Kuše: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
-odkaz na eshop, comm z wd
odkazy
Řádek 59:
 
== Konstrukce ==
Tato chladná střelná zbraň užívá střelný princip [[luk]]u se silnější pletenou [[Tětiva (luk)|tětivou]] na mnohem pevnějším krátkém těle zhotoveném z [[dub]]ového dřeva, podobném [[Pažba|pažbě]] [[Puška|pušky]], se soustruženou kuželkou a doplňky někdy z kosti či [[Slonovina|slonoviny]], a železný [[Spoušť (mechanismus)|spouštěcí mechanismus]] s klikou či heverem. K němu je v přední části křížem připevněno [[lučiště]] s [[Tětiva|tětivou]]. Proti luku umožňuje kuše napínat lučiště výrazně větší silou, protože tato síla není přímo vázaná na sílu střelce. K napínání kuší se často používala různá pomocná mechanická zařízení, jako páky a [[naviják]]y. Nevýhodou kuše proti luku byla naopak její velikost, hmotnost a složité zdlouhavé nabíjení.
 
{{Citát|Kuše je barbarský druh luku, který Řekové vůbec neznají. Napíná se tak, že pravice napíná tětivu a levice od ní táhne luk. Ten, kdo napíná tuto dalekostřílnou útočnou zbraň, se musí naklonit dopředu, opřít oběma nohama do půlkruhu lučiště a oběma rukama táhnout tětivu vší silou k sobě. Uprostřed kuše je na tětivě upevněn půlválec dlouhý jako slušně velký šíp, který sahá od tětivy k oblouku luku. Jeho žlábkem se z kuše vystřelují [[šíp]]y. Do žlábku se vkládají krátké, ale velmi tlusté střely, jejichž přední část je potažena silnou vrstvou železa. Když se tětiva prudce napne a pak vší silou povolí, střely se neodrážejí od svého cíle, ale prorazí štít a těžký železný [[zbroj|pancíř]] a pokračují ve své dráze, tak mohutná a nezadržitelná je prudkost těchto střel. Taková střela už dokázala prorazit i [[bronz]]ovou sochu, a když zasáhla hradbu velkého města, buď uvízl její hrot v hradbě, anebo celá střela vnikla do hradby a zmizela v ní…<ref name="mak42">{{Citace monografie | jméno=Jiří | příjmení=Kovařík | titul=Meč a kříž |vydavatel=Mladá fronta | místo= Praha | rok=2005 | jazyk = |strany=42}}</ref>}}
Řádek 74:
 
== Historie ==
První zmínky o kuši, včetně jejího širokého nasazení, pocházejí z [[Čína|Číny]]. Již v 5. stol. př. n. l. se o ní zmiňuje [[Sun-c’]] ve svém spise ''[[Umění války]]''. Nejstarší archeologický nález kuše pochází z hrobky v čínské provincii [[Chu-pej]] a je datován do 4. stol. př. n. l. Masověji však začala být používána až kolem roku 200 př. n. l. Mnohé [[důkaz]]ydůkazy hovoří o tom, že vynález je ještě starší a pochází z jihovýchodní [[Asie]], snad z oblasti dnešního [[Vietnam]]u, kde je doložena ze 3. stol. př. n. l. Čínský termín pro kuši ''nǔ'' pochází z [[Austroasijské jazyky|austroasijských jazyků]].
[[Soubor:Zhugenu-payne.jpg|náhled|Čínská opakovací kuše]]
Výrazné zlepšení výkonnosti představovala čínská opakovací kuše, která byla používána od počátku našeho letopočtu až do [[19. století]]. Umožňovala vystřelit za 15 sekund až 20 šipek. Dostřel i průbojnost byly omezeny, ale byla úspěšně používána jako obranná zbraň na [[Velká čínská zeď|Velké čínské zdi]]. Mimo Čínu je její použití doloženo i ve středověké [[Korea|Koreji]].
Řádek 92:
 
== Kuše 14.- 18. století v českých sbírkách ==
Archeologické nálezy fragmentů kuší a jejich šipek pocházejí z celé řady výzkumů, především ze středověkých hradů a tvrzí, které byly často obléhány, např. [[Zvíkov (hrad)|Zvíkov]], [[Karlštejn]], [[Křivoklát]], [[Nový Hrad]]hrad u Kunratic]], [[Havraň (hradiště)|Havraň]], [[Martinice (tvrz)|Martinice]], [[Zbořený Kostelec (hrad)|Zbořený Kostelec]], [[Rokštejn]], [[Vildštejn]], [[Landštejn]], [[Sion (hrad)|Sion]] nebo [[Tepenec]]<ref>Vladimír Brych,''Arma diaboli: o kuši a střelcích''2012, s. 28-40</ref>.
* [[Moravské zemské muzeum]], Brno (z hradu [[Skály u Jimramova]])
* [[Národní muzeum]], Praha ([[Nový Hrad u Kunratic]], aj.)
Řádek 125:
* [[Balista]]
* [[Meč]]
* [[Šipka (projektil)]]
 
=== Externí odkazy ===