Pergamen: Porovnání verzí

Odebráno 436 bajtů ,  před 1 rokem
m
typo, odkazy, -čechocentrismus
m (Drobná úprava úvodu a článku použití.)
značky: editace z Vizuálního editoru možné problémové formulace
m (typo, odkazy, -čechocentrismus)
'''Pergamen''' je nevydělaná při napětí sušená a hlazená zvířecí [[kůže]], v minulosti používaná jako [[Psací látky|psací materiál]]. Používá se kůže různých domácích zvířat, např. oslů, vepřů, koz, ovcí nebo hovězího dobytka, zpravidla mladších jedinců, jejichž kůže je jemnější. Je to materiál bílkovinné povahy ([[kolagen]] a [[elastin]]).
 
Pergamen z telecí kůže se nazývá '''[[bělpuch''']].<ref>http://casopis.hostbrno.cz/archiv/2011/1-2011/in-belpuch-veritas</ref>
 
== Použití ==
 
== Výroba ==
[[Kůže]] se zbaví [[Chlup (zoologie)|chlupů]] buď pomocí loužení ve vápenném mléce po dobu 7 - 147–14 dní nebo enzymaticky a poté vyčistí. Čistá kůže se napne na rám a nechá uschnout. Následně se zdrsní [[pemza|pemzou]], plní olověnou, nebo zinkovou [[běloba|bělobou]] rozdělanou v [[olej]]i a po zaschnutí nátěru se hladí a leští. Pro výrobu jemných pergamenů se užívá kůží mladých zvířat. Pro nejjemnější pergamen, tzv. [[velín (materiál)]] ([[vellum]]), se používala dokonce kůže nenarozených jehňat - děložní pergamen. Výroba pergamenu je obrazově doložena v řadě pramenů, např. v cyklu iluminací michelsberského rukopisu. Pergameníci se latinsky označovali jako ''membranarii, rasores perg''.
[[Soubor:Permennter-1568.png|náhled|upright=0.8|Výroba pergamenu, 1568]]
Ve evropských druzích pergamenu rozlišujeme tři základní typy:
 
== Historie ==
Pergamen získal své jméno podle [[Malá Asie|maloasijského]] města [[Pergamon]], kde se dle [[starověk]]ých pramenů začal vyrábět (zde dominoval obchod s ním, ale vyráběl se již dříve) a vznikla [[Pergamská knihovna]]. S jeho výrobou se zde začalo za doby vlády krále [[Eumenés II.|Eumena II.]] ([[197 př. n. l.|197]]-[[159 př. n. l.]]), kdy byl podle pramenů zakázán dovoz [[papyrus|papyru]]. Konkurenční město, [[Alexandrie]], mělo zase monopol na papyrus a [[Alexandrijská knihovna|svou knihovnu]]. Řecké slovo ''diphtherai'' (kůže) označovalo i knihy. Podobně i název pro bibli ([[synonymum]] knihy) je podle města [[Byblos]], které obchodovalo s papyrem.
 
Později se stal obecně výlučnou psací látkou až do začátku [[13. století]]. Od [[14. století]] počal být vytlačován [[papír]]em, una násčeském území především cizí provenience, zpočátku nejčastěji papírem [[Itálie|italským]]. Protože byl daleko trvanlivější než papír, pro důležité dokumenty se užíval až do [[18. století]].
 
V dobách, kdy habsburskou říši ovládla [[byrokracie]], v českých zemích se žertem říkalo, že říši vládne husa a osel (psací husí brk a oslí kůže pergamenu).
 
== Palimpsest ==
[[Soubor:1638vellumlarge.jpg|náhled|upright=0.8|Listina zhotovená na jemném pergamenu (''[[vellum'']]) z roku 1638]]
Po celou historii byla největší nevýhodou pergamenu jeho vysoká cena. Aby se materiálem šetřilo, často se prováděla reskribace - z jednoho listu se vyškrabal původní text a list se použil znovu. Vyškrabané pergamenové listy, tzv. '''palimpsesty'''[[palimpsest]]y, jsou dnes zajímavými historickými dokumenty, protože speciální lampy umožňují přečtení původního vyškrabaného textu (staršího a tedy zpravidla historicky cennějšího).
[[Soubor:1638vellumlarge.jpg|náhled|upright=0.8|Listina zhotovená na jemném pergamenu (''vellum'') z roku 1638]]
 
=== Přenesený význam ===
Pojem palimpsest se užívá v přeneseném smyslu i v literární teorii [[intertextualita|intertextuality]]. Palimpsestem se rozumí text, skrze nějž „prosvítá” jiný text, tedy např. parodie: skrze parodující [[text]] vidíme [[text]] parodovaný. Termín palimpsest do literární vědy zavádí členka tzv. [[Kostnická škola|Kostnické školy]] [[Renate Lachmannová]]; definuje jej jako „druhý zápis textu, kterým prosvítá text původní”.
 
== Odkazy ==
* [[pergamenový papír]]
* [[papyrus]]
* [[palimpsest]]
* [[vellum]]
 
=== Externí odkazy ===