobilizace a hrubých chybách na straně Egypta se podařilo útočníky zatlačit zpět a [[16. říjen|16. října]] izraelské jednotky dokonce vstoupily do Egypta. ElazarEl'azar patřil, zejména v prvních dnech bojů k jedněm z mála velitelů, kteří si zachovávali optimismus a dokázali na události hledět s chladnou hlavou (na rozdíl od jiných vysokých důstojníků). Válka zároveň odhalila velké rozdíly ve schopnostech mnoha velitelů. ElazarEl'azar dokázal získat pomoc zkušených vojenských velitelů, kteří již z armády odešli ([[Aharon Jariv|Aharona Jariva]], [[Chajim Bar-Lev|Chajima Bar-Leva]] či [[Rechav'am Ze'evi|Rechav'ama Ze'eviho]]), a kteří přinesli řadu zkušeností.
 
Přestože Izrael dokázal v závěru války proniknout hluboko na syrské území a obsadit pozice ztracené na začátku bojů, a na jižní frontě se hlavně díky nekonvenčnímu způsobu vedení války generálem [[Ariel Šaron|Arielem Šaronem]] podařilo dokončit obklíčení egyptské Třetí armády, zaplatil Izrael vysokou cenu zejména v lidských obětech.
 
==== Vyšetřování ====
[[Soubor:David Elazar grave.JPG|thumb|ElazarůvEl'azarův hrob (vpravo dole) na [[Herzlova hora|Herzlově hoře]] v&nbsp;Jeruzalémě]]
Velké lidské ztráty během jomkipurské války a fakt, že byl Izrael přistižen naprosto nepřipravený, vyvolaly mezi veřejností vlnu protestů. Dne 21. listopadu, okamžitě po skončení války, byla vládou ustavena [[Agranatova komise]] mající za úkol vyšetřit příčiny tak fatálního selhání ze strany armády a zpravodajských služeb. Komise se během několika měsíců sešla na 140&nbsp;setkáních a vyslechla velké množství svědků. Ve své konečné zprávě mimo jiné uvedla, že ElazarEl'azar „nese osobní zodpovědnost za hodnocení situace a připravenost armády“, a doporučila, aby byl, společně s náčelníkem vojenské zpravodajské služby, uvolněn z funkce.
 
ElazarEl'azar ihned nabídl svou rezignaci tvrdíc, že byl obětován, neboť komise nenavrhla žádné sankce proti politickému vedení země. Zároveň si stěžoval, že nikdo nevzal v potaz jeho činnost během války. ElazarEl'azar jako starší vojenský důstojník patřil ke skupině těch, kteří věřili, že arabské státy se po šestidenní válce neodváží Izrael znovu napadnout, a pokud tak učiní, Izrael „rozdrtí jejich kosti“ (tato mylná a rozšířená představa byla v Izraeli označována jako „koncepce“). Za tento výrok byl ElazarEl'azar kritizován zejména proto, že ho pronesl 8.&nbsp;října, tedy v době, kdy Egypt odrazil izraelský pokus o protiofenzivu.
 
Zároveň se ale ozývalo mnoho hlasů, které tvrdily, že ministerská předsedkyně [[Golda Meirová]] a ministr obrany Moše Dajan nesou též podíl odpovědnosti. Veřejnost tento názor vesměs podporovala a výsledkem byl veřejný tlak na rezignaci těchto dvou čelných představitelů. Meirová a Dajan později skutečně odstoupili.
 
=== Úmrtí ===
ElazarEl'azar zemřel [[15. duben|15. dubna]] [[1976]] na [[infarkt]] během plavání a byl pohřben na [[Herzlova hora|Herzlově hoře]] v [[Jeruzalém]]ě. Objevil se názor, že měl poškozené srdce jako následek obvinění ze strany Agranatovy komise.{{Doplňte zdroj}}
 
== Odkazy ==