Polsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Prusko za světové války 😂 značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
m Editace uživatele Solanum417lycopersicumq (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je InternetArchiveBot značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 197:
[[Soubor:Destroyed Warsaw, capital of Poland, January 1945.jpg|náhled|Centrum Varšavy zničené nacisty po [[Varšavské povstání|Varšavském povstání]]]]
[[Soubor:Polska-ww1-nation.png|náhled|Vývoj polských hranic v 1. polovině 20. století. Plnou červenou čarou hranice meziválečného Polska, čerchovaně Polsko po r. [[1945]]. Modře jsou vyznačeny demarkační linie]]
Během [[první světová válka|první světové války]], po obsazení většiny polského území do té doby patřícího Rusku Německem a Rakouskem, bylo na tomto území zřízeno autonomní [[Polské království (1916–1918)|Polské království]] jako loutkový stát pod patronátem [[Ústřední mocnosti|Ústředních mocností]]. Polsko opět získalo skutečnou suverenitu až po jejich porážce v roce [[1918]]. Díky [[Velkopolské povstání|Velkopolskému povstání z roku 1918]] a [[Hornoslezská povstání|Hornoslezským povstáním]] mu [[versailleská smlouva]] přisoudila řadu území ve válce poraženého
[[Druhá Polská republika|Druhá polská republika]] byla ustavena jako [[parlamentní republika]], avšak kvůli neochotě polských politických stran se dohodnout, nacionálnímu napětí, růstu politického extremismu a hospodářským potížím byly polské vlády velmi nestabilní. Ozývalo se volání po vládě pevné ruky, které roku [[1926]] vyslyšel [[maršál Polska|maršál]] [[Józef Piłsudski]], který provedl [[Květnový převrat (Polsko)|Květnový převrat]] a zavedl vojenskou [[diktatura|diktaturu]] (tzv. [[sanace (Polsko)|sanační režim]]), jež vedla k politické perzekuci a potlačování demokratických principů a práv. Před vypuknutím [[Druhá světová válka|druhé světové války]] měl důležitou pozici v Polsku také maršál [[Edward Śmigły-Rydz]] a ministr zahraničí [[Józef Beck]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Fasora|jméno=Lukáš|odkaz na autora=|titul=Dějiny Polska v meziválečném období|vydání=|místo=Brno|vydavatel=CERM|rok=1999|isbn=80-7204-121-5|poznámka=Dále jen Fasora (1999)|strany=3-12|jazyk=}}</ref> Polsko díky Beckovi v roce 1934 podepsalo s Německem [[Německo-polský pakt o neútočení|pakt o neútočení]] a v roce 1938 [[Československo-polský spor o Těšínsko|vojensky obsadilo]] a anektovalo českou část [[Zaolzie|Těšínska]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 413:
| url archivu =
| datum přístupu = 26.4.2019
}}</ref> Středovýchodní a Jihovýchodní část tvoří nízké vrchoviny Malopolská vrchovina a Lublinská vrchovina. Jih Polska prostupuje v příhraniční pás prvohorních horských masivů [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Sudety]] ([[Jizerské hory]], [[Krkonoše]], [[Soví hory]], pískovcové [[Stolové
Polsko má velmi hustou říční síť. Největší splavné řeky [[Visla]] a [[Odra]] odvádějí vodu asi z 90 % území Polska do [[Baltské moře|Baltského moře]]. Je zde velké množství jezer a přehradních nádrží. V Tatrách leží vysoko položená jezera (plesa) ledovcového původu.
| |||