Kamenec (Horní Lužice): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0
m Robot: počeštění šablony Více obrázků
Řádek 132:
=== Sakrální stavby ===
{{Více obrázků
| image1obrázek1 = Kamenz St Marien AB2013 01.JPG
| align = right
| velikost obrázku1 = 180px
| direction = horizontal
| popisek1 = Hlavní městský kostel Panny Marie
 
| image2obrázek2 = KM-Marienkirche3.jpg
| image1 = Kamenz St Marien AB2013 01.JPG
| width1velikost obrázku2 = 180202px
| caption1popisek2 = HlavníInteriér městský kostelKostela Panny Marie
 
| image2 = KM-Marienkirche3.jpg
| width2 = 202
| caption2 = Interiér Kostela Panny Marie
}}
* '''Hlavní městský kostel Panny Marie''' (''Hauptkirche St. Marien'') – Hlavní [[Evangelická církev|evangelický]] městský kostel [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] je pozdně [[Gotická architektura|gotickým]] [[Halový kostel|halovým chrámem]], který náleží Evangelicko-[[Luteránství|luterské]] církevní obci v Kamenci. Je hlavní dominantou města, v roce 1729 v něm byl pokřtěn [[Gotthold Ephraim Lessing]]. Kostel měl svého předchůdce z roku 1275, jehož loď existovala ještě ve 14. století při stavbě dnešního chrámu. Z té doby pochází [[Chór (architektura)|chór]], [[sakristie]] a pravděpodobně také věž. Po roce 1430 byl vystavěn dnešní halový kostel, roku 1450 byl zaklenut klenbou. V roce 1793 byla věž [[Barokní architektura|barokně]] upravena. Roku 1887 kostel restauroval Gotthilf Ludwig Möckel, čemuž padla za oběť část cenného vnitřního zařízení. V roce 1908 se konaly přestavby empor Woldemarem Kandlerem. Roku 1992 pak započaly restaurátorské práce.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Löffler | jméno = Fritz | titul = Die Stadtkirchen in Sachsen | url = | vydavatel = Evangelische Verlagsanstalt | místo = Berlin | rok = 1980 | vydání = 4 | typ vydání = Auflage | počet stran = | strany = 217 | isbn = | jazyk = de}}</ref> Z vnitřního vybavení kostela je nejcennější mariánský křídlový [[oltář]], [[Řezbářství|řezbářská]] práce znázorňující Marii s [[Jan Evangelista|evangelistou Janem]] a s [[Jan Křtitel|Janem Křtitelem]] z roku 1519, a oltář [[Michael (archanděl)|sv. Michaela]] z roku 1498. Skupina [[Ukřižování Ježíše Krista|Ukřižování]] v [[Vítězný oblouk|triumfálním oblouku]] vznikla kolem roku 1400. Dřevěnou [[Kazatelna|kazatelnu]] (1566) vymaloval Andreas Dreßler z Kamence. Součástí interiéru je také [[Relikvie|relikviářová]] skříňka vykazující silné české vlivy (1380/1400). V kostele se dochovala řada cenných [[Náhrobek|náhrobků]] (mj. Lessingových rodičů) a osmiboká křtitelnice ze 14. století.<ref name="SPL" >{{Citace elektronické monografie | korporace = Společnost přátel Lužice | titul = Kamenec | url = http://poznavani.luzice.cz/home/kulturni/kamenec.dot | datum vydání = 2008-2015 | datum přístupu = 2018-10-06 | vydavatel = Společnost přátel Lužice}}</ref>
* '''''Katechismuskirche''''' – V těsném sousedství kostela Panny Marie se nachází tzv. ''Katechismuskirche'', to jest kostelík, kde byli vyučováni luteránští [[katechumen]]i a který mimo jiné sloužil i k [[Lužičtí Srbové|srbským]] bohoslužbám. Jeho obranný vzhled naznačuje, že byl původně začleněný do [[Hradba|městského opevnění.]] Tento [[Gotická architektura|gotický]] kostel je nejstarší ve městě dochovanou stavbou. V roce 1358 jej v listině určené městu a pánům z Kamence odkázala ''Kunne'', vdova po ''Heinrichu Kostovi'', jako vedlejší kapli farnosti Panny Marie. Roku 1362 pak obdržel kostelík další finanční dary. Později v letech 1537–1565 byl nazýván Srbská kaple (''windische Kapelle''). Po té opuštěná stavba roku 1707 vyhořela, v roce 1724 byla přestavěna a dále sloužila k výuce katechismu. Prvním katechetou tu byl Johann Gottfried Lessing. Kostelík vyniká malovaným dřevěným stropem a [[empora]]mi z 18. století. Ve stěnách jsou ještě patrné [[Střílna|střílny]]. Naproti stojí sloupek [[Saské kurfiřtství|saské]] pošty z roku 1725, udávající vzdálenosti do významných měst v Sasku a [[Polsko|Polsku]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Gurlitt | jméno = Cornelius | titul = Die Städte Kamenz und Pulsnitz | url = http://digital.slub-dresden.de/id308975677 | vydavatel = Meinhold | místo = Dresden | rok = 1912 | vydání = | počet stran = 289 | edice = Beschreibende Darstellung der älteren Bau- und Kunstdenkmäler des Königreichs Sachsen ; H. 36 | kapitola = Katechismuskirche | strany = 149–156 | jazyk = de}}</ref><ref name="SPL"/><ref name="Krell" >{{Citace monografie | příjmení = Krell | jméno = Detlef | titul = Oberlausitz, Lausitzer Seenland | url = | vydavatel = Reise Know-How Verlag Peter Rump GmbH | místo = Bielefeld | rok = 2017 | vydání = 3 | počet stran = 396 | kapitola = Kamenz – die Lessing-stadt | strany = 25–31 | isbn = 978-3-8317-2920-3 | jazyk = de}}</ref>
{{Více obrázků
| image1obrázek1 = KM Schulplatz Kirche.jpg
| align = right
| velikost obrázku1 = 190px
| direction = horizontal
| caption1popisek1 = Klášterní kostel sv. Anny
 
| image1 = KM Schulplatz Kirche.jpg
| width1 = 190
| caption1 = Klášterní kostel sv. Anny
 
| image2obrázek2 = Katechismuskirche (Kamenz) 4191.jpg
| width2velikost obrázku2 = 290290px
| caption2popisek2 = ''Katechismuskirche''
}}
* '''Klášterní kostel sv. Anny''' (''Klosterkirche St. Annen'') – Klášterní kostel [[Svatá Anna|sv. Anny]] byl původně kostelem [[Františkáni|františkánského]] [[Konvent (církev)|konventu]]. Po zrušení kláštera tento troj[[Loď (architektura)|lodní]] kostel sloužil k evangelickým [[Lužičtí Srbové|srbským]] bohoslužbám. Základní kámen stavby položil 20. května 1493 za hradbami města hornolužický zemský [[Rychtář|fojt]] Sigismund von Wartenberg. Jednalo se o poslední františkány založený klášter v [[Země Koruny české|zemích Koruny České]]. V roce 1512 obdržel konvent z Prahy [[relikvie]] sv. Anny. Roku 1518 udělil [[Ludvík Jagellonský]] klášteru [[Privilegium|privilegia]]. Stavební fáze a autorství jsou obtížně rozeznatelné. Nesoulad mezi [[Chór (architektura)|chórem]] a hlavní lodí naznačuje, že nebyly provedeny současně. Na [[Vítězný oblouk|triumfálním oblouku]] je datum 1512, což je pravděpodobné datum dokončení lodi. Jako hlavní stavitel bývá označován jistý Wolf(f) Rüdinger, někdy však také Wollff Hrabisch. Interiér je vybaven cennými pozdněgotickými vyřezávanými oltáři (sv. Anny, [[František z Assisi|sv. Františka]], sv. [[Spasitel]]e s postavami [[Ježíš Kristus|Krista]], Františka a [[Bernard z Clairvaux|Bernarda]], a [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]]) zhotovenými mezi lety 1510–1520. Po vyhoření byl kostel opravován podle plánů [[Gottfried Semper|Gottfrieda Sempera]]. Od srpna 2011 slouží tento prostor jak církevním účelům, koncertům a slavnostem, tak i k prezentaci [[Svátost|sakrálního]] umění z kameneckých kostelů v rámci muzea ''Klosterkirche und Sakralmuseum St. Annen''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Gurlitt | jméno = Cornelius | titul = Die Städte Kamenz und Pulsnitz | url = http://digital.slub-dresden.de/id308975677 | vydavatel = Meinhold | místo = Dresden | rok = 1912 | vydání = | počet stran = 289 | edice = Beschreibende Darstellung der älteren Bau- und Kunstdenkmäler des Königreichs Sachsen ; H. 36 | kapitola = Die Klosterkirche | strany = 156–192 | jazyk = de}}</ref><ref name="SPL"/>
Řádek 182 ⟶ 176:
=== Profánní stavby ===
{{Více obrázků
| image1obrázek1 = Stadtschreiberbastei Kamenz Südseite 2010.jpg
| align = right
| velikost obrázku1 = 195px
| direction = horizontal
| caption1popisek1 = Písařská bašta z jihu
 
| image2obrázek2 = Roter Turm Kamenz 2.JPG
| image1 = Stadtschreiberbastei Kamenz Südseite 2010.jpg
| width1velikost obrázku2 = 195195px
| caption2popisek2 = Červená věž
| caption1 = Písařská bašta z jihu
 
| image2 = Roter Turm Kamenz 2.JPG
| width2 = 195
| caption2 = Červená věž
}}
* ''Zámek'' (''Das Schloß'') – Původní „dům“ pánů z Kamence byl již v roce 1318 postoupen markraběti Waldemarovi. V letech 1405–1410 se prvotní majitelé, kteří vlastnili také několik domů a dvorů v Kamenci, znovu usadili na zámku do té doby, než [[Václav IV.]] jejich léno de facto vyvlastnil. Základy později zničeného areálu jsou dodnes patrny v městském plánu Kamence. Leží na zřetelně rozpoznatelném pahorku, tzv. Zámeckém kopci (''Schloßberg'') na východě města. Bývalý zámecký areál zaujímá plochu 30x70 m.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Gurlitt | jméno = Cornelius | titul = Die Städte Kamenz und Pulsnitz | url = http://digital.slub-dresden.de/id308975677 | vydavatel = Meinhold | místo = Dresden | rok = 1912 | vydání = | počet stran = 289 | edice = Beschreibende Darstellung der älteren Bau- und Kunstdenkmäler des Königreichs Sachsen ; H. 36 | kapitola = Die Stadtanlage | strany = 202–204 | jazyk = de}}</ref>
Řádek 198 ⟶ 189:
* '''Písařská bašta''' (''Stadtschreiberbastei („Pichschuppen“'')) – Písařská bašta vznikla jako součást opevnění Kamence kolem roku 1600. Její přezdívka „Pichschuppen“ („Smolný sklad“) pochází z doby, kdy zde [[Výroba piva|pivovarníci]] skladovali své [[sud]]y utěsněné [[Pryskyřice|smůlou]].<ref name="Krell"/>
{{Více obrázků
| image1obrázek1 = Andreasbrunnen Kamenz 3.JPG
| align = right
| velikost obrázku1 = 195px
| direction = horizontal
| caption1popisek1 = Ondřejova kašna na náměstí v Kamenci
 
| image2obrázek2 = Grabplatte Hans Wagner in Kamenz.jpg
| image1 = Andreasbrunnen Kamenz 3.JPG
| width1velikost obrázku2 = 195190px
| caption2popisek2 = Tzv. Mnich (''Mönch'') – náhrobní deska radního Hanse Wagnera z roku 1504, kde je Wagner zobrazen v typickém kožešinovém oděvu. Dnes se nachází poblíž náměstí v ulici Kurze Straße 1.
| caption1 = Ondřejova kašna na náměstí v Kamenci
 
| image2 = Grabplatte Hans Wagner in Kamenz.jpg
| width2 = 190
| caption2 = Tzv. Mnich (''Mönch'') – náhrobní deska radního Hanse Wagnera z roku 1504, kde je Wagner zobrazen v typickém kožešinovém oděvu. Dnes se nachází poblíž náměstí v ulici Kurze Straße 1.
}}
* '''''Malzhaus''''' – [[Sladovna]] stojící naproti Písařské baště byla rovněž postavena kolem roku 1600 a sloužila jako sklad [[ječmen]]e. Dnes ji Muzeum Západní Lužice využívá pro expozici o dějinách města Kamence.<ref name="Krell"/>
Řádek 220 ⟶ 208:
=== Pomníky ===
{{Více obrázků
| image1obrázek1 = KM Postmeilensaeule.jpg
| align = right
| velikost obrázku1 = 155px
| direction = horizontal
| caption1popisek1 = Saský poštovní milník z roku 1725
 
| image1 = KM Postmeilensaeule.jpg
| width1 = 155
| caption1 = Saský poštovní milník z roku 1725
 
| image2obrázek2 = Kamenzer Lessingmuseum (58).JPG
| width2velikost obrázku2 = 305305px
| caption2popisek2 = Busta Gottholda Ephraima Lessinga před Lessingovým domem v Kamenci
}}
* Kamenný [[kříž]] z pozdního [[středověk]]u (Wiesaer Kirchweg)