Wikipedie

Latinskoamerická integrace: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 2 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0
m Robot: počeštění šablony Více obrázků; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Sistema Econômico Latino-Americano e do Caribe.svg|thumbnáhled|lokalizace Latinské Ameriky na mapě světa]]
'''Latinskoamerická integrace''' představuje soubor politických, ekonomických, ale také kulturních procesů, které si stanoví jako cíl úzkou hospodářskou, politickou nebo kulturní spolupráci nebo přímo regionální integraci v&nbsp;rámci různých regionálních nebo subregionálních organizací, které v&nbsp;Latinské Americe. Latinskoamerická integrace je považována za součást procesů [[regionalizace]] a [[globalizace]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Devlin | jméno = Robert ed. | odkaz na autora = | titul = Beyond Borders: The New Regionalism in Latin America | vydavatel = Inter-American Development Bank | místo = Washington | rok = 2002 | počet stran = 290 | kapitola = | strany = 23-24 | isbn = 1-931003-23-8 | jazyk = anglicky}}Dále jen [Devlin (2002)]</ref> V tomto kontextu se hovoří také o [[nový regionalismus|novém regionalismu]], který je označován za způsob, jak se jednotlivé státy snaží s globalizací vyrovnat v době po ukončení [[Studená válka|Studené války]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kirby | jméno = Peadan | odkaz na autora = | titul = Introduction to Latin America: Twenty-first Century Challenges | vydavatel = SAGE Publications | místo =London-Thousand Oaks-New Delhi | rok = 2003| počet stran = 229 | kapitola = | strany = 93 | isbn = 0-7619-7372-9 | jazyk = anglicky}}Dále jako [Kirby(2003)].</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Integration and Regional Programs Department| titul = A New Push for Regional Infrastructure Development in South America| url = | datum vydání = December 2010| datum přístupu = 13-03-2012 | vydavatel = Inter-American Development Bank | jazyk = anglicky}}</ref>
 
První pokusy o hospodářskou a politickou integraci vznikaly v&nbsp;[[Latinská Amerika|Latinské Americe]] od 60.&nbsp;let 20.&nbsp;století (např. [[Středoamerický společný trh|MCCA]], [[Andské společenství]], [[Karibské společenství|CARICOM]]). Během 70. a 80.&nbsp;let došlo k utlumení integračních snah kvůli hospodářské situaci jednotlivých zemí a dále kvůli politické nestabilitě, občanským válkám a autoritářským režimům vládnoucích v řadě zemích Latinské Ameriky. K&nbsp;oživení došlo na konci 80. a především v&nbsp;90.&nbsp;letech a na samém začátku 21.&nbsp;století v&nbsp;souvislosti s procesy demokratizace a globalizace (např. [[Mercosur|MERCOSUR]], [[Středoamerický integrační systém|SICA]], [[Unie jihoamerických národů|UNASUR]] a [[ALBA (Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky)|ALBA]]). Historicky je latinskoamerická integrace někdy spojována s myšlenkami [[Simón Bolívar|Simóna Bolívara]].<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Sanahuja | jméno = José Antonio | autor = | odkaz na autora = | titul = La Construcción de Una Región: Suramérica y el Regionalismo Posliberal| odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Cienfugos | jméno sestavitele = Manuel | sestavitel = | příjmení sestavitele2 = Sanahuja | jméno sestavitele2 = José Antonio | sestavitel2 = | sborník = Una Región en Constructión: UNASUR y La Integración en América del Sur | odkaz na sborník = | vydavatel = Fundacio Cidob | odkaz na vydavatele = | místo = Barcelona | rok vydání = 2010 | isbn = 978-84-9251117-4 | url = | kapitola = | strany = 98-100 | jazyk = španělsky}} Dále jako [Sanahuja 2010].</ref>
 
== Historický vývoj ==
=== Latinskoamerická integrace od 60.&nbsp;let 20.&nbsp;století do konce Studené války ===
Hnacím motorem latinskoamerické integrace byla od 60. let 20. století především hospodářská oblast. Už v&nbsp;roce 1960 vznikla organizace [[Středoamerický společný trh]] (MCCA) s cílem vytvořit společný trh v&nbsp;oblasti [[Střední Amerika|Střední Ameriky]]. Díky dlouhodobým politickým problémům a nestabilitě regionu ([[guatemalská občanská válka]], [[salvadorská občanská válka]], [[Sandinistická revoluce]] v Nikaraguy) byla jeho činnost obnovena až v&nbsp;roce 1993, kdy došlo k podpisu tzv. Guatemalského protokolu, vytvářejícího platformu pro obnovení spolupráce v&nbsp;rámci [[Středoamerický integrační systém|Středoamerického integračního systému]] (SICA).<ref name="Dev1">Devlin (2002), s. 28</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = O'Keefe | jméno = Thomas Andrew | odkaz na autora = | titul = Latin American and Carribean Trade Agreements: Keys to a Prosperous Community in the Americas | vydavatel = Koninklijke Brill | místo = Leiden | rok = 2009 | počet stran = 516 | kapitola = | strany = 3 | isbn = | jazyk =}} Dále jen [O'Keefe (2009)].</ref><br />
 
V&nbsp;roce [[1969]] bylo založeno [[Andské společenství národů]] (dnes [[Andské společenství]]) (CAN), jehož cílem bylo dosažení celní unie a posléze společného trhu na území svých členů. Od 90.&nbsp;let se integrační spolupráce v rámci Andského společenství zintenzivnila - došlo k uzavření dohod o oblasti volného trhu a zavedení vnějších tarifů (1992).<ref name="Dev1"/>
Řádek 14:
V&nbsp;případě karibské oblasti došlo ke vzniku další subregionální organizace [[Karibský společný trh a společenství]] (CARICOM, dnes [[Karibské společenství]]), jejímž cílem byla ekonomická spolupráce a integrace v&nbsp;roce 1973. Organizace stavěla na starších pokusech o spolupráci v podobě [[Západoindická federace|Západoindické federace]] a Karibské zóny volného obchodu z 60. let 20. století.<ref>O'Keefe (2009), s. 10.</ref> Dohoda z Chaguaramaras stavěla na modelu protekcionismu, dovozních subsidií, vlastnictví a kontroly regionálních přírodních zdrojů a také na regionální soběstačnosti.<ref name="Keef1">O'Keefe (2009), s. 11.</ref> Během 80. let 20. století se ale jednotlivé členské státy dostaly do hospodářské recese, která oslabila význam celé organizace.<ref name="Keef1"/>
 
=== Integrační snahy od konce Studené války ===
{{Více obrázků
| alignhlavička = rightCestovní pasy
| header = Cestovní pasy
 
| image2obrázek2 = BolPassportFace02.png
| alt2 = Bolivijský cestovní pas s názvem [[Andské společenství|Andského společenství]]
| width2velikost obrázku2 = 165165px
| caption2popisek2 = Bolivijský cestovní pas s názvem [[Andské společenství|Andského společenství]]
 
| image1obrázek1 = Pasaporteargentino.jpg
| alt1 = Argentinský cestovní pas s názvem [[Mercosur]]u
| width1velikost obrázku1 = 150150px
| caption1popisek1 = Argentinský cestovní pas s názvem [[Mercosur]]u
 
}}
Konec [[Studená válka|Studené války]] a s tím související otevření nových trhů v oblasti [[Východní Evropa|Východní Evropy]] a [[Střední Asie]] vytvořily nový kontext pro latinskoamerickou hospodářskou integraci. Tato nová situace vedla k oživení integračních snah a k iniciaci nové hospodářské a politické spolupráce v&nbsp;regionu. Spolupráci také posílila vlna [[demokratizace]] Latinské Ameriky během konce 80.&nbsp;a&nbsp;90.&nbsp;let 20.&nbsp;století. Vedle toho sehrála svojí roli dluhová krize a krize [[státní intervencionismus|státního intervencionismu]] v&nbsp;hospodářské oblasti, kterou prošla řada latinskoamerických států na konci 80.&nbsp;let. Tato krize vedla na konci 80.&nbsp;a na začátku 90.&nbsp;let k tendencím k hospodářskému (neo)liberalismu, jež se projevoval v oblasti regionální integrace vznikem nebo obnovením regionálních bloků svobodného trhu. Vznik severoamerického sdružení NAFTA vyvolával u řady latinskoamerických zemí obavy z potenciálního vyloučení z investičních možností.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lynch | jméno = David A. | odkaz na autora = | titul = Trade and Globalization. An Introduction to Regional Trade Agreements | vydavatel = Rowman & Littlefield | místo = Lanham | rok =2010 | počet stran = 329 | kapitola = The Americas | strany = 85-86 | isbn = 978-0-6690-3 | jazyk =anglicky}} Dále jen [Lynch 2010].</ref> Míra hospodářské závislosti na USA se v důsledku toho stala základem pro rozdílné koncepce integrace v oblastech Jižní Ameriky a Střední Ameriky a Karibiku.<ref>Lynch 2010, s. 86.</ref>
 
V&nbsp;roce [[1991]] vznikla organizace [[Mercosur|Společný trh jihu]] (MERCOSUR/port.MERCOSUL).{{#tag:ref |Zakládajícími členy byly Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay. V&nbsp;polovině 90. let se Chile a Bolívie staly asociovanými členy. V&nbsp;roce 2006 byla přidružena Venezuela, jejíž plné členství bylo ratifikováno až v roce 2013.|group="p"}} Cílem MERCOSURu byla integrace do jednotného trhu, volný pohyb zboží a služeb, zavedení společných vnějších tarifů, společná hospodářská politika, harmonizace legislativy v některých oblastech a koordinace jednotlivých hospodářských politik členských zemí.<ref>Devlin (2002), s.29.</ref> Nicméně záhy se vzájemná spolupráce rozšířila také na oblast kulturní, vzdělávací i do oblasti společné sociální charty.<ref name="Kirb1">Kirby (2003), s. 102.</ref> Vedle toho je MERCOSUR uznávaným mezinárodním
soudním orgánem. Na rozdíl od [[Evropská unie|EU]] funguje MERCOSUR na mezivládním principu, což znamená, že rozhodnutí leží hlavně na jednotlivých prezidentech členských států. <ref name="Kirb1"/>
MERCOSUR se také během 90.&nbsp;let profiloval jako určitý protipól severoamerického [[NAFTA]]. Zatímco země integrované v&nbsp;regionální organizaci jako je [[Andské společenství]] (CAN) jsou přitahovány více ke spolupráci s MERCOSURem, naopak členské země Středoamerického integračního systém (SICA) a Karibského společného trhu a společenství včetně Kolumbie se připojily k oběma možnostem tím, že například uzavřely tripartitní dohody s Mexikem (členem NAFTA) ale zároveň spolupracují s MERCOSURem. Venezuela se ale později rozhodla pro spolupráci v&nbsp;rámci MERCOSURu, i když zároveň založila vlastní sdružení ALBA. Chile fluktuovalo v&nbsp;90. letech mezi oběma možnostmi. Nejdříve se orientovalo spíše směrem k [[NAFTA]], později začalo blíže spolupracovat s MERCOSURem.<ref>Kirby (2003),s. 103.</ref> Tato situace potom v&nbsp;roce 2008 vyústila ve vznik [[Unie jihoamerických národů]] (UNASUR), ve které se spojily jihoamerické státy zúčastněné v&nbsp;rámci MERCOSURu a v&nbsp;rámci Andského společenství.
 
První kroky k vytvoření [[Unie jihoamerických států]] byly učiněny v roce [[2004]], kdy se jihoameričtí lídři dohodli o tzv. Smlouvě z Cuzca. O čtyři roky (2008) později uzavřely potom ústavní smlouvu, která se stala základem unie, sdružující celkem 12 států ležících na území jihoamerického kontinentu.{{#tag:ref |Členy jsou Argentina, Brazílie, Bolívie, Ekvádor, Guyana, Chile, Kolumbie, Paraguay, Peru, Surinam, Uruguay a Venezuela. |group="p"}} Panama a Mexiko získali status pozorovatelů. Cílem organizace je podle Ústavní smlouvy "''konstruovat jihoamerickou identitu a občanství a rozvíjet integrovaný regionální prostor v oblastech politiky, hospodářství, sociální, kulturní, životního prostředí, energetiky a infrastruktur jako příspěvek k posílení jednoty Latinské Ameriky a Karibiku.''"<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = UNASUR | titul = Tratado Consitutivo de UNASUR | url = http://www.unasursg.org/index.php?option=com_content&view=article&id=290&Itemid=339 | datum vydání = 2011-12-06 | datum přístupu = 2012-02-04 | vydavatel = UNASUR | jazyk = španělsky | url archivu = https://web.archive.org/web/20120119103028/http://www.unasursg.org/index.php?option=com_content&view=article&id=290&Itemid=339 | datum archivace = 2012-01-19 | nedostupné = ano }}</ref> UNASUR představuje více politický než ekonomický projekt, který naráží na některé historicky dané problémy a tenze. Například v&nbsp;roce 2008 došlo v&nbsp;rámci UNASUR ke konfliktu mezi Kolumbii a Ekvádorem s Venezuelou. Kolumbie zaútočila na jednotky FARC umístěné na ekvádorském území a našla doklady o tom, že FARC je financována Chavézovou vládou. Situaci, která směřovala k vojenskému konfliktu mezi Kolumbií a Ekvádorem s Venezuelou se nakonec podařilo vyřešit diplomaticky.<ref>Lynch 2010, s. 87.</ref>
 
Paralelně s UNASUR vznikala další latinskoamerická integrační organizace [[ALBA (Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky)|Bolívarský svaz pro národy naší Ameriky]] (ALBA). Ten vznikl v&nbsp;roce 2004 především z iniciativy venezuelského prezidenta [[Hugo Chávez]]e jako reakce na vznik [[FTAA|Americkou zóny volného obchodu]] (FTAA), iniciovanou Spojenými státy americkými. Původně sa jednalo o bilaterální spolupráci mezi Venezuelou a Kubou zaměřenou především na výměnu venezuelské ropy za kubánské zdravotnické lidské zdroje. Postupně se přičlenily některé další země.{{#tag:ref |Členy jsou Antigua a Barbuda, Bolívie, Dominika, Ekvádor, Kuba, Nikaragua, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny a Venezuela. V letech 2008-2010 také krátce Honduras. |group="p"}} Ideologickým základem ALBA je vedle bolívarské myšlenky také idea "socialismu pro 21.století" a především představa "nové mezinárodní gepolitiky" v multipolárním světě, která by vedla k vzniku nového mocenského bloku.<ref>Sanahuja 2010, s. 99.</ref> ALBA představuje projekt socialistického (alespoň ve své rétorice) bloku volného obchodu, který využívá rostoucích cen nafty jako základního nástroje své politiky. <ref>Lynch 2010, s. 101.</ref>
 
[[Soubor:Logo Celac.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|250px|[[Společenství latinskoamerických a karibských států|CELAC]] vznikl v&nbsp;roce 2010 a sdružuje pod heslem "''El Camino de Nuestros Libertadores''" (čes. Cesta našich Osvoboditelů) celkem 33 zemí regionu.]]
Ve stejnou dobu jako vznikal v Jižní Americe MERCOSUR se spojilo celkem 25 států karibské oblasti do volnějšího [[Sdružení karibských států]] (ACS). 15 z nich je přitom členy staršího CARICOMu, který představuje celní unii některých karibských zemí. Asociace si ale neklade za cíl přímo hospodářskou nebo politickou integraci, ale spíše kooperaci s důrazem na turismus a pomoc při přírodních katastrofách.<ref>Lynch 2010, s. 100.</ref> Celkem šest členských států CARICOMu potom na začátku roku [[2006]] vytvořilo [[Karibský jednotný trh a hospodářství]], ke kterému se později připojilo dalších šest [[Ostrovní stát|ostrovních států]] v [[Malé Antily|Malých Antilách]].{{#tag:ref |Zakládajícími členy jsou Barbados, Belize, Guyana, Jamaika, Surinam a Trinidad a Tobago; později se připojily Antigua a Barbuda, Grenada, Dominika, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny a Svatý Kryštof a Nevis.|group="p"}} Do roku 2015 by měl uvnitř něj vzniknout režim volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a kvalifikovaných pracovníků.<ref>Lynch 2010, s. 104.</ref>
 
Ve [[Střední Amerika|Střední Americe]] byl v&nbsp;roce [[1991]] založen [[Středoamerický integrační systém]] (SICA) s cílem prohloubit vzájemnou koordinaci v oblasti hospodářské a politické integrace v rámci členských zemí.{{#tag:ref |Členy jsou Belize, Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua a Panama. |group="p"}} Paralelně s ním koexistuje starší projekt Středoamerického společného trhu (CACM), který zaznamenal v 90. letech oživení.<ref>Lynch 2010, s. 107-108.</ref> SICA oficiálně klade za cíl politickou integraci středoamerického regionu tak, aby se z něj stal region míru, svobody, demokracie a rozvoje.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Rodriguez Manzano | jméno = Irene | autor = | odkaz na autora = | titul = El nuevo marco politico e institucional en integración centroamericana | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Sanahuja | jméno sestavitele = José Antonio | sestavitel = | sborník = Integración y Desarrolo en América Central: Más allá del Libre Comercio | odkaz na sborník = | vydavatel = Los Libros de la Catarata | odkaz na vydavatele = | místo = Madrid | rok vydání = 1998 | isbn = 84-8319-030-3 | url = | kapitola = | strany = 150 | jazyk = španělsky}}</ref>Hospodářská závislost Střední Ameriky na USA se ale opět projevila, když Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras a Nikaragua uzavřely spolu s USA v roce 2004 [[CAFTA|Dohodu o Středoamerickém volném trhu]] (CAFTA). Později během roku 2004 se k Dohodě přidala také Dominikánská republika (zkratka CAFTA-DR). <ref>Lynch 2010, s. 105-106.</ref>
 
Zastřešující organizací regionální integrace se stalo v&nbsp;roce [[2010]] [[Společenství latinskoamerických a karibských států]] (CELAC) sdružující celkem 33 států. Cílem CELAC je vedle prohlubování regionální integrace také "''posilování kooperace ve sféře společných zájmů''" a "''posilování dialogu, interakce a synergie mezi regionálními a subregionálními mechanismy integrace v Latinské Americe a Karibiku"''.<ref>{{Citace elektronické monografie| korporace = CELAC/CALC| titul = The CALC Goals| url = http://www.celac.gob.ve/index.php?option=com_content&view=article&id=15&Itemid=10&lang=en| datum vydání = | datum přístupu = 13-03-2012| vydavatel = www.celac.gob.ve| jazyk = španělsky| url archivu = https://web.archive.org/web/20160305093614/http://www.celac.gob.ve/index.php?option=com_content&view=article&id=15&Itemid=10&lang=en| datum archivace = 05-03-2016| nedostupné = ano}}</ref>
 
== Přehled organizací ==
Následující tabulka obsahuje většinu nejvýznamnějších společenství a organizací v Latinské Americe a Karibiku. Přehled zúčastněných států v jednotlivých organizacích byl zpracován v roce 2015 a nemusí být aktuální k datu.
{|class="wikitable" style="background:white"
 
Řádek 61 ⟶ 60:
* zúčastněné státy:
:[[Antigua a Barbuda]], [[Argentina]], [[Bahamy]], [[Barbados]], [[Belize]], [[Bolívie]], [[Brazílie]], [[Chile]], [[Dominika]], [[Dominikánská republika]], [[Ekvádor]], [[Grenada]], [[Guatemala]], [[Guyana]], [[Haiti]], [[Honduras]], [[Jamajka]], [[Kolumbie]], [[Kostarika]], [[Kuba]], [[Mexiko]], [[Nikaragua]], [[Panama]], [[Paraguay]], [[Peru]], [[Salvador]], [[Surinam]], [[Svatá Lucie]], [[Svatý Kryštof a Nevis]], [[Svatý Vincenc a Grenadiny]], [[Trinidad a Tobago]], [[Uruguay]], [[Venezuela]]
| [[Soubor:Comunidad de Estados Latinoamericanos y Caribeños.PNG|150px|centerstřed|státy CELAC]]
 
|- style="border-top:2px solid black"
! colspan="3"| '''[[Unie jihoamerických národů]]'''
|-
| [[Soubor:Emblem of the Union of South American Nations.svg|150px|centerstřed|vlajka Unie jihoamerických národů]]
|
* akronym: '''UNASUR''' <ref>{{es}} [http://www.unasursg.org/ oficiální stránky '''UNASUR'''] {{Wayback|url=http://www.unasursg.org/ |date=20150811061651 }}</ref>
Řádek 73 ⟶ 72:
* zúčastněné státy:
:Bolívie, Guyana, Peru, Surinam, Uruguay, Venezuela
| [[Soubor:Union of South American Nations (orthographic projection).svg|150px|centerstřed|státy Unie jihoamerických národů]]
 
|- style="border-top:2px solid black"
! colspan="3"| '''[[Mercosur|Společný trh jihu]]'''
|-
| [[Soubor:Flag of Mercosur.svg|150px|centerstřed|vlajka Mercosuru]]
|
* akronym: '''MERCOSUR''' <ref>{{es}}{{pt}} [http://www.mercosur.int/ oficiální stránky '''MEROOSUR''']</ref>
Řádek 85 ⟶ 84:
* zúčastněné státy:
:Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay, Venezuela, přistupující stát: Bolívie
| [[Soubor:MERCOSUR (orthographic projection).svg|150px|centerstřed|státy Mercosuru]]
 
|- style="border-top:2px solid black"
! colspan="3"| '''[[Andské společenství]]'''
|-
| [[Soubor:Flag of the Andean Community of Nations.svg|150px|centerstřed|vlajka Andského společenství]]
|
* akronym: '''CAN''' <ref>{{es}}{{en}} [http://www.comunidadandina.org/ oficiální stránky '''CAN''']</ref>
Řádek 97 ⟶ 96:
* zúčastněné státy:
:Kolumbie, Ekvádor, Peru, Bolívie
| [[Soubor:Andean Community (orthographic projection).svg|150px|centerstřed|státy Andského společenství]]
 
|- style="border-top:2px solid black"
Řádek 109 ⟶ 108:
* zúčastněné státy:
:Mexiko, Chile, Peru, Kolumbie, přistupující stát: Kostarika
| [[Soubor:PacificAlliance.svg|150px|centerstřed|státy ALADI]]
 
|- style="border-top:2px solid black"
! colspan="3"| '''[[Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky]]'''
|-
| [[Soubor:Emblem of the Bolivarian Alliance for the Americas.png|150px|centerstřed|vlajka ALBA]]
|
* akronym: '''ALBA''' <ref>{{es}} [http://www.alianzabolivariana.org/ oficiální stránky '''ALBA''']</ref>
Řádek 121 ⟶ 120:
* zúčastněné státy:
:Svatý Vincenc a Grenadiny, Antigua a Barbuda, Bolívie, Kuba, Dominika, Nikaragua, Venezuela, Svatá Lucie, Grenada, Svatý Kryštof a Nevis
| [[Soubor:Bolivarian Alliance for the Peoples of Our America (orthographic projection) Without Honduras.svg|150px|centerstřed|státy ALBA]]
 
|- style="border-top:2px solid black"
Řádek 133 ⟶ 132:
* zúčastněné státy:
:Antigua a Barbuda, Bahamy, Belize, Dominika, Dominikánská republika, Granada, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras, Jamajka, Kuba, Nikaragua, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Surinam, Venezuela
| [[Soubor:Petrocaribe-Map.png|150px|centerstřed|státy Petrocaribe]]
 
|- style="border-top:2px solid black"
! colspan="3"| '''[[Středoamerický integrační systém]]'''
|-
| [[Soubor:Logo of the Central American Integration System.svg|150px|centerstřed|vlajka SICA]]
|
* akronym: '''SICA''' <ref>{{es}}{{en}} [http://www.sica.int/ oficiální stránky '''SICA''']</ref>
Řádek 145 ⟶ 144:
* zúčastněné státy:
:Belize, Guatemala, Salvador, Honduras, Nikaragua, Kostarika, Panama, Dominikánská republika
| [[Soubor:Central American Integration System (orthographic projection).svg|150px|centerstřed|státy SICA]]
 
|- style="border-top:2px solid black"
! colspan="3"| '''[[Latinskoamerický hospodářský systém]]'''
|-
| [[Soubor:Bandera SELA.jpg|150px|centerstřed|logo SELA]]
|
* akronym: '''SELA''' <ref>{{en}}{{es}} [http://www.sela.org/ oficiální stránky '''SELA''']</ref>
Řádek 157 ⟶ 156:
* zúčastněné státy:
:Argentina, Bahamy, Barbados, Belize, Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie, Kuba, Dominikánská republika, Ekvádor, Salvador, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras, Jamajka, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Surinam, Trinidad a Tobago, Uruguay, Venezuela
| [[Soubor:Latin American Economic System.png|150px|centerstřed|státy SELA]]
 
|- style="border-top:2px solid black"
! colspan="3"| '''[[Latinskoamerické integrační sdružení]]'''
|-
| [[Soubor:ALADI.jpg|150px|centerstřed|logo ALADI]]
|
* akronym: '''ALADI''' <ref>{{en}}{{es}}{{pt}} [http://www.aladi.org/ oficiální stránky '''ALADI''']</ref>
Řádek 169 ⟶ 168:
* zúčastněné státy:
:Argentina, Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie, Kuba, Ekvádor, Mexiko, Panama, Paraguay, Peru, Uruguay, Venezuela
| [[Soubor:Mapa ALADI.png|150px|centerstřed|státy ALADI]]
 
|- style="border-top:2px solid black"
! colspan="3"| '''[[Karibské společenství]]'''
|-
| [[Soubor:Flag of the Caribbean Community (CARICOM).svg|150px|borderokraj|centerstřed|vlajka Karibského společenství]]
|
* akronym: '''CARICOM''' <ref>{{en}} [http://caricom.org/ oficiální stránky '''CARICOM''']</ref>
Řádek 181 ⟶ 180:
* zúčastněné státy:
:Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Belize, Dominika, Granada, Guyana, Haiti, Jamajka, Montserrat, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Surinam, Trinidad a Tobago
| [[Soubor:CARICOM Map 2010.png|150px|centerstřed|státy Karibského společenství]]
 
|- style="border-top:2px solid black"
! colspan="3"| '''[[Sdružení karibských států]]'''
|-
| [[Soubor:Bandera.AEC.jpg|150px|borderokraj|centerstřed|vlajka Sdružení karibských států]]
|
* akronym: '''ACS-AEC''' <ref>{{en}}{{es}}{{fr}} [http://www.acs-aec.org/ oficiální stránky '''ACS—AEC''']</ref>
Řádek 193 ⟶ 192:
* zúčastněné státy:
:Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Belize, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Dominika, Salvador, Grenada, Guatemala, Haiti, Honduras, Jamajka, Mexiko, Nikaragua, Panama, Dominikánská republika, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Surinam, Trinidad a Tobago, Venezuela
| [[Soubor:Miembros asociacion estados caribe.PNG|150px|centerstřed|státy AEC]]
 
|- style="border-top:2px solid black"
Řádek 205 ⟶ 204:
* zúčastněné státy:
:Antigua a Barbuda, Dominika, Granada, Montserrat, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny
| [[Soubor:LocationOECS.PNG|150px|centerstřed|státy OECS]]
|}
 
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="p"/>
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace periodika | příjmení = Cammack | jméno = Paul | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Mercosur/l and Latin American Integration | periodikum = Japanese Economy | odkaz na periodikum = | rok = 2001 | měsíc = July-August | ročník = 29 | číslo = 4 | strany = 54-66 | url = | issn = 1097-203X |jazyk= anglicky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Devlin | jméno = Robert ed. | odkaz na autora = | titul = Beyond Borders: The New Regionalism in Latin America | vydavatel = Inter-American Development Bank | místo = Washington | rok = 2002 | počet stran = 290 | kapitola = | strany = | isbn = 1-931003-23-8 | jazyk = anglicky}}
* {{Citace monografie | příjmení = O'Keefe | jméno = Thomas Andrew | odkaz na autora = | titul = Latin American and Carribean Trade Agreements: Keys to a Prosperous Community in the Americas | vydavatel = Koninklijke Brill | místo = Leiden | rok = 2009 | počet stran = 516 | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk =anglicky}}
* {{Citace periodika | příjmení = Sanahuja | jméno = José Antonio | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Regionalismo e integración en América Latina: balance y perspectivas | periodikum = Pensamiento Iberoamericano (nueva época) | odkaz na periodikum = | rok = 2007 | měsíc = Febrero | ročník = 0 | číslo = | strany = 75-106 | url = http://www.pensamientoiberoamericano.org/sumarios/0/la-nueva-agenda-de-desarrollo-de-america-latina/ | issn = 0212-0208 | jazyk = španělsky | datum přístupu = 2012-03-13 | url archivu = https://web.archive.org/web/20111209070703/http://www.pensamientoiberoamericano.org/sumarios/0/la-nueva-agenda-de-desarrollo-de-america-latina/ | datum archivace = 2011-12-09 | nedostupné = ano }}
* {{Citace sborníku | příjmení = Sanahuja | jméno = José Antonio | autor = | odkaz na autora = | titul = La Construcción de Una Región: Suramérica y el Regionalismo Posliberal| odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Cienfugos | jméno sestavitele = Manuel | sestavitel = | příjmení sestavitele2 = Sanahuja | jméno sestavitele2 = José Antonio | sestavitel2 = | sborník = Una Región en Constructión: UNASUR y La Integración en América del Sur | odkaz na sborník = | vydavatel = Fundacio Cidob | odkaz na vydavatele = | místo = Barcelona | rok vydání = 2010 | isbn = 978-84-9251117-4 | url = | kapitola = | strany = 87-134 | jazyk = španělsky}}
 
=== Související články ===
* [[Nový regionalismus]]
* [[Regionální integrace]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Latinskoamerická_integrace“