Kuše: Porovnání verzí

 

== Konstrukce ==

 

{{Citát|Kuše je barbarský druh luku, který Řekové vůbec neznají. Napíná se tak, že pravice napíná tětivu a levice od ní táhne luk. Ten, kdo napíná tuto dalekostřílnou útočnou zbraň, se musí naklonit dopředu, opřít oběma nohama do půlkruhu lučiště a oběma rukama táhnout tětivu vší silou k sobě. Uprostřed kuše je na tětivě upevněn půlválec dlouhý jako slušně velký šíp, který sahá od tětivy k oblouku luku. Jeho žlábkem se z kuše vystřelují [[šíp]]y. Do žlábku se vkládají krátké, ale velmi tlusté střely, jejichž přední část je potažena silnou vrstvou železa. Když se tětiva prudce napne a pak vší silou povolí, střely se neodrážejí od svého cíle, ale prorazí štít a těžký železný [[zbroj|pancíř]] a pokračují ve své dráze, tak mohutná a nezadržitelná je prudkost těchto střel. Taková střela už dokázala prorazit i [[bronz]]ovou sochu, a když zasáhla hradbu velkého města, buď uvízl její hrot v hradbě, anebo celá střela vnikla do hradby a zmizela v ní…<ref name="mak42">{{Citace monografie | jméno=Jiří | příjmení=Kovařík | titul=Meč a kříž |vydavatel=Mladá fronta | místo= Praha | rok=2005 | jazyk = |strany=42}}</ref>}}

 

== Historie ==

[[Soubor:Zhugenu-payne.jpg|náhled|Čínská opakovací kuše]]

Výrazné zlepšení výkonnosti představovala čínská opakovací kuše, která byla používána od počátku našeho letopočtu až do [[19. století]]. Umožňovala vystřelit za 15 sekund až 20 šipek. Dostřel i průbojnost byly omezeny, ale byla úspěšně používána jako obranná zbraň na [[Velká čínská zeď|Velké čínské zdi]]. Mimo Čínu je její použití doloženo i ve středověké [[Korea|Koreji]].

 

== Kuše 14.- 18. století v českých sbírkách ==

* [[Moravské zemské muzeum]], Brno (z hradu [[Skály u Jimramova]])

* [[Národní muzeum]], Praha ([[Nový Hrad u Kunratic]], aj.)

* [[Balista]]

* [[Meč]]

 

=== Externí odkazy ===