Rostliny: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Propojení 1 knih pro ověřitelnosti.) #IABot (v2.1alpha3
JNováček (diskuse | příspěvky)
m upřesnění
Řádek 45:
Typickým znakem rostlin jsou [[plastid]]y s dvoujednotkovou membránou, vzniklé primární endosymbiózou eukaryotní buňky a [[prokaryota|prokaryotní]] [[Sinice|cyanobakterie]] (sinice). [[Mitochondrie]] mívají ploché kristy, [[centriola|centrioly]] většinou chybějí. Je vyvinutá [[buněčná stěna]], která obsahuje [[Celulóza|celulózu]], zásobní látkou jsou různé formy [[škrob]]u. Většina rostlin získává energii procesem zvaným [[fotosyntéza]], při němž se energie ze [[sluneční záření|slunečního záření]] využívá k výrobě [[organická látka|organických látek]] s vysokým obsahem [[energie]]. V procesu fotosyntézy rostliny pohlcují [[oxid uhličitý]] a produkují [[kyslík]].
 
Podle používaných [[Fotosyntetický pigment|fotosyntetických barviv]] se rostliny dělí na dvě skupiny: [[Glaukofyty]] a [[ruduchy]] mají [[chlorofyl]] a [[fykobiliny]] stejně jako [[sinice]], [[zelené rostliny|zeleným řasám a rostlinám]] fykobiliny chybějí. Glaukofyty jsou zvláštní tím, že u nich je [[endosymbióza]] se sinicí teprve v počátcích – nemají pravé plastidy, ale [[Cyanela|cyanely]], které stojí někde na půl cesty mezi plastidem a cyanobakterií, a mají zachovalou [[peptidoglykan]]ovou buněčnou stěnu. U nově objevené skupiny [[Rhodelphidia|Rhodephidia]] k fotosyntéze nedochází vůbec a živí se predací bakterií a jednobuněčných eukaryot.
 
Ačkoli se [[řasy]] objevily na souši před více než miliardou let (ale už i komplexnější [[eukaryota]]),<ref>https://www.nature.com/articles/nature09943 - Earth’s earliest non-marine eukaryotes</ref> rostliny osídlily Zem přibližně před půl miliardou let.<ref>https://phys.org/news/2018-02-colonized-earth-million-years-earlier.html - Plants colonized the Earth 100 million years earlier than previously thought</ref>
Řádek 72:
=== Energetický metabolismus ===
{{podrobně|fotosyntéza}}
Až na výjimky jsou rostliny tzv. [[fotoautotrofie|fotoautotrofní]] ([[fototrofie]] znamená, že rostliny jako zdroj energie používají [[sluneční záření]]; [[autotrofie]] znamená, že vytvářejí vlastní [[organická látka|organické látky]] z látek anorganických). Středem zájmu je u rostlin [[fotosyntéza]], základní [[anabolismus|skladný]] proces, díky němuž se do rostlinných těl zabudovává [[uhlík]] v podobě organických sloučenin, a to za pomoci energie ze slunečního záření. Rostliny nejsou jediné organizmy, které fotosyntetizují – tentojejich nápadplastidy „přebraly“mají odpůvod [[sinice|sinic]]ve fotosyntetizujících sinicích a odzároveň plastidy některých dalších eukaryot vznikly rostlinsekundárně hopohlcením zasejiž přebralyfotosyntetizující některéjednobuněčné [[řasy]]rostliny.
 
Fotosyntéza u rostlin probíhá v tzv. [[chloroplast]]ech; umožňují ji zejména zelená barviva ([[chlorofyl]]y) a na ně navazující [[fotosystém]]y. V nich dochází ke světelné fázi fotosyntézy. Následující (temnostní) fáze již světlo nevyžaduje; jejím principem je [[Calvinův cyklus]], případně [[Hatchův–Slackův cyklus|Hatch-Slackův cyklus]] u určitých skupin rostlin.
Řádek 89:
Již [[Carl Linné|Linné]] rozlišoval říši rostliny (tehdy '''''Vegetabilia''''').<ref>Taxonomicon - Vegatabilia http://taxonomicon.taxonomy.nl/TaxonTree.aspx?id=1005402</ref> Nejjednodušší dělení rostlin rozeznává [[nižší rostliny]] (''Thallobionta''), jejichž tělem je [[stélka]] (thallus), a [[vyšší rostliny]] (''Cormobionta''), jejichž tělo se skládá z orgánů (kromě primitivních skupin, jako jsou [[mechorosty]]). V současnosti se tyto pojmy již používají zřídka. Termín „nižší rostliny“ totiž zahrnoval druhy, které nejsou příliš příbuzné.
 
Dnes se v systematice hledí převážně na [[fylogeneze|fylogenetickou]] příbuznost. Existují však různá pojetí rostlin a někdy se všechny nižší rostliny řadí k říši [[Protisté|Protista]]. Tato říše však rovněž není přirozená ([[Monofyletismus|monofyletická]]), a proto byli protisté rozděleni na množství říší<ref name="campbell">CAMPBELL, Neil A. a REECE, Jane B. ''Biologie.'' Brno: Computer Press, ©2006. 1332 s. ISBN 80-251-1178-4.</ref>. Rostliny v užším slova smyslu tak představují buď jen tzv. [[vyšší rostliny]]<ref name= campbell />, nebo vyšší rostliny společně s [[Zelené řasy|zelenými řasami]] ([[zelené rostliny]], ''Viridiplantae'' či ''Chloroplastida''), [[ruduchy|ruduchami]] (''Rhodophyta'') a skupinouskupinami [[Rhodelphidia]] a ''[[Glaukofyty|Glaucophyta]]''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BioLib: Biological library
| url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id14871/