|
Některé flavonoidy jsou silnými [[antioxidant]]y. Mezi nejsilnější patří flavonoidy [[Ostružiny|ostružin]], [[malina|malin]], malinoostružin, [[lékořice]], [[aronie]], [[Černý rybíz|černého rybízu]], [[Granátové jablko|granátového jablka]], červených [[grapefruit]]ů, [[Olivy|oliv]] a [[Olivový olej|olivového oleje]], [[Červené víno|červeného vína]], [[kakao|kakaa]], [[Brusnice borůvka|borůvek]] a [[Rajče|rajčat]].
{{copyvio část|zdroj=docplayer.cz/1559862-Flavonoidy-a-jejich-biologicke-pusobeni.html}}
== FLAVONOIDY A JEJICH BIOLOGICKÉ PŮSOBENÍ ==
'''Karel Volf, František Andrs'''
* klíčová slova: – Flavonoidy – deaktivace radikálů – fyziologické působení kardiovaskulární, nádorové a neurodegenerativní nemoci
=== Úvod: ===
Zvýšený zájem o aplikaci flavonoidů – velké skupiny přírodních, rostlinných, látek v biologii a medicíně, je alespoň zčásti dán jejich známým zdravotním působením.
Ing. František Andrs, zakladatel firmy Natim a. s., je původcem myšlenky sepsání této práce.
Společnost JuWital, s.r.o. zabývající se aplikací těchto vysoce účinných látek ve stravě pro léčení chorob, publikovala několik prací týkajících se přehledu vybraných specifických onemocnění ovlivněných flavonoidy.
Nové výzkumy odkryly v novém světle i některé účinky dávno používaných rostlin v lékařství (šalvěj, rozmarýn, ale i čaj a řada dalších) na různé nemoci s tím, že jde např. o specifické účinky antioxidantů – často flavonoidů obsažených
v těchto rostlinách. Jako nesmírně důležité se ukázalo, že právě flavonoidy např. mohou napomáhat endogenním obranným antioxidantům v těle k deaktivaci vzniklých radikálů při oxidačním stresu, při nadbytku vzniklých radikálů a zabránit tak poškození životně důležitých látek jako jsou bílkoviny, lipidy nebo DNK, s kterými radikály jinak reagují a ničí je. (Anebo, ještě spíše – zasahovat do signálních drah buněk a aktivovat je a regulovat tak biochemické reakce specifických a reversibilních kompartmentových systémů)!
Ionty nebo molekuly mohou obsahovat atom s jedním nepárovým elektronem, což propůjčuje iontu nebo molekule osobité vlastnosti. Tak hovoříme o radikálech, o radikálových kationtech (+) (kationt – kladně nabitý ion. Např. Na+) nebo radikálových aniontech (-).
U neutrální molekuly „A“ vzniká přenosem jednoho elektronu na tuto molekulu radikálový anion „A- “ odtržením elektronu od molekuly radikálový kation „A+“.
Radikály jsou tedy charakterizovány lichým, nepárovaným počtem vazebných elektronů.
Výsledkem vzniku radikálů (např. UV zářením nebo jiným způsobem) je poškození zmíněných důležitých specifických látek. Má se zato, že alespoň v řadě případů – antioxidanty, jako jsou flavonoidy nebo vitamíny C, E a další látky – jejich suplementace, může pomáhat, alespoň částečně, deaktivovat, zhášet, neutralizovat, nadbytek vzniklých radikálů, tj ovlivnit vzniklý oxidační stres, bránit jejich nadbytku, (např. klasický, dávno známý případ – např. zhášení superoxidu
– askorbátem) a tím znemožňují jejich následný destrukční vliv na příslušný oxidovatelný substrát. Nebo, mohou ovlivnit redox situaci určitého kompartmentu buňky, a tak se podílet na molekulární úrovni, na signalizaci v buňce především redox dependentním, ale i jiným způsobem.
Mnoho určitých flavonoidů – může mít – v závislosti na řadě okolností, jednak přímý antioxidační účinek a jsou (hlavně při vyšší koncentraci) účinné antioxidanty. Jednak působí přímo, tj. zháší volné radikály ve vodném, nebo organickém prostředí, jednak, se jejich působení může dít nepřímo, např. aktivací nebo deaktivací, inhibicí, antioxidačních enzymů, nebo transkripčních faktorů. Nebo, mohou chránit poškození DNK, způsobené volnými radikály, nebo snižovat její poškození. Vedle toho mohou potlačovat štěpení dvojité šroubovice DNK a mohou i chelatovat přechodové kovové ionty odpovědné za tvorbu ROS a proto bránit iniciaci lipogenázové reakci.
Zároveň působí na různé signální cesty v buňce a mohou i ovlivnit např. extracelulární signál regulující kinázy nebo jiné transkripční faktory a regulovat, modulovat – tak buněčnou signalizaci a projevovat tak své působení různým způsobem.
Je známo i fyziologické působení flavonoidů, jejich ovlivňování kardiovaskulárních chorob nebo určitých nádorů, či jejich vliv na neurologické nemoci.
Např. červené víno je považováno za účinný zdroj flavonoidů. Jeho pravidelné užívání v malých dávkách by mohlo snížit kardiovaskulární choroby až o 40 % díky jeho antitrombotickým i antioxidačním vlastnostem.
Rovněž častá konzumace ovoce, zeleniny nebo i čaje – tj. látek s velkým množstvím flavonoidů, může přispívat k poklesu některých kardiovaskulárních chorob, nebo jejich prevenci (dilatace arterií). Současně příznivě ovlivňuje některé druhy nádorů ve smyslu jejich apoptózy nebo i vzniku Tj. vysoká konzumace této potravy, může modulovat prozánětlivé a onkogenní signály. Flavonoidy, např. v extraktu 362 Ginkgo biloby, nebo v Kurkumě (Curcumin), se rovněž mohou podílet i na léčbě, nebo k prevenci různých neurodegenerativních onemocnění (Parkinsonova, Alzheimerova choroba, Huntingtonova choroba aj.) ve smyslu neuroprotektivní ochrany. To je dáno, jednak díky jejich konvenčním antioxidačním schopnostem, tj. schopností reagovat přednostně s oxidačními činidly nebo (spíše) ovlivněním např. signální kaskády buňky, ovlivněním exprese genů a potlačením cest vedoucích k zániku neuronů.
Ve sdělení jsou uváděny literární prameny týkající se působení flavonoidů po chemické i fyziologické stránce, dále jejich působení na enzymy ovlivňující reaktivní radikály. Současně je stručněji diskutován jejich vliv na kardiovaskulární choroby a peroxidaci lipidů, ovlivnění nádorových onemocnění i jejich vliv na neurodegenerativní choroby.
Práce si klade za cíl stručně upozornit na důležitost některých aspektů spojených s aplikací flavonoidů. Vzhledem k tomu, že je popisováno využití flavonoidů v různých směrech, jsou u některých kapitol ve zkratce opakovány některé skutečnosti, jinde jsou uváděné šířeji. Je to proto, aby čtenář zajímající se jen o jeden obor aplikace flavonoidů nemusel vyhledávat pasáže z kapitol, jež jsou pro něj nezajímavé. Téměř exploze původních prací v současné době, které se týkají ovlivnění některých druhů onemocnění flavonoidy, vedla k rozšíření původního sdělení z let kolem roku 2007 o některé nové aspekty působení flavonoidů, tak jak jsou uvedeny v některých publikacích přibližně do roku 2018.
Autor touto cestou děkuje několika odborníkům, kteří přečetli jednotlivé kapitoly nebo celou práci, za kritické poznámky a připomínky. Jedná se o dr. Hálovou CSc. a dr. A. Kasala DrSc. z ČAV, dr. J. Nedvěda z Onkologického oddělení Nemocnice Kladno, doc. dr. J. Bašteckého CSc. z psychiatrické základny Ústavu pro doškolování lékařů Praha, dr. V. Hanuše DrSc. z ČAV, doc. ing. Z. Zlocha CSc. z LFKU Plzeň, prof. dr. J. Klinota DrSc. z Přírodovědecké fakulty UK, pana J. Pajskra za úpravu podkladů a především zemřelého dr. Ž. Procházku CSc. z ČAV, který dlouho pracoval v oblasti biologie a chemie přírodních látek a bez kterého by toto orientační upozornění na některé biologické aspekty flavonoidů nevzniklo.
Pracovníkům firmy JuWital s.r.o. děkuji za zájem a pochopení.
==== Shrnutí odborných poznatků o flavonoidech vzniklo na základě popudu a přání dlouholetého přítele, spolužáka a laskavého zaměstnavatele pana Františka Andrse, který se, bohužel, této konečné verze nedožil. ====
==== S úctou a poděkováním, ====
====Karel Volf.====
== Odkazy ==
=== Literatura ===
|
