Kvantové číslo: Porovnání verzí

* '''[[Hlavní kvantové číslo]]''' (značí se <math>n</math>), které vyjadřuje vlastní hodnotu hamiltoniánu bez kvadrátu momentu hybnosti. Závisí proto (v tomto modelu) pouze na vzdálenosti mezi elektronem a jádrem. S rostoucím <math>n</math> se tato vzdálenost zvyšuje, takže rostoucí hlavní kvantové číslo označuje zvětšující se tzv. ''slupky'' (číslované zpravidla 1, 2, 3, …, někdy se však používají i písmena K, L, M, …).

* '''[[Vedlejší kvantové číslo]]''' (značí se <math>l</math>) vyjadřuje velikost momentu hybnosti: pro hodnoty <math>l = 0, 1, 2, \ldots, n-1</math> je velikost momentu hybnosti <math>J^2 = \frac{l}{l+1} \hbar^2</math>. Toto číslo popisuje tvar orbitalu, zejména v chemii se místo čísel označuje malými písmeny (s, p, d, f, dále případně g, h, …)

* '''[[Magnetické kvantové číslo]]''' (též ''orbitální''; značí se <math>m</math>) popisuje libovolnou složku momentu hybnosti (projekci momentu hybnosti do libovolně zvolené osy): <math>J_z = m\hbar</math> pro <math>-l \le m \le l</math>. Popisuje tedy prostorovou orientaci orbitalu (kromě číslování se někdy značí řeckými písmeny <math>\ldots, -\delta, -\pi, \sigma, \pi, \delta, \varphi, \gamma, \eta, \ldots</math>).

* '''[[Spinové kvantové číslo]]''' (značí se <math>s</math> nebo <math>m_s</math>) popisuje projekci spinu konkrétního elektronu do libovolné osy: <math>S_z = s\hbar</math>. Obecně může nabývat hodnot <math>-S, -S+1, \ldots, S-1, S</math>. Jelikož elektron má spin ½ (viz též [[Diracova rovnice]]), existují u něj pouze dvě možné hodnoty spinového kvantového čísla: −½ a +½. Na rozdíl od předchozích už toto číslo nepopisuje orbital, ale přímo elektron v orbitalu (v atomu mohou být dva elektrony sdílející orbital a lišící se pouze právě spinovým kvantovým číslem).